643

žičky. Sb. sl. VIII. 86. — O. = soukenník.
V zloděj. ml. Čes. I. XV. 47.

Ovčačka, y, f. 1581. Mus. 1905. 426.

Oves. Koně sou ti v ovse (říkají dříma-
jícímu). Phľd. XXIV. 343.

Ovesný. Ku pšeničnému chlebu třeba
máslo a ku o-nému hľad. Mus. slov. VII. 90.

Ovísky = malé rybičky. Úbočí. Rgl.

Ovousatělý čím. Stromy lišejníky o-lé.
Zvon V. 451.

Ovršník, u, m. = ženský živůtek. Sb. sl.
VII. 113.

Ozdravěti co: své poměry. Chybně m.:
ozdraviti. Věst. XIII. 4.

Ozembuch, a, m. = tvrdohlavec, nepo-
čuvník, hlaváč, sebevoľník, zanovitnik. Phľd
XXIV. 481.

Označiť sa = osvědčiti, vyjádřiti se. Brt.
Slov.

Oznamky, m. = svatební ohlášky. Rgl.

Ozor, u, m., ozorky, pl., m. Na o-rky
ísť za dakym = pozorovat ho. Phľd. XXIV.
484. — Ozor = lizák, jazyk. Spiš. Sb. sl.
IX. 50.

Ozrutně = náramně. Kameň o-tne ve-
liký Sb. sl. VII 30.

Ožaba y, m. = malý vypínavec, žabant.
Brt. Slov.

Ožanka, teucrium, rostl. Srv. Ott. XXV.
305.

Oždarek, rka, m. = kdo vše v domě vy-
mete, prošťourá. Brt. Slov.

Ožehlý obličej = opálený. Rais Sir. 185.

Ožeho, a, n. = nemotora. Brt. Slov.

Ožera, y, f. = ožralec. Us.

Ožinice, e, f. O. = ožinové maliny, ostru-
žiny. Brt. Slov

Oživěle se tázati. Zvon VI. 24.

Oživěti, ěl, ění. — čím. Hřbitov ruchem
nového klíčení o-věl. Zvon V. 551.

Oživiti. Zájem na tom zase oživil chybně
místo: oživěl. Věst. XIII. 3.

Ožlknutý čím. Prsty tabákem o-klé.
Phľd. XXIII. 549. Sr. VIL d. 168.

Ožralý večer (kdy někdo již večer jest
ožralý). 1538. Arch. XXII. 97.

Ožredlo, a, n., ostium. O. hrobu. Pat.
Zim. 52b. 11.

Změny hlásky p v podřečí polnickém,
vz Hoš. Pol. I. 36.

Pácem jen ve spojení s hore. Ležáł hore
pácem = nohama vzhůru. Brt. Sl.

Packa, y, f. = nádoba na barvu tru-
hlářskou. Slov. Mus. slov. IV. 50.

Pačať. Nohavice p-ly na lýtkoch =
byly napjaty. Brt. Sl.

Pačieska, vz Pačíska. Mus. slov. VIL 58.

Pačkanice, e, f. = podmáslová polévka.
Val. Čes. 1. XV. 266.

Pačlivý kůň = který se páčí. Brt. Sl

Padák, u, m. P. z ocelové cívky, jejíž
hlavice opatřena jest konickým čepem, na
němž jest vyříznut závit. Užívá se ho při
hloubení půdy. Vz KP. XI. 299.

Padéľko, a, n. = něco těsného (kabát).
Brt. Sl.

Padělky. V P-kách = pastviny u Pa-
cova. Čea. J. XIV. 443.

Pádem, příslovce = náhle. Bárta p. na
něj vytáhl nůž. Hoš. Pol. I. 67., 109., 133.
Sr. Pád.

Paděrek, rku, m. Je jako p. — malý.
Chrud. Čes. 1. XIV. 477.

Paděrkář, e, m. = kdo paděrkuje. Us.
Rgl.

Pádit' = těžko táhnouti. Vz Brt. Sl.

Padka, y, f. Dvéře zavírati závlačkou
n. padkou dřevěnou n. železnou na řemínku
zavěšenou. Čes. 1. XV. 189.

Padlina, y, f. = malá dolina. Hos. Pol.
I. 116.

Paedagogickodidaktický. Nár. list. 1906.
69., 13.

Pagačica, e, f. = pánbové koláčky, pánb.
tvarôžky, malva silvestris. Vz Phľd. XXII.
586.

Pahrbina, y, f. = pahrbek. Hoš. Pol.
I. 116.

Pahreb, u, m. Zemiaky na pahrebe péci.
Čas. mus. V. 21.

Pacholek šroubový, truhlářské náčiní.
Vz KP. XL 12. s vyobraz.

Pajedovať = hněvati. Spiš. Sbor. slov.
IX. 50.

Pajkovať. Kráva pajkuje, keď nechce
žrát žiadný krm, ale čaká na lepší. Liptov.
Sbor. slov. IX. 43.

Pajsan, a, m., z fr. = zloděj. Šum. Rgl.

Pajzačina, y, f. = klukovina. Brt. Sl.

Paknecht, a, m., z něm. Badeknecht.
Wtr. Řem. 556.

Pakosta, y, m. = kazič. Brt. SI.

Pakotiť, pikotit = dopodrobna hľadať.
Mus. slov. V. 93.

Pákrát m. párkrát. Huj. Progr. 17.

Pakrlík, u, m. P. utahuje lůžka mlýn-
ských čepů. Vz Čes. 1. XV. 228.

Palacký Fr. a Jan. Sr. Tk. Pam. I. 489.,
Dolen. Pr. 489., 620.

Palaeograf, a, m., z řec Nár. list. 1906.
69., 13.

Pałacha, y, f. = paľach. Brt. Sl.

Palanda, y, f. = tahák. V zloděj. ml.
Čes. 1. XV. 47.

Palánk, u, m. = ohrada zo stiepaného
dreva. Mus. slov. VII 66.

Palánka, y, f., Pfahlwerk zur Befestigung.
Mus. slov. VII 65.

Páľavo. Je tam p = palčivý, studený
vítr. Brt. Sl.

Palec, lce, m. Za to nebudem ani palcom
na nohe kývať. Mus. slov. IV. 100.

Páľení, n. = žáha. Brt. Sl.

Palesák, u, m. = plot pri ceste. Liptov.
Sb. sl. IX. 46.

Palička, y, f. = húlka? Měchy (k lo-
vení ryb) na paličku vzdéli a na šieř sta-
věti. 1492. Arch. XXII. 40.

Palíreň, rně, f. = palírna. Hoš. Pol.
I. 11.

Palisandrový. P. dřevo (brasilské). Rgl.

Palísek, sku, m. = kožich. V zloděj.
ml. Čes. 1. XV. 47.

Pálka, y, f. = plánka, rozštěpené dřevo.
Mus. slov. VII 65.

41*