Předchozí (631)  Strana:632  Další (633) |
|
|||
632
|
|||
|
|||
Násada dlátová, do kladiv, do seker, do
motyk, hlazená, na řezáky, na vrtáky, na kladiva, na oškrdy, pilníková, topůrková atd. Rgl. Násadka, y, f. = stlačenina na bochníku
chleba povstalá v peci dotykem bochníku s boch- níkem. Šum. Rgl. Nasatoniti se = nazlobiti se. Rais Sir. 75.
Nashonobit co. Jejich majetok je leda-
ako nashonobený. Slov. Phľd. XXIV. 46. Nasládle se usmívati. Zvon V. 29.
Následkovati co z čeho. Z toho sme
n-li (soudili). Čas. mus. IV. 32. Nasľepcovati se čím. Vz Sľepcovati.
Nasmutnělý. N. duše. Zvon V. 519.
Nástavky ve mlýně. Vz Čes. 1. XV. 293.
Nástěnný. N. skřínka s vyobraz. Vz
KP. XI 167. Nastevříti co: dvéře = pootevříti. Úboč.
Rgl. Nastoupiti. N-pil na cestu. Tk. Pam. II.
219. Nastramľať = nepořádně postaviti roz-
házeti. Vz Brt. Slov. Nastrmačený jak. Divným krojem n-ný.
Zl. Pr. XXII. 51. Sr. násl. Nastrmačit = narafičit. Brt. Slov.
Nastrmaný. N. dětelina = suchá tak ulo-
žená, že je načechraná. Brt. Slov. Sr. Strmati zde. Nastuzelosť, i, f. Jsem samá n. Mus.
1905. 355. Ner. Nasupeně = nazlobeně. Phl'd. XXIV. 721.
Nasýchat komu. Nasýchá mu = má
strach. Brt. Slov. Nasýpací koš (ve mlýně). Ces. 1. XV.
231. Násypek, pku, m. = obilí, kolik se ho na-
jednou nasype na koš mlýnský. Vz Brt. Slov. Násypný. N. kamna. Us.
Naščíplý = nastíplý, natržený. N. lopata.
Brt. Slov. Náščiva, y, f. = návštěva. Hoš. Pol. I.
148. Naščivit = navštíviti. Hoš. Pol. I. 148.
Naškrobený. Složil jsem něco učeného
a velmi n-ného (gratulaci). Tk. Pam. I. 128. Našlapati. To by se n-pal, než by tam
došel! Brt. Sl. 428. Našvadroniti čeho = napovídati. Ten
toho n-ní (hlavně o dítěti). Zvon V. 360. Natahák, u, m. = babka na zapínáni ku
př. rukávů na košili haklíkem. Čes. 1. XIV. 464. Natahovati se jak. Natahuje se, jako
hus na pazdeří. Us. — Mus. slov. VI. 85. Natírání, n. N. povrchu dřeva. Vz KP.
XI. 65. Natisíc, e, m. = zeměžluč. Slov. Čas. mus.
VI. 8. Nátisko, a, n. = náton. Vz Brt. Slov.
224. Natlapovati = našlapovati. Zvon V. 565.
Natočiti čeho kam: piva do džbánu. Us.
Natřásati si co. Natřásal si reverendu.
Zvon VI. 183. Natrpklý čím: smutkem. Nár. list. 1905.
112. 13. |
Natržiti co komu. Mnoho peněz někomu
n. (trhem, prodejem zjednati). 1594. Mus. 1905. 281. Náturný = náturlivý. Brt. Slov.
Naťuťukať komu co = napovídati. Veď
som sa mu už dosť n-kal, a ešte to nevie. Mus. slov. IV. 11. Natvrdo = načisto, úplně. Mněli ho už n.
mrtvolou. Hoš. Pol. II. 18. Natýt = natučněti. Vz Brt. Slov.
Naubližovati komu. Dost se mu n-val.
Zvon V. 364. Naučný. N. slovník. Sr. Tk. Pam. I. 488.
Naupřímky, naupřínky = přímým smě-
rem, cestou necestou ku př. přes louky a pole. Hoš. Pol. I. 111., 139. Šla naupřímky. Hoš. Pol. H. 13., 36. Sr. Huj. Progr. 14. Naušnice. Dievča bez naušnic, ako kráva
bez zvonca. Mus. slov. IV. 51. Sr. Záušnice. Nautýrat sa = nautráceti se. Spiš. Sb. sl.
IX. 51. Nava, y, f. = příbytek pro dobré duše.
Vz Sb. sl. VII 23. Návečer, u, m. Slunečný n. říjnový. Zvon
V. 685. Navetiť se = dlouho se zotavovati. Brt.
Slov. Návidličí, n. = kolik se najednou na-
béře na vidličky. Brt. Slov. Návojčok, čku, m. = část krosny (stavu
tkadlcovského). Mus. slov. VII. 58 Navoňavkovaný Voneš. Zl. Pr. XXL
242. Návrat V. dr., lék., spis.
Navrátil Sarkandr, spis.
Navrazglý = nevrlý, nemocný. Brt. Slov.
Navretý = napuchlý. N. ruka. Phl'd.
XXIV. 479. Navroubiti. Na vruby n. 1556. Arch.
XXII. 159. Navrzlý = nabrzglý. Brt. Slov.
Navychloubat se. Rgl. Vz Vychlou-
bati se. Navyrjézat = navyřezovati. Brt. Slov.
Navystrkovat se čeho = chlubiti se čím.
Šum. Rgl. Nazebří, vz Nadžebří.
Názevník, u, m. = nominativ. Klc. 69.
Naznačivě. Stručně a n. všeho si všímati.
List. fil. 1905. 475. Nažejbrovati se na čem. Tolik let jsem
se na tom n-val, tak aspoň všecko vidím. Zvon VI. 10. Nažlklý = nažloutlý. N. tvár. Phl'd. XXII.
555. Ne. Vz Brt. Slov. 226. -228.
Nebe, e, n. Ten je za živa v nebi (má
se dobře). Mus. slov. VI. 110. Nebekojný. N. rosa sv. církve. List. fil
1905. 441. Nebeský N. mlýn = krcálek. Čes. 1. XV.
187. - N. V. Sr. Tk. Pam. I. 488. Nebesový. N. dekorace (k nebesům u po-
stele). Rgl. Nebezplozený. N. řeka. Škod. II2 II. 104.
Nebílený. N. příze, plátno = režné. Rgl.
Nebora. Na Neboru (jarní hra dívčí). Brt.
Slov. |
||
|
|||
Předchozí (631)  Strana:632  Další (633) |