635

Ničkuľa = slepice s věnečkem chmýří na
krku. Brt. Slov.

Nídrlont, u, m Opilý na n. (zcela, na
dobro).

Niepilniti = nedbáti. Kyjom toho, čo
niepilnuje svojeho. Mus. slov. VI. 26.

Niežik, u, m. = rýma. Čas. mus. V. 19.
Vz Rýma. Také na Mor. Brt.

Nikdoš, e, m. = kdo není ničím. Ty níkdoš !
Phľd. XXIII. 743.

Nikl, u, m. Sr. Vstnk. XIV. 581.

Niněra, y, f Vona tu dělá niněry, já ji
znám (přetvařuje se, lichotí a p. ). Šum. Rgl.

Ninítko, a, n. = malá věc. Máj. IV. 372.

Nit. Hnevám še, aňi ma nit (ani neviem
od jedu, kde som). Mus. slov. VIL 91.

Nitevnice, e, f. = Část tkadlcovského
stavu. Mus. slov VII. 58.

Nizopásý. N. žena. Jinde: nízkopásá
poněvadž se pásaly ne pod prsy, nýbrž
kolem kyčlí. Škod. II ² II. 124.

Nižburk, Misenburk, castrum misenbur-
gense. Cel. Priv. II. 15., 48., 228.

Noc má svoju moc. Phľd. XXIV. 531.

Noční stolek s vyobraz. Vz KP. XI.
167.

Nogare, nějaké domácí nářadí. Mus. slov.
VIL 58.

Noha. Dostalo to nohy (uteklo to, ukradli
to); Bodaj si mala nohy až po zem! Mus.
slov. VIII. 27., IV. 28. Nohavice na Slov.
Sr. Nár. sbor. XI. 5.

Nohet, htu, m. = dobytčí nemoc, keď má
statok páľu, mäkký jazyk, nemôže stáť
na nohách a je zdutý (nadmutý). Mus. slov.
VII. 54.

Nopířka, v VI. 1204. Tam cestička oprav
v: čistička.

Nopovačka, y, f., das Noppeisen. Rgl.
— N. = žena atd.

Normalistý exemplar rostliny. Phľd
XXII. 589.

Nos. Za nosem vodiť koho (mať ho za
blázna). Phľd. XXIV. 340. Utrete si nos
(jste ještě mladý a nerozumný). Slám. Put.
334.

Nosačka, y, f., ryba v Pováži. Čas. mus.
V. 36.

Nosatec, tce, m. N. libečkový, škůdce
chmelnic. Vz Nár. list. 1905. 142. 3.

Nososloví, n. = nauka o nemocích nosních,
rhinologie. Nár. list. 1906. 62. 13.

Nourala, y, m. = kdo všude ňourá, slídí.
Brt. Slov.

Ňourati = slíditi. Vz předcház.

Nouze, rostl. Vz Osivka. — N. = ne-
dostatek. Nouzi trpěti od ryb (nemíti jich).
1525. Arch. XXII. 72.

Nováček Kar., spis.

Novák J. V., vlastník velké gallerie. Vz
Zl. Pr. XXII. 371. s podob.

Novesník, u, m. = ves. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XV. 47.

Novinářský. N bur-a jest sběračem
místních udádostí. Máj. IV. 93.

Novinník, a, m. = novětník, novědlník.
Wtr. Řem. 444.

Novisko, a, n. = novina. Laš. Brt. Slov.

Novobarokní architekt. Nár. list. 1906.
27. 13.

Novohradka, ře. u Chrud. Rgl.

Novokabátník, a, m. = krejčí, který šil
nové kabáty. Wtr. Ěem. 575. a j.

Novokřesťanský. N. malířství. Nár.
list. 1906. 55. 13.

Novomilecký. N. stanovisko. Kle. (List.
fil. 1905. 226. ).

Novomněský = novoměstský. Hoš. Pol. II
116.

Novořecký. N. řeč, stát. Us.

Novorenaissanční tradice. Nár. list. 1905.
354. 13.

Novoromantika, y, f. Literarní n. Zvon
VI. 54.

Novoscholastika, y, f. List. fil. 1905. 352.

Novotný. Našel n-ný (nový) roj v lese.
1566. Arch. XXII. 256.

Novotvarový infinitiv počnouti. Věst.
XIII. 3.

Novotvorba slova počnouti. Věst. XII. 287.

Novotvořenina, y, f. = nově tvořené
slovo. List. til. 1905. 257.

Nožátko, a, n = nožička. Brt. Slov.

Nožgří, n. = nozdry. Brt. Slov.

Nožidelník, a, m. = hotovitel nožů v nož-
nicích. Wtr. Řem. 9.

Nôžke = železná trojnožka, část' kolovratu.
Mus. slov. VII.. 58.

Nuckati koho k čemu = nutiti. Hoš.
Pol. I. 140.

Nufla, y, f.. nuflo, a, m. = člověk člapatého
vosa. Phľd. XXIV. 479.

Nuchnička, y, f. Skomíravá ň. (která
pořád ňuchná). Rais. Sir, 41

Nunvička, y, f. = jeptiška. Zdrobnělé
nunvice.

Nutno, nutný často lépe: třeba, potřebný.
On je tam potřebný. Nutná potřeba m.:
velká, nevyhnutelná potřeba. Tak nutno
(třeba) hleděti na historii. Slova nutný a, po-
třebný nejsou totožné pochopy. Vz Phľd.
XXIV. 811.

Ňútrák, a, m. = muž, který se nemá
k ženským. Brt. Slov.

Ňútrica, e, f. = ženská, která se nemá
k mužským. Brt. Slov. 238.

Nyčky, ničky, neničky, nynčkom, nyčkym,
nynčkym = nyní. Záp. Mor. Brt. Slov.

Nymburk, jeho jména. Vz Čel. Priv. II.
1246.

Nyny = hezké (v dětské řeči). To je n.
Šum. Rgl.

Změny hlásky o v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 20. nn. — O. předložka.
Děláme vo zelí (kroužíme zelí). Děláme vo
senách (sečeme je). Bude vo kávě až do-
poledne. Hoš. Pol. I. 133. — Sr. Brt. Slov.
239. —240.

Obapolý = obapolný, hinc et hinc. Pat.
Zim. 50b. 15.

Obarasiť = uderiť do pokaličenia (sviňu),
ochmaliť. Mus. slov. V. 93.

Občáhnúť = obsáhnouti. Vz Brt. Slov