636

Občankať koho = přemluviti, oklamati.

PhTd. XXIII. 530.

Občerstvovna, y, f. Nár. list. 1905. 184.
2. odp.

Obdivný. Když svitne očím o-ným. Slád.
Jindř. 85.

Obdubčiti koho = obehráti, odříti. Ale
ta o-čiu, ako Šimo psa. Mus. slov. IV. 66.

Oběd. Kdo při obědě zpívá, dostane
bláznivou ženu. Kdýně. Rgl.

Obědník, u, m. = hrnek s vrchním uchem,
v němž se nosí oběd, polivečník, ušník. Šum.
Rgl

Obehnac koho = obeslati. Vz Brt. Slov.

Obejatý čím. Celá cesta trním o-tá. Rgl.

Obenduľa = člověk ramenář. Brt. Slov.

Oběračka, y, f. Tvrdé kopačky — ľahké
oberačky (na vinníci). Sb. sl. VIII. 87.

Oběselec, lce, m. = viselec. Vyhl. Slz. 14.

Obestí, n. — vetší usedlost. Brt. Slov.

Obestřelý = zahalený, zastřelý. O. vědomí.

Rgl.

Obětní kameny na Slov. Vz Mus. slov.
VII. 17.

Obezdušit koho = zavražditi. Brt. Slov.

Obezzubět = pozbyti zubů. Brt. Slov.

Obhajdes, a, m. = tulák, poběhlík. Phľd
XXIV. 479.

Obháněti co kde = sháněti. Pořád někde
něco o-ní. Rais. Lid. 177.

Obhlobně, bní. pl., f. = obruba u studny.
Vz Brt. Slov.

Obchádzaný člověk = nevšímaný. Phľd.

XXIII. 679.

Obchendovati = dvořiti se děvčeti. Phľd.

XXIV. 480.

Obchod, u, m. Dějiny řemesel a o-du
v Čechách ve XIV. a XV. stol. Sepsal
Z. Winter. V Praze 1906. — O. = perioda.
1587. Čes. 1. XV. 29.

Obchodněpolitický. Nár. list. 1905. 326.
21.

Obchodní cesty a cla v Čechách ve XIV.
a XV. stol. Vz Wtr. Řem. 99., 100., 101.,
351., 368.

Obchodník, a, m. O. lesů = kdo chodí
na obchoze kdo les obchází, aby ho střáhl.
1566. Arch. XXII. 257. - O. v dříví
(= s dřívím). Tk. Pam. II. 280.

Obida, y, f. = škoda. To znamená škodu
anebo obidu. Phľd. 1902. 388.

Obilnatý. O. pole. Rais. Lop. 332.

Obilník. Aby býval (písař) na obilnici
a k o-ku aby přihlédal. 1525. Arch. XXII.
82.

Obisc, e, m. = dom. V Hrušově na Slov.
Čas. mus. IV. 4.

Objedek, dku, m. O-ky zz zbytky žrádla
dobytčího. Arch. XXII. 192.

Objéračka, y, f. = žena obírající zelí na
strouhání. Brt. Slov.

Objeza. e, objedza, y, f. zz lahůdka.
Val. Brt. Slov.

Objezky, pl., m. = objediny. Brt. Slov.

Obkeckat co: jablka (tyčkou srážeti). Slov.
Phľd. XXIV. 420.

Obkládání stěn dřevem. Vz KP. XL 242.

Obkliesnit co: palici (hůl) = oklestiti.
Sb. sl. VIII 105.

Obklusati co: kupy sena (oběhnouti).
Rais. Lop. 235.

Obkop, u, m. = pohostenie po vykopávanie
zemáků. Phľd. XXIV. 755.

Oblačně vysoko něco měřiti, Zl. Pr.
XXII. 111.

Oblamóvka, y, f. = stužka lemovací. Slov.
Nár. sbor. XI. 8.

Obľeť = obliti, politi. Brt. Slov.

Oblievka, y, f. zz glasura hrnce a j.
Mus slov. IV. 24.

Oblík, a, m., vrch na Slov. Mus. slov.

VII. 18.

Obloha, y, f. = obložení, Garnierung.
Maso s oblohou, lépe: obložené čím. Rgl.

Obloučně se točiti (ve vzduchu). Škod.
II². II. 234.

Oblouk, u, m. Spojování dřev obloukem.
Vz KP. XI. 69.

Obloun, u, m. O. stlačený, vyložený —
druh podpory v stavitelství a truhlářství.
KP. XL 80.

Oblouzenosť, i, f. = oblození. Rgl.

Oblouzniti koho. Zvon V. 299.

Obložení, n. O. stěny ve veřejných
místnostech s vyobraz. Vz KP. XI. tab.
XXXI., XLI, XLIII. - O. = závorka: ( ),
[ ]. 1587. Čes. 1. XV. 30.

Obložený. O. stěna deštěním s římsou
atd. Vz KP. XI. tab. LIII., LIV.

Obložiti co: kolo = dáti nové loukotě.
Hoš. Pol. II. 149.

Oblubkovat koho = lichotiti se k němu,
hladili ho. Brt. Slov.

Obmavać koho = pomlouvati. Brt. Slov.

Obmyk, u, m., v tělocviku. Rgl

Obnitka, y, f. = obnitkový steh. Ott.
XXIV. 71.

Obnitkový steh. Vz předcház. Obnitka.
Ott. XXIV. 71.

Obnoha, y, f. = koleno potoka. Mus. slov.
V. 93.

Obnovování městských rad. Vz Čel.
Priv. II. 1247.

Oboječník, a, m., utrakvista. Brt. Slov.

Obolec, lce, m. O. kůrový (motýlek).

Rgl.

Obelený čím. Člověk o-ný životem.
Zvon VI. 85.

Obráběč, e, m. O. bednářský. Rgl.

Obrábění, n. O. dřeva. Vz KP. XI. 12.

Obraceti se jak. Obracá sa ako jalito
v hrnci. Phľd. XXIII. 308.

Obracovací pluh. Nár. list. 1905. 131., 21.

Obracovadlo, a, n. Americké vidlicové
o. sena. Nár. list. 1905. 131. 21.

Obracovák, u, m., hospod. nářadí. Nár.
list. 1905. 131., 22.

Obřadný. O. chladnosť. Zvon. VI. 346.

Obrám, u, m. = otevřený důl, otevřená
šachta. Rgl.

Obratlík, u, m. Pluh s o-ky. Nár. list.
1905. 131. 22.

Obratník, a, m., strophosomus, rod no-
satců. Vz Ott. XXIV. 274.

Obrázdit někoho = oklamati. Sb. sl.

VIII. 169.

Obrazník, a, m. = řezbář. Wtr. Řem. 145