Předchozí (642)  Strana:643  Další (644) |
|
|||
643
|
|||
|
|||
žičky. Sb. sl. VIII. 86. — O. = soukenník.
V zloděj. ml. Čes. I. XV. 47. Ovčačka, y, f. 1581. Mus. 1905. 426.
Oves. Koně sou ti v ovse (říkají dříma-
jícímu). Phľd. XXIV. 343. Ovesný. Ku pšeničnému chlebu třeba
máslo a ku o-nému hľad. Mus. slov. VII. 90. Ovísky = malé rybičky. Úbočí. Rgl.
Ovousatělý čím. Stromy lišejníky o-lé.
Zvon V. 451. Ovršník, u, m. = ženský živůtek. Sb. sl.
VII. 113. Ozdravěti co: své poměry. Chybně m.:
ozdraviti. Věst. XIII. 4. Ozembuch, a, m. = tvrdohlavec, nepo-
čuvník, hlaváč, sebevoľník, zanovitnik. Phľd XXIV. 481. Označiť sa = osvědčiti, vyjádřiti se. Brt.
Slov. Oznamky, m. = svatební ohlášky. Rgl.
Ozor, u, m., ozorky, pl., m. Na o-rky
ísť za dakym = pozorovat ho. Phľd. XXIV. 484. — Ozor = lizák, jazyk. Spiš. Sb. sl. IX. 50. Ozrutně = náramně. Kameň o-tne ve-
liký Sb. sl. VII 30. Ožaba y, m. = malý vypínavec, žabant.
Brt. Slov. Ožanka, teucrium, rostl. Srv. Ott. XXV.
305. Oždarek, rka, m. = kdo vše v domě vy-
mete, prošťourá. Brt. Slov. Ožehlý obličej = opálený. Rais Sir. 185.
Ožeho, a, n. = nemotora. Brt. Slov.
Ožera, y, f. = ožralec. Us.
Ožinice, e, f. O. = ožinové maliny, ostru-
žiny. Brt. Slov Oživěle se tázati. Zvon VI. 24.
Oživěti, ěl, ění. — čím. Hřbitov ruchem
nového klíčení o-věl. Zvon V. 551. Oživiti. Zájem na tom zase oživil chybně
místo: oživěl. Věst. XIII. 3. Ožlknutý čím. Prsty tabákem o-klé.
Phľd. XXIII. 549. Sr. VIL d. 168. Ožralý večer (kdy někdo již večer jest
ožralý). 1538. Arch. XXII. 97. Ožredlo, a, n., ostium. O. hrobu. Pat.
Zim. 52b. 11. P.
Změny hlásky p v podřečí polnickém,
vz Hoš. Pol. I. 36. Pácem jen ve spojení s hore. Ležáł hore
pácem = nohama vzhůru. Brt. Sl. Packa, y, f. = nádoba na barvu tru-
hlářskou. Slov. Mus. slov. IV. 50. Pačať. Nohavice p-ly na lýtkoch =
byly napjaty. Brt. Sl. Pačieska, vz Pačíska. Mus. slov. VIL 58.
Pačkanice, e, f. = podmáslová polévka.
Val. Čes. 1. XV. 266. Pačlivý kůň = který se páčí. Brt. Sl
Padák, u, m. P. z ocelové cívky, jejíž
hlavice opatřena jest konickým čepem, na němž jest vyříznut závit. Užívá se ho při hloubení půdy. Vz KP. XI. 299. Padéľko, a, n. = něco těsného (kabát).
Brt. Sl. |
Padělky. V P-kách = pastviny u Pa-
cova. Čea. J. XIV. 443. Pádem, příslovce = náhle. Bárta p. na
něj vytáhl nůž. Hoš. Pol. I. 67., 109., 133. Sr. Pád. Paděrek, rku, m. Je jako p. — malý.
Chrud. Čes. 1. XIV. 477. Paděrkář, e, m. = kdo paděrkuje. Us.
Rgl. Pádit' = těžko táhnouti. Vz Brt. Sl.
Padka, y, f. Dvéře zavírati závlačkou
n. padkou dřevěnou n. železnou na řemínku zavěšenou. Čes. 1. XV. 189. Padlina, y, f. = malá dolina. Hos. Pol.
I. 116. Paedagogickodidaktický. Nár. list. 1906.
69., 13. Pagačica, e, f. = pánbové koláčky, pánb.
tvarôžky, malva silvestris. Vz Phľd. XXII. 586. Pahrbina, y, f. = pahrbek. Hoš. Pol.
I. 116. Pahreb, u, m. Zemiaky na pahrebe péci.
Čas. mus. V. 21. Pacholek šroubový, truhlářské náčiní.
Vz KP. XL 12. s vyobraz. Pajedovať = hněvati. Spiš. Sbor. slov.
IX. 50. Pajkovať. Kráva pajkuje, keď nechce
žrát žiadný krm, ale čaká na lepší. Liptov. Sbor. slov. IX. 43. Pajsan, a, m., z fr. = zloděj. Šum. Rgl.
Pajzačina, y, f. = klukovina. Brt. Sl.
Paknecht, a, m., z něm. Badeknecht.
Wtr. Řem. 556. Pakosta, y, m. = kazič. Brt. SI.
Pakotiť, pikotit = dopodrobna hľadať.
Mus. slov. V. 93. Pákrát m. párkrát. Huj. Progr. 17.
Pakrlík, u, m. P. utahuje lůžka mlýn-
ských čepů. Vz Čes. 1. XV. 228. Palacký Fr. a Jan. Sr. Tk. Pam. I. 489.,
Dolen. Pr. 489., 620. Palaeograf, a, m., z řec Nár. list. 1906.
69., 13. Pałacha, y, f. = paľach. Brt. Sl.
Palanda, y, f. = tahák. V zloděj. ml.
Čes. 1. XV. 47. Palánk, u, m. = ohrada zo stiepaného
dreva. Mus. slov. VII 66. Palánka, y, f., Pfahlwerk zur Befestigung.
Mus. slov. VII 65. Páľavo. Je tam p = palčivý, studený
vítr. Brt. Sl. Palec, lce, m. Za to nebudem ani palcom
na nohe kývať. Mus. slov. IV. 100. Páľení, n. = žáha. Brt. Sl.
Palesák, u, m. = plot pri ceste. Liptov.
Sb. sl. IX. 46. Palička, y, f. = húlka? Měchy (k lo-
vení ryb) na paličku vzdéli a na šieř sta- věti. 1492. Arch. XXII. 40. Palíreň, rně, f. = palírna. Hoš. Pol.
I. 11. Palisandrový. P. dřevo (brasilské). Rgl.
Palísek, sku, m. = kožich. V zloděj.
ml. Čes. 1. XV. 47. Pálka, y, f. = plánka, rozštěpené dřevo.
Mus. slov. VII 65. 41*
|
||
|
|||
Předchozí (642)  Strana:643  Další (644) |