640

Okružovací stroj na řepu. Nár. list. 1905.
131. 21.

Okrúžtek, žtku, m. = krajíc. Rastie
ako o. v hrsti (naopak, ubývá ho). Mu3.
slov. V. 6.

Okúnavý = hanblivý. Phľd. XXIV. 480.
— O. = zdlouhavý O. krok. Phľd. XXIV. 51.
Sr. Okúňať sa.

Okurkářka, y, f. = žena prodávající
okurky. Us.

Okvit, u, m., okvitka, y, f Pálený o. (ná-
poj). Mus. slov IV. 49.

Okyklati něco = oviklati, vikláním uvol-
niti. Kdyně. Rgl.

Olamovač, e, m. O. ječných osin. Nár
list 1905. 131. 21.

Olej. Jména léčivých o-jů v Starej Pa-
zove na Slov Vz Čas. mus. VI. 7.

Olejář, e, m. = prodavač oleje. Brt Slov.

Olejna, y, f. Arch. XXII. 563.

Olejné, ého, n. = dávka ze složeného
oleje. Vz Čel. Priv. I. CXLVI.

Olejnice, e, f., vz Řepka olejná

Olépat koho = zhruba ostříhati. Brt. Slov.

Olepený. Byl jí jako o-ný (měl ji pořád
na krku, nemohl se jí zbýti). Úbočí. Rgl.

Olička, y, f. = tříska, louč. Čes. 1. XV.
143.

Oliva Ferd., Jan, spis.

Olomouc. Sr. Dvoř. Mor. 96.

Olovněti, ěl, ění. Když nebesa olovnějí
(dostávají barvu olova). Zvon V. 647.

Olovo. Vz Vstnk. XIV. 412.

Olšan, a. m. Vz Rak zde.

Olšový. O ruce míti = neohrabané. Úbočí.
Rgl

Oltářnictví, n. O. neboli kaplanství. Arch.
XXII 218.

Omajda, y, f. = řídké bláto. Brt. Slov.

Omámit se nač =? Jak jej poznal, omá-
mil se naň. Zl. Pr. XXI. 62.

Omamně co činiti. Zvon VI. 187.

Oman. Nemá omanu zbytkuov v úpasku
svém (nemá peněz). 1561. Arch. XXII. 187.

Omarený = svadlý pálou slunce (o rost-
linách); oslabený (též horúcnostou, o lidech).
Phľd. XXIV. 813.

Omáreť. Kvet o-rel (svadl). Phľd. XXIV.
484. Vz předch. Očureť.

Omárit = svadlým učiniti; oslabiti. Slunce
kvet o-lo. Phľd. XXIV. 484.

Omastnota, y, f. = mastnota. Brt. Slov.

Omať, i (ě), omata, y, f. Chodí jako bez
omaty = bez smyslu, bez rozumu. Vz Brt.
Slov.

Omazeň, zně, f., taberna montana, rostl.
Ott. XXV. 7.

Omazivka, y, f. = mazadlo, hlína na
sochy. Phľd. XXIV. 159.

Omelka, y, f. Sr. předcház. Obsucha.

Ometati se komu kde jak. Jazyk se
mu mrštně v hlavě ometá (pohybuje). Slád.
Rich. H 40.

Omjadzic = omediti, medem potříti. Vz
Brt. Slov.

Omlouvavý hlas. Zvon V. 69.

Omlsnút, omlznút = ochutnati. Phľd. XXIV.
480.

Omrazok, zku, m. = plačtivé dítě. Phľd.
XXIV. 480.

Omzený = světa zkušený. Brt. Slov.

Ondráček A., básn.

Ondrák P., děkan, spis. Tk. Pam. I. 227.

Ondřej ník, a, m., hora na Těšínsku. Slám.
Put. 235., Slez. poh. 63.

Onen. Tohoto zájm. v nářečích mor. není,
bývá za ně: tam ten. Brt. Slov.

Onevłádnút = seslábnouti. Brt. Slov.

Opáckať co blátem = obhoditi Liptov.
Sb. sl. IX. 46.

Opáčiti koho. Strelci vlka o-li (zpozo-
rovali) Čas. mus. IV. 31., Phľd. XXIV. 481.

Opakovat koho = napomínati; se nač:
na zadní kolečka = pamatovati. Vz Brt.
Slov.

Opantaný v čem. Nohy o-né v hadrách
(ovinuté). Val. Čes. 1. XV. 30. — za kým.
Je za ní o. = blázní se po ní. Phľd. XXIV.
480.

Oparžič = šmariť. Sb. sl. IX. 43.

Opěkalka, y, f. = zápečka. Brt. Slov.

Opelichač, e, m. = lenivý obcházeč. Brt.
Slov.

Opepľalý = natřený, políčený. Vz Brt.
Slov.

Opěrek, rku, m. = omydlek. Brt. Slov.

Opeřený. Mladík na bradě již dosti o-ný.
Zvon VI. 41.

Opice, e, f., simia. Vz Ott. XXIII. 1015.

Opilec. Sr.: chlastometr, pijandrista, vo
chlastlajtnant, vochmela. Chrud. Čes. 1. XIV.
477.

Opinka, y, f. = nážebří. Brt. Slov.

Opisovat se. Hde se včiľ opisuješ (kde
bydlíš)? Vz Brt. Slov.

Opiti se jak. Do němoty se o. Slád.
Rich. II. 40.

Opitý človek — hotová opica. Mus. slov.
V 77. — jak: ako snop. Sb sl. VIII. 168.

Opláknuť sa = oklamati se. Phľd. XXIV.
481.

Opłátněný = zblázněný. Vz Brt. Slov.

Opléčnica, e, f. = ženská košile. Brt.
Slov.

Opleť, i, f. = plot z prutů spletený. Brt.
Slov. Sr. násl. Opletek.

Opleť sa komu = vyrvati se komu, zba-
viti se koho. Vz Brt. Slov.

Opleta, y, f. Tahati se s někým po ta-
rasech a opletách. Zl. Pr. XXI. 3.

Opletek, tku, m. = plot z vrbového
proutí. Čes. 1. XV. 33. Sr. Opleť nahoře.

Oploštěný kužel. Ott. XXIII. 992.

Oplový, oplutevní. O. dříví (dubové).
Wtr. Éem. 933.

Opľusk, u, m. = okap. Brt. Slov.

Opľuskati = ohoditi blátem, maltou. Vz
Brt. Slov.

Oplutevní, vz Opiový.

Opočenský Gust. R., básn.

Opolský Jan, básn.

Opřásť někoho = obrati, ošiditi. Brt.
Slov.

Oprašovadlo, a, n. Sr. Oprašovák.

Oprávky, pl., f. = druhá hostina sva-
tební, týden po svatbě. Vz Brt. Slov.