637

Obrganěc, ňce, m. = kus dreva, haluz,
hůl. Phľd. XXIV. 480.

Obrgániť koho = ožebračiti. Phľd. XXIV.
480.

Obriňa, ě, f. = obryně. Sb. sl. VII. 32.
Sr. II. 25.

Obřit. Udeřil ho v pravý o. (u měchýře).
Škod. II². II. 21. Sr. Obřitek v III. Přísp.
219.

Obrojec, jce, m. Sš. 9. Sr. Brt. Slov.

Obrtlík, u, m. O-ky u dveří. Vz KP.
XI. 259.

Obroukati. Obrouknouti se na koho =
osopiti se. Rais Sir. 192.

Obrubář, e, m. = přístroi u šicího stroje.
Ott. XXIV. 604.

Obruč, e, f. Tlstú o. ťažko ohneš (o vý-
chově dětí). Sb. sl. VIII. 88.

Obručný les (dříví na obruče). Wtr.
Řem. 849.

Obrus, u, m. = šátek na krk atd. Slov.
Nár. sbor. XI. 19.

Obryzgnúť co = obstříknouti. Phľd. XXIV.
344.

Obsíhnút = obsáhnouti. Vz Brt. Slov.

Obsílač, e, m. = sluha přinášející obsílku.
Vz Brt. Slov.

Obstárek, rka, m. = starý pacholek. Brt.
Slov.

Obstavní právo. 1618. Arch. XXII. 532.

Obstříti co čím = obestříti, pokrytí. Sr.
Mus. 1905. 282.

Obstyskovati komu čím. Tím se chu-
dému lidu obstyskuje (ubližuje). Listář 15.

Obsucha, y, f. O. (osýpka, omelka). Za
lubem (ve mlýně) do výše spodku na-
sypána jest o.; V šalandě byly místo slam-
níků pytle o-chou nebo otrubami naplněné.
Čes. 1. XV. 188., 232., 189.

Obščuhrat = okorati. Vz Brt. Slov. 246.

Obškvrkati, obškvrknouti. — komu. Ob-
škvrkly mu vlasy = obhořely, opálily se mu.
Phľd. XXIV. 543.

Obšlehnouti koho čím: bičem. Us. —
Zvon VI. 141.

Obšmietať sa okolo koho = obskakovati
koho. Phľd. XXII. 40., XXIV. 480., Sb. sl.
VIII. 104.

Obšmrdat, obšmrtkávat koho = míti
se okolo koho, obSmietat sa. Phľd. XXIV. 480.

Obšonda, y, f. = zlá, hocijaká ženská.
Phľd. XXIV. 480.

Obštrléz = oštrľéjz

Obštrlézovat = oštrľéjzovat.

Obtahovačka, y, f. = nástroj truhlářský
k obtahováni hoblovaných dýhovaných
nebo pilovaných ploch, k hlazení dřeva.
Vz KP. XI. 9., 52.

Obtahováni povrchu dřeva. Vz KP. XI
52. Sr. předcház.

Obťažní, ího, m. = pohodný. Brt. Slov.
266.

Obtížiti si do koho. Do pána svého si
obtěžovati = stěžovati. 1515. Arch, XXII. 52.

Obtopiti koho = opatřiti ho topivem
Brt. Slov.

Ohtuhlec, helce, m. = kavil, spartum,
rostl. Vz Justin XLIV. k. I. pozn. 5.
{překlad).

Obtúľavý = druh tance. Brt. Slov.

Obuškář, e, m. = kdo nosí obušek. Slád.
Jindř. 35.

Obúvat koho = dávati mu obuv. Brt.
Slov.

Obyčej. Pověry ľudu a obyčeje na via-
noce a štedrý večer v Ašakerti. Vz Pověry.
Niektoré ľudové o-je a spevy z Krupiny
na Slov.; Povery a o-je v Hanušovciach
na Slov. Vz Čas. mus. V. 64., VI. 86. O-je
v Tekovskej stolici na Slov. Vz Sb. sl.
VII. 110. nn. Ľudové o-je z Dolného Hri-
šova na Slov. Vz Phľd. 1902. 260., 629.,

XXIII. 178. nn. Ľudové zvyky a o-je na
Slov. Sr. Mus. slov. IV. 50. — Sr. také:
Pověry, Zvyky.

Obydlenosť, i, f. Statistika o-sti v kra-
jíeh. Vstnk. XIV. 527.

Obýžďat = objížděti. Brt. Slov.

Obzajtovat koho = obskakovati. Brt. Slov.

Obzut koho = obehráti, ošiditi ve hře.
Brt. Slov.

Obzvyšní dobytek (vyšší postavy), 1561.
Arch. XXII. 188.

Ocas. Pustil-li se hřívy, za o. neudržíš.
Máj. IV. 217. — O. květový = hořejší maso,
od nízkého boku. Rgl. — O. = vrkoč. Slov.
Nár. sbor. XI. 11.

Ocáska, y, f. = pila o širokém plechu
s jedinou rukojetí a sesíleným hřbetem.
Vz KP. XI. 10.

Ocasmaný = nejapně oblečený oblekem
přetížený. Brt. Slov. 247.

Ocasník, u, m. = červené soukynko, které
se přivazovalo koňům na ocasích od
uřknutí. Brt. Slov.

Océbiť sa na někoho =- osopiti se. Brt.
Slov.

Ocel. Vlastnosti o-le. Vz KP. XI. 300.

Ocielka, y, f. O. kremeň, hotový oheň
(dívka a mládenec; dva tvrdí lidé). Mus
slov. V. 80.

Oco, a, m. = otec. Mus. slov. V. 28.

Očáhnouti, vz Čáhnouti.

Očamovat = zevlovati. Brt. Slov.

Očápit co: ruce = roztáhnouti. Brt. Slov.

Očepýřený. O. proužka (krku hrdličky).
Rais Lop. 238.

Očervenati- O-nal jak rak. Mus. slov.
VII. 43.

Očim, a, m. = otčím. Brt. Slov.

Očistomok = na oko. Len tak o. sa
hnevať. Liptov. Sb. sl. IX. 44. Sr. Oči-
stomky v II. d.

Očitat komu co = spočítati. Čas. mus.
V. 19.

Očkaňa, ě, f. = ovce, která má kol očí
černé proužky. Val. Brt Slov.

Očłověčit koho = oženiti. Brt. Slov

Očurený = svadlý, ovislý, ošpatený. Phľd.

XXIV. 813. Vz násl.

Očureť = zvráskovatět, ovadnouti (o lidech).
Phľd. XXIV. 813. Sr. násl. Omáreť.

Od předložka. Sr. Brt. Slov. 248. -249.

Odbakat sa = hocijako sa zbaviť, odbyt.
O-val sa s robotou. Phľd. XXIV. 480.

Odbarvování tkanin. Vz Vstnk. XIV. 184.

Odbrouknouti komu = mrzutě odpověděti.
Máj. IV. 23.



	637

	Obrganěc, ňce, m. = kus dreva, haluz, hůl. Phľd. XXIV. 480. Obrgániť koho = ožebračiti. Phľd. XXIV. 480. Obriňa, ě, f. = obryně. Sb. sl. VII. 32. Sr. II. 25. Obřit. Udeřil ho v pravý o. (u měchýře). Škod. II². II. 21. Sr. Obřitek v III. Přísp. 219. Obrojec, jce, m. Sš. 9. Sr. Brt. Slov. Obrtlík, u, m. O-ky u dveří. Vz KP. XI. 259. Obroukati. Obrouknouti se na koho = osopiti se. Rais Sir. 192. Obrubář, e, m. = přístroi u šicího stroje. Ott. XXIV. 604. Obruč, e, f. Tlstú o. ťažko ohneš (o vý- chově dětí). Sb. sl. VIII. 88. Obručný les (dříví na obruče). Wtr. Řem. 849. Obrus, u, m. = šátek na krk atd. Slov. Nár. sbor. XI. 19. Obryzgnúť co = obstříknouti. Phľd. XXIV. 344. Obsíhnút = obsáhnouti. Vz Brt. Slov. Obsílač, e, m. = sluha přinášející obsílku. Vz Brt. Slov. Obstárek, rka, m. = starý pacholek. Brt. Slov. Obstavní právo. 1618. Arch. XXII. 532. Obstříti co čím = obestříti, pokrytí. Sr. Mus. 1905. 282. Obstyskovati komu čím. Tím se chu- dému lidu obstyskuje (ubližuje). Listář 15. Obsucha, y, f. O. (osýpka, omelka). Za lubem (ve mlýně) do výše spodku na- sypána jest o.; V šalandě byly místo slam- níků pytle o-chou nebo otrubami naplněné. Čes. 1. XV. 188., 232., 189. Obščuhrat = okorati. Vz Brt. Slov. 246. Obškvrkati, obškvrknouti. — komu. Ob- škvrkly mu vlasy = obhořely, opálily se mu. Phľd. XXIV. 543. Obšlehnouti koho čím: bičem. Us. — Zvon VI. 141. Obšmietať sa okolo koho = obskakovati koho. Phľd. XXII. 40., XXIV. 480., Sb. sl. VIII. 104. Obšmrdat, obšmrtkávat koho = míti se okolo koho, obSmietat sa. Phľd. XXIV. 480. Obšonda, y, f. = zlá, hocijaká ženská. Phľd. XXIV. 480. Obštrléz = oštrľéjz Obštrlézovat = oštrľéjzovat. Obtahovačka, y, f. = nástroj truhlářský k obtahováni hoblovaných dýhovaných nebo pilovaných ploch, k hlazení dřeva. Vz KP. XI. 9., 52. Obtahováni povrchu dřeva. Vz KP. XI 52. Sr. předcház. Obťažní, ího, m. = pohodný. Brt. Slov. 266. Obtížiti si do koho. Do pána svého si obtěžovati = stěžovati. 1515. Arch, XXII. 52. Obtopiti koho = opatřiti ho topivem Brt. Slov. Ohtuhlec, helce, m. = kavil, spartum, rostl. Vz Justin XLIV. k. I. pozn. 5. {překlad).	Obtúľavý = druh tance. Brt. Slov. Obuškář, e, m. = kdo nosí obušek. Slád. Jindř. 35. Obúvat koho = dávati mu obuv. Brt. Slov. Obyčej. Pověry ľudu a obyčeje na via- noce a štedrý večer v Ašakerti. Vz Pověry. Niektoré ľudové o-je a spevy z Krupiny na Slov.; Povery a o-je v Hanušovciach na Slov. Vz Čas. mus. V. 64., VI. 86. O-je v Tekovskej stolici na Slov. Vz Sb. sl. VII. 110. nn. Ľudové o-je z Dolného Hri- šova na Slov. Vz Phľd. 1902. 260., 629., XXIII. 178. nn. Ľudové zvyky a o-je na Slov. Sr. Mus. slov. IV. 50. — Sr. také: Pověry, Zvyky. Obydlenosť, i, f. Statistika o-sti v kra- jíeh. Vstnk. XIV. 527. Obýžďat = objížděti. Brt. Slov. Obzajtovat koho = obskakovati. Brt. Slov. Obzut koho = obehráti, ošiditi ve hře. Brt. Slov. Obzvyšní dobytek (vyšší postavy), 1561. Arch. XXII. 188. Ocas. Pustil-li se hřívy, za o. neudržíš. Máj. IV. 217. — O. květový = hořejší maso, od nízkého boku. Rgl. — O. = vrkoč. Slov. Nár. sbor. XI. 11. Ocáska, y, f. = pila o širokém plechu s jedinou rukojetí a sesíleným hřbetem. Vz KP. XI. 10. Ocasmaný = nejapně oblečený oblekem přetížený. Brt. Slov. 247. Ocasník, u, m. = červené soukynko, které se přivazovalo koňům na ocasích od uřknutí. Brt. Slov. Océbiť sa na někoho =- osopiti se. Brt. Slov. Ocel. Vlastnosti o-le. Vz KP. XI. 300. Ocielka, y, f. O. kremeň, hotový oheň (dívka a mládenec; dva tvrdí lidé). Mus slov. V. 80. Oco, a, m. = otec. Mus. slov. V. 28. Očáhnouti, vz Čáhnouti. Očamovat = zevlovati. Brt. Slov. Očápit co: ruce = roztáhnouti. Brt. Slov. Očepýřený. O. proužka (krku hrdličky). Rais Lop. 238. Očervenati- O-nal jak rak. Mus. slov. VII. 43. Očim, a, m. = otčím. Brt. Slov. Očistomok = na oko. Len tak o. sa hnevať. Liptov. Sb. sl. IX. 44. Sr. Oči- stomky v II. d. Očitat komu co = spočítati. Čas. mus. V. 19. Očkaňa, ě, f. = ovce, která má kol očí černé proužky. Val. Brt Slov. Očłověčit koho = oženiti. Brt. Slov Očurený = svadlý, ovislý, ošpatený. Phľd. XXIV. 813. Vz násl. Očureť = zvráskovatět, ovadnouti (o lidech). Phľd. XXIV. 813. Sr. násl. Omáreť. Od předložka. Sr. Brt. Slov. 248. -249. Odbakat sa = hocijako sa zbaviť, odbyt. O-val sa s robotou. Phľd. XXIV. 480. Odbarvování tkanin. Vz Vstnk. XIV. 184. Odbrouknouti komu = mrzutě odpověděti. Máj. IV. 23.