641

Opravný. O. dobytče = které se dobře
opravuje. Brt. Slov.

Oprotivnený = kdo snáší mnoho pro-
tivenství. Liptov. Sb. sl. IX. 46.

Opšonda, y, f. = pobělice. Phľd. XXIV.
481.

Optika geometrická. Vz Vstnk. XIV.
337. nn.

Opuštěný jak: jako kůl v plotě, jako
palec, jako prst. Šum. Rgl.

Opylování, n. = přenášení pylu. Sr.
Sprašování.

Orati jak: do skladu a do rozhonu.
Čes. I. XIV. 422.

Oravin, vz Tomala.

Ořeslavný (oři). O. Troia. Škod. II². II. 86.

Ořina, y, f. = koňská kůže. Rgl.

Oříškový. O. barva, oči. Zvon V. 520.,
711.

Orkestrální průvod. Zvon V. 767.

Ořklivec, vce, m. = ošklivec. Vz Brt.
Slov.

Ořklivý = ošklivý. Brt. Slov.

Orlík zámek. Vz Věst. 1905. 412. —
O. poněkud větší ležatý celník (paleční
kolo mlýnské) Vz Čes. I. XV. 230.

Orlíko, a, n. = čásť sání. Mus. slov.
IV. 13.

Orloj, e, m. Pražský o. s vyobraz. Vz
Dolen. Prah. 628.

Ornátník, a, m O. dělal ornáty. Wtr.
Řem. 439.

Orní robota, 1525., orné pole. 1380.
Arch. XXII. 64., 5,

Ornice, e, f. zz půda, pole. Míti peníze
na domu a gruntu neb na vornicích. 1680.
Arch. XXII. 274.

Orputný = urputný. Brt. Slov.

Ortútno, a, n., luka u Jabrikové. Mus.
slov. VII. 52.

Oruží, n. = náčiní tesařské, hasičské a p.
Brt. Slov.

Osada, y, f. = dědina v Liptove. Vz
Mus. slov. VIII. 16.

Osadzelina, y, f. = inovät. Ked t zime
o. je na stromoch a tráve, bude mnoho
ovocia toho roku, zrno bude mať veľké
klasy. Mus. slov. VII 91.

Osalbiariť = oklamati, ošáliti. Phľd
XXIV. 481.

Osapnout se na koho = osopili se. TA.
Pr. XXI. 519.

Oscillator, u, m. Vz Vstnk. XIV. 591.

Osčudlat co čím = ostříhati. Mor Rgl.

Osec, sce, m., carex acuta, rostl. Brt.
Slov.

Osečanský Jar. V., spis.

Osekanec, nce, m. = palice (hůl) na
kořeni uříznutá. Phľd. XXIV. 813.

Osel. Osel oslovská! To je vosel s voslem
= veliký osel. Us. Rgl.

Oselačka, y, f. = ucho. Užovka má dvě
o-čky. Vyhl. Slz. 42.

Osidelník, a, m., strangalia, rod tesa-
říků. Vz Ott. XX1V. 194.

Osivka, y, f. O. jarní, draba verna: bída,
bídačka, hladimor, hladověnka, chudinka,
chudobinka, nouze, pumpa, pumpička, vej-

horka; o. zimní, draba dizoides: chudoba.
Čes. 1. XIV. 373.

Oskřípati si nohu = otlačiti. Tk. Pam.
I. 133.

Osleplý nač: na obě oči. Dvoř. Mor. 158.

Oslíče, ete, n., pullus asinae. Naleznete
oslici a o. Pat. Zim. l^a. 4. a j.

Oslnivosť, i, f. Slohová o. Zvon VI. 122.

Osměleně se ptáti. Zl. Pr. XXIII. 242.

Osmělosť, i, f. = smělost, osmělení. Jsem
té o-sti... Rais Koř. 5.

Osmiať dakoho = vysmáti se mu. Spiš.
Sb. sl. IX. 50.

Osmipáni = osm starších obce, kteří
soudili mezi sousedy (nákladníky) a sla-
dovníky, tovaryši i mládky, mezi sousedy
a šenkéři atd. Vz Wtr. Řem. 910.

Osmitřídový. O. uniforma, osmitřídní
(úředníka osmé diaetní třídy). Jark. 97.

Osmi-um, a, n. Vz Vstnk. XIV. 582.

Osmochtat co — ošuchati, ovoněti. Spiš.
Sb. sl. IX. 49.

Osmýkati co: jablka = otrhati. — se.
Had se o-kal = svlekl se sebe kůži. Brt. Slov.
— komu co: vousy (oholiti). Čes. 1. XV.
287

Osobní slovo zz substantivum, Klc. 65.,
vedle slovo podstatné 62., slovo podstaty 60.

Osrdečník, u, m. Vz Ott. XXIII. 992b.

Osť, i, f. = skalní stěna, v níž havíř pra-
cuje. Čes. 1. XIV. 450. — O. = železo na
konci dlhej žrde pripravené so štyrmi srúbko-
vanými prstami. Jím se ryby probodají a
do ladíka házejí. Vz Čas. mus. V. 35.

Ostaš, e, m., hora u Police. Tk. Pam. L
489.

Ostatek, tku, m. Kto smeje sa k o-tku,
smeje sa najlepšie. Sb. sl. VIII. 86. O. jako
příslovce v podřečí polnickém. Vz Hoš.
Pol. I. 109.

Ostí, n. Zahradnické o. Vz Večernice
(rostl. ).

Ostivý. O. žito, pšenice, která má ostí;
opak holica. Brt. Slov.

Ostnový drát (skroucený v ostny). Rgl.

Ostranek, nku, m., stroj na koně. Brt.
Slov.

Ostříbřený čím. Důl sluncem o-ný. Zvon
VI. 83.

Ostřih, u, m. = čep nárožní (u tesařů)
Vz KP. XI. 288.

Ostroumný. O. porekadlo. Phľd. XXII.
189.

Ostrov. Pražské ostrovy: Barvířský o.
Benátky (velké, malé), Císařský, Jerusa-
lemský, Kampa, Papírnický, Rohanský
v Rybářích, Střelecký. Štvanice, Trojský,
Židovský, Žofín. Vz Dolen. Pr. 620.

Ostrož, e, m., ryba v Pováži. Čas. mus.
V. 36.

Ostrpěc, pce, m., onopordon acanthium,
rostl. Brt. Slov.

Ostruha, y, f. = keř ostružina, maliní.
Brt. Slov.

Ostruháček, motýl. Sr. Ott. XXV. 329.

Ostyléř, e, m. = obščilíř. Brt. Slov.

Osudovosť, i, f. Hlas o sti. Zvon V.
752.