638

Odbyti někomu něco = prodati. 1515.
Arch. XXII. 52.

Odbytnosť dobytka. 1561. Arch. XXII. 188.

Odcecaný. Ešte len o. = mladý. Mus.
slov. V. 6.

Odcírkevniti se. List. fil. 1905. 354.

Odcupati = drobným, krokem odejíti. Rais.
Lop. 221., Máj. IV. 114.

Odčechnút = odštiepiti (haluz so stromu).
Phľd. XXIV. 480.

Oddavky, pl., m. Křtové, oddavkové
i funera. 1611. Listář 100.

Oddělo. Udělati někomu něco na o.
aby za to pomohl při některé práci. Sr.
Brt. Slov.

Odechnutý. Obloha bílou parou o-tá.
Zvon V. 572.

Odemkýnat = odmykati. Kdyně. Rgl.

Odfatkovat práci = ledahylo odbyti. Brt.
Slov.

Odfrknouti komu. Klobúk mu o-kl =
uletěl. Phľd. XX1I1. 603.

Odhájiti co: soud. 1540. Arch. XXII. 118

Odhasnouti kde. V životě jejím mnoho
ochladlo, mnoho odhaslo. Zvon. V. 155.

Odherediti se = odstěhovati se. Už se
o-li. Čes. 1. XV. 143.

Odhlásiti se od náboženství katolického.
Řez. — Mus. 1905. 404.

Odhliadnuť od niečoho, von etwas ab-
sehen, špatně m.: nehlediac na to. Phľd.
XXIV. 811.

Odhněvati se komu. Aby se jí o-val.
XV. stol. Čes. 1. XIV. 457.

Odhovor, u, m. Po dlouném hovoru a
odhovoru. Zl. Pr. XXI. 14.

Odhup, u, m., Abschwung, v tělocv. Rgl.

Odchlap, u, m. = přístřeší kolem srubu.
Čes. 1. XV. 81.

Odchlebník, u, m. = koláč z chlebového
těsta. Brt. Slov.

Odchlíplý. O. uši. Zvon V. 476.

Odchlipnouti trocha s vrchu = upiti.
Phľd. XXIV. 54.

Odit, a, m. = človek. V zloděj. ml.
Čes. 1. XV. 47.

Odkládač, e, m. Ruční o. k žacímu
stroji na trávu. Nár. list. 1905. 131., 22.

Odkládavý. O. odpověď. Arch. XXII. 538

Odkliapnutý = odrostlý. O. děti. Phľd.
XXIV. 813.

Odkolísaný = odkolébaný. Sb. sl. VII. 99.

Odkväčiť koho = sundati? Sb. sl. VII. 27.

Odkvindovat se = odejíti. Brt. Slov.

Odkydnouť někomu = surově odpověděti.
Mus. slov. V. 28.

Odlíbati něco = líbáním zrušiti. Slád
Rieh. II. 111.

Odlidňování, n. O. zemědělských okresů.
Nár. list. 1905. 131., 21.

Odlitovačka, y, f. = hebká jupka tak
šitá, že odletuje od těla. Brt. Slov.

Odliv zlata do ciziny. Nár. list. 1906.
20., 17.

Odložiti samohlásku = odsouti. Klc. 71.

Odmítavosť, i, f. Politika o-sti. Nár.
list. 1906. 20, 17.

Odmrdok, dku, m. = odstrčenec. Phľd.
XXIV. 480.

Odnoha, y, f. = panoha. Phľd. XXIV. 484.

Odnožit, den Fuss seitwärts spreizen,
v tělocv. Rgl.

Odotedy. Dávno je o. = od té doby.
Phľd. XXIV. 437.

Odpaprať něco = odstraniti. Čas mus.
V. 19.

Odpeckovati ovoce = pecky z něho od-
straniti. Rgl.

Odpleskati, odplesknouti. Trepky její
zase odpleskaly (odešla). Rais Sir. 219. Od-
plesknuv víko brašny. Rais Lid. 213.

Odpor, u, m. = negace. Kcl. 102.

Odposlouchat co kde jak. Co na
ňadrech přírody se žhavostí milence o-chal
Zvon V. 628.

Odpověď, i, f. Od hlúpeho nečakaj
múdrej odpovede. Sb. sl. VIII. 168.

Odpůldne, e, n. O. někomu věnovati. Us.

Odpustiti komu. Odpusťme si, co jsme
si udělali. Us. Děti před zpovědí říkají: Co
sme si, to sme si. Šum. Rgl

Odraz, u, m. O. světla. Vz Vstnk. XIV.
339.

Odrážka, y, m. = uprchlík. V zloděj.
ml. Čes. 1. XV. 47.

Odreveněc = odřevěněti, ztrnouti lekem.
Brt. Slov.

Odřibok, a, m. — otrhanec. Brt. Slov.

Odriekačka, y, f. O-ky při hrách na
Slov. Vz Mus. slov. VII. 55.

Odrndati se. Až se trochu vodrndá,
vokřástá (okoukne), bude smělejší. Čes. 1.
XV. 143.

Odruznúť haluz = odlomiti. Phľd. XXIV.
346.

Odrúžit koho: nevěstu, děvče, kříž
atd. = ověnčiti.

Odseděti. Nemám kdy ani o. (vymlouvá
se host, když musí odejíti hned po jídle).
Mus. slov. IV. 28.

Odskočiti. Aby dievča o-lo = sa vy-
dalo. Phľd. 1902. 630

Odstrašování, n. Čel. Priv. I. 15.

Odstrčiti koho odkud. O-čil ho jako
kotě od mléka. Us. Rgl.

Odstřešnice, e, f. = trám na straně
štítné u chalupy, na kterém leží odchlap.
Slov. Čes. 1. XV. 82.

Odščeřópený. O. deska = odloupnutá.
Brt Slov.

Odšebeliti CO =: ledabylo udělati. Us.
místy.

Odšlapek, pku, m. = bláto, které odpadá
od obuvi. Brt. Slov. — O. Venkov stává se
o-pkem měst. Čes. 1. XIV. 260.

Odtisnutý = odtisknutý, odstrčený. Kameň
z otvoru o-tý. Sb. sl. VIII. 102

Odtrkati. Berani jehňata od ovsa o-li.
1561. Arch. XXII. 190.

Odty = odtud. Odebrali se z tam o. Brt.
Slov.

Odvážný čeho. Osoba hrdla o-ná. Slád.
Rich. II. 19.

Odýmat = odjímat. Błato se odýmá (od
země, chytá se obuvi). Brt. Slov.

Odzgaň, chybně místo odzgon (v VII.
74. ). Phľd. XXIV. 813.