634

Nepořida, y, m. = Mo nic nepořídí. Brt.
Slov.

Nepragmatický. N. líčení. Sr. Zvon VI. 14.

Nepřejivý = nepřející. Zl. Pr. XXIII. 79.

Neprevít, u, m. = šramot, hluk. V domě
dělati n. (o skotačivých dětech). Hoš. Pol. I.
139.

Nepřímý. N. řeč v podřečí polnickém
Vz Hoš. Pol. I. 132.

Nepříslušník, a, m. N. domácnosti (kdo
k ní nepřísluší). Čes. 1. XIV. 297.

Neředěný. N. víno. Us. Rgl.

Nerost, u. m. Umělé napodobení nerostů
(barvení jich); Výskyt a vznik n-stů v pří
rodě. Vz Vstnk. XV. 40. nn., 43., 45.

Nerozpojný. N. pouto. Škod. II². II. 12

Nerozpuklý květ dětství. Mus. 1905. 350.

Neruda Jan. Vz Mus. 1905. 337. nn.,
Dolen. Pr. 223. s podob.

Nervosně potřásal hlavou. Phľd. XXII. 70.

Nervový. Struktura nervové soustavy. Vz
Vstnk. XV. 51.

Neryga, y, f. = nemotora. Brt. Slov.

Nesák, u, m. N. sliepky = zadek, řit. Mus.
slov. VII. 9.

Neseni = než jsem. N. přišel domů. Hoš.
Pol. II. 131.

Neskrušený. N. moře. Škod. IP II. 260.

Neslinky = přesídlená ves v Bučovsku
na Mor. Nová ves slula Přenesovice a z toho
vzniklo Nesovice. Vz Mtc. 1905. 380.

Nesluneční pastvina. 1561. Arch. XXII.
191.

Nesmělý jak: jako zmoklá slepice. Šum.

Nesoušný = nečistotný, neúhledný. Brt. Slov.
234a.

Nesovice, vz Neslinky.

Nesprava, y, m. = člověk nesprávný. Brt.
Slov.

Nesse = než se. N. vyjde na pola. Hoš.
Pol. II. 49.

Nestavný. Jakási n-ná síla stále ji tla-
čila ku předu (nestavící se. ) Zl. Pr. XXI.
127.

Nésti se jak. Nese se jako nudle, jen
plove, jak na drátkách (zlehka). Chrud. Čes.
1. XIV. 477. Sr. Jíti, Valiti se, Fičeti.

Nestydácký. Šum. Rgl.

Nestydačka, y, f. Šum. Rgl.

Nestydák, a, m. Šum. Rgl.

Nešitedlný, inconsutilis. N. sukně. Pat.
Zim. 50b35. Sr. Šíti.

Neškolenosť, i, f. Vědecká n. List. fil.
1905. 371.

Neškudrný = umazaný, nečistý. Brt. Slov.

Neštěstí, n. Tráva a nešťastie vo dne
v noci rastie; Nešťastie nevyhne sa nikomu.
Sb. sl. VIII. 86.

Neštovice. Od n-vic podubaný: Pámbu si
ho poznamenal a čert na něm tlouk hrách;
Podrápaný; Poškrábaný. Chrud. Čel 1. XIV.
477. — N., e, f. = dobrá vůle; N-cu mívá
ovce na váčku (vymenci). Val. Brt. Slov.

Nešuša, e, m. = špinavec Brt. Slov.

Netojka, y, f., vz Tařice (rostl. ).

Netopýr. Na Slov.: nedopier, hastopier
häcok. Sb. sl. VIII. 141.

Netrefa, y, m. = nešika. Brt. Slov.

Netrefný. Muž k ženě n. (nehodící se).
XV. stol. Čes. 1. XIV. 456.

Netrpělivý jako: jako na trní. Rgl.

Netúz, a. m. = nedbalec. Brt. Slov.

Netýkavý. N, křehkost Nár. list. 1905.
112. 13.

Neuctivý na koho: na žida. Vyhl. Slz.
72.

Neúčastně. Řekla studeně a n. Zl. Pr.
XXII. 50.

Neudatstvo, a, n., improbitas. Pat. Zim.
59b. 6.

Neumění, n. Z n. zle hospodařiti. 1540.
Arch. XXII. 129.

Něuroda, y, m. = nepodařenec. Vz Brt.
Slov.

Neušetřeně = nešetrně. N. mluviti. 1617.
Listář 132.

Neužívání, n. N. práv. Čel. Pri v. I.
LXXXII.

Nevášnivosť, i, f. Klid n-sti. Zvon V.
516.

Nevážený. N. maso = kradené. Brt. Slov.

Nevčetlý. Čtenář v Klacela n. List. fil.
1905. 227.

Nevečeřal Čeněk, spis.

Neveľo = nevelmi. Brt. Slov.

Nevěrojatný. Zvon VI. 430. Sr. Věro-
jatný.

Nevěsta. Keď si vezmeš do domu n-stu,
máš hotového nepriateľa; vezmeš zeťa, ako
by si vzal anjela. Sb. sl. VIII. 168. O po-
věrách k n-stám se táhnoucím vz Sb. sl.
VIII. 170. nn. Sr. Ženich.

Nevidno. Teraz n. ho (nebylo ho viděti).
Phľd. XXIV. 51.

Nevinný jak. N. ako božie slniečko.
Phľd. XXIV. 342.

Nevlivně = bez vlivu. Jeho dílo n. za-
niklo. List. fil. 1905. 443.

Nevraživý. N. mysl. Škod. II². II. 185.

Nevyběračnosť, i, f. List. fil. 1905. 376.

Nevyhnutě = nevyhnutelně. Phľd. XXIí.
311.

Nezaobaleně něco říci. Zl. Pr. XXI. 127.

Nezapomenutelně krásný. Zvon VI. 210.

Nezbližný = čemu nelze se blížiti. N. paže.
Škod. II. ² II. 76.

Nezcizitelnost', i, f. N. statku. Cel. Priv.
I. 676.

Nezmornosť, i, f. Zvon VI. 420., 392.

Nezužitkovati čeho. Nár. list. 1905.
359. 17.

Nežensa, y, m. = kdo se nechce ženiti.
Takový n ! Brt. Slov.

Nic. Až dosavad ničehéhož sobě spraviti
nemohl. 1622. Listář 157. Vz Brt. Slov. 236.

Nicák, u, m. = nickam'nek. Brt. Slov.

Nicci = nic si. N. to nerozmejšlej. Hoš.
Po). II. 21.

Nicem = nic sem. N. nedostal. Hoš. Pol.
I. 128.

Nič = nic. To mi neškodí nič. Slov. Mus.
slov. VI. 26.

Ničibyl, a, m. = kdo nerad s lidmi ob-
cuje. Liptov. Šb. sl. IX. 45.

Ničivosť, i, f. Sladká n. vášně. Zvon V.
595.