646

Peronospora, y, f. = houba škodná révám.
Phľd. XXIV. 438.

Peroutky = otištěné stonky. Čes. 1. XV.
352.

Perovaný = květovaný. P. plátno. Slov.
Nár. sbor. XI. 15.

Pérovník, u, m., struthiopteris, rod kapra-
din Ott. XXIV. 285.

Personalita, y, f. = osobnost. Umělecká p.
Zvon VI. 207.

Peršena, y, f. = kráva peršavé barvy,
Brt. Sl.

Peršmonér, a, m. = horní správce. Čes. 1
XIV. 450.

Peruťový. P. kolo povětrného mlýna.
Čes. 1. XV. 187.

Perversní, z lat. P. chtíč. Zvon V. 510.

Perwolf prof. Sr. Tk. Pam. I. 300., 461.

Peryta, y, f., jm. pole, z Berghütte. Hoš.
Pol. I. 140.

Pes. Dau (dal) mu, Čo pes nekce (ne-
chce) = bití. Phľd. XXIV. 340. Daj psu
pokoj, dá i pes tebe. Mus. slov. VI. 27.
Každý p. je v svojom dvore smelý. Ib. VIII.
15. Svoji se psi hryzte, cizí nepřistupujte
(nemíchej se do cizích věcí). Flaš.

Peshrivko, a, m = tvrdohlavec.

Pestřivý. P. nádhera barev, žeň. Zvon V.
646., Nár. Jist. 1905. 98 13.

Pestrokřídlý. P. pěnkava. Rais Lop. 198.

Pestvár, a, m. = kdo trpí pestvo. Brt. Sl.

Pěšáry = pěšáky. Brt. Sl.

Pešek Jos. dr., spis.

Pěší. Ide kus peší a kus na nohách. Mus.
slov. V. 6. — P. nebo běhací mlýn. Vz
Čes. 1. XV. 188.

Pěšina kanovník Sr. Tk. Pam. I. 490.

Peška Jos. vz Kar. Šipka

Pět. Sebral to všema pětima. Zvon VI.
141.

Peta, y, f. = pata. Vystrčil mu pety
(utekl), Den ten tak na petách roznosí (ne-
dělá nic). Phľd. XXIV. 340

Petaka, y, f, druh sudu. Mus. slov. VII 58.

Pětbolestí = macoška. Brt. Sl.

Peter A., dr. Vz Slám. Put. 248. (a po-
dobiz. ). — Peter veter šísky sméteu (smietol),
kapustu polefau (pohltal) a s massom utekau.
Mus. slov. V. 99.

Pětijetelka, y, f. = jetel pělilistý. Čes. 1.
XIV. 384.

Pětilodní chrám (mající pět lodí). Wtr.
Řem. 88.

Pětiprstý, vz Kopytník.

Pětistopí, n., vz Pentapodie.

Petr Ant., řed. učit. ústavu a spis. Vz
Slám. Put. 573.

Petřín, a, m., hora v Praze. Tk. Pam. 1.
72. Jinak hora Sion. Sr. Čel. Priv. L. —XCII.
124., 167., 332.

Petřina prof. Vz Tk. Pam. I. 490.

Petřínský. P zeď malostranská (v Praze).
Wtr. Ěem. 119.

Petřívek, vka, m. = tetřívek. Hoš. — Sr.
Huj. Progr. 15.

Petrolej, petrolena, petrolina, petrolin, pe
trol, petrolka Us. Sr. Zňavota.

Petrova Skála u Opavy. Vz Slám. Put.
532.

Petrovo kvítí, primula veris, rostl. Brt.
Slov.

Petrýn, a, m. = kněz světský. Brt. Sl.

Petržela, y, f. = petržel. Hoš. Pol. I. 140.

Pevnooděnec, nce, m. Škod. II². II. 65

Pevnoskladný štít. Škod II². II. 140.

Pflegař, e, m. = správce hradu, Pfleger.
Čel. Priv. II. 1253

Phylloxera, y, f. = hmyz hubici révy.
Phľd. XXIV. 434.

Piatok = pátek. Veľký p. daždivý zna-
mená rok žíznivý. Sb. sl. VIII. 84.

Picek red. Tk. Pam I. 370., Mus. 1906.
270.

Pícník, a, m. = obchodník s píci. Wtr.
Řem. 320.

Pičurka, y, f., druh hub jedlých. Phľd.
XXIV. 813.

Pidlikať, pidlikovať = píliť bez poriadku.
Phľd. XXIV. 481.

Piest, u, m. P., ktorým šaty perú (krátký);
dlonhý, ktorým šaty mandlujú. Phľd. XXIV.
438. Vz Píst. — P., a, m., ryba. v Považí.
Čas. mus. V. 36.

Pigetka, y, f. = sukně pigetová. Nár.
sbor. XI. 14.

Pihoviny, pl., f., jm. louky. Hoš. Pol. I.
140.

Pihúr, a, m. = maličký člověk. Phľd.

XXIV. 813.

Píchal, a, m. = krejčí. Rais Koř. 12.

Pichlati. Děti se s jehnětem p-ly (ta-
haly, machlaly). 1561. Arch. XXII. 194.

Píchnouti. To se na tě píchne (poví) ve
škole. Zl. Pr. XXII. 390.

Pijan: bumbarista, logaj, logan, loch-
man, pijandrista.

Pikat, pinkať = píti v dětské mluvě.
Phľd. XXIV. 607.

Pikotiť, vz předcház. Pakotiť.

Pikvajs puma = dětská hra. čes. 1. XV.
352.

Pila: vypínačka, pásová, k řezu přímo-
čarnému, k vykružování, k řezu podélnému,
příčnému, úkosnému, k nařezávání drážek,
čepů, rozpor, k hotovení vložek atd. Vz
KP. XI. 9. —13. s vyobraz.

Píla, něm. Pölisch, obec na Slov. u Veľ-
kého Pole. Vz Sb. sl. IX. 19. nn.

Pilastr, u, m. = podpěra v dřevěných
zábradlích. Okrouhlý p. u nábytku. Vz KP.
XI. 93.

Pilatka, y, f, tenthredo, rod vos. Vz Ott.

XXV. 320.

Pilinovitý sníh. Rais. Lid. 65.

Pilinový. P. cihly. Rgl.

Pilier, a, m. = pes. V zloděj. ml. čes. 1.
XV. 47.

Pilnosť. Z p-sti se štěstí rodí. Máj. IV.
264

Pilnota, y, f. Neměla jsem p-tu = na
pilno, mnoho prace. Šum. Rgl.

Pilonosný kotouč. KP. XL 12.

Pilový. P. střecha sestává z řady ne-
stejněstranných, sedlových, nízkých střech,
jichž jedna strana bývá opatřena zasklením.
KP. XL 334., 356.

Pímáma, y, f. = paní máma. Domž. Rgl.