652

Pomliaždit со = pošlapati? Phľd. XXII.
670.

Pomizi, pomytci, pomyjci, ablutores ve-
stium, mužské prý pradleny. Wtr. Řem. 8.

Pomněnkově modrý. Zvon V. 777.

Pomněnkový. P. obloha (modrá). Zvon
VI. 11.

Pomoklina, y, f. Arch. XXII 190.

Pomyjci, pomytci, vz předcház. Pomizi.

Ponadvrhnouti co: 1656. Mus. 1905. 438.

Ponadvýš = dále výš. Seděti p. Vz
Brt. Sl.

Ponarůzno ovce pásti. 1561 Arch. XXII.
189.

Ponemocný = trochu nemocný. Vz Brt. Sl.

Ponížílek, lka, m. = potúžený člověk, pato-
lízal. Us. Rgl.

Ponižní. P. hałúzky = při spodu. Brt. Sl.

Ponumerovat niečo = spočítati. Phłd.
XXII. 571.

Poodprávať co: postel (odestýlati) Phľd.
XXII. 227.

Poodstrčiti. Us. Rgl.

Popel. Kdybyste nás jako na popele a
v posměchu nechati chtěli. 1598. Listař 34.

Popelavě šedý, aschgrau. Us. Rgl.

Popelivý. P. tvář. Zvon VI. 298.

Popeněžné, ého, n. Aby kantorovi na
každej tejden 3 gr. p-ného dáváno bylo.
1596. Listář 12.

Popěvek, vku, m. P-vky na Bzenecku.
Vz Čes. 1. XIV. 421.

Popěvkář, e, m. = skladatel popěvků.
Phľd. XXIII. 279., Máj. IV. 348.

Popěvkovosť, i, f. Zvon VI 98.

Popchnúť koňa = podúrit Phľd. XXIV.
482.

Popinák, u, m. = řemen opasek. Brt. Sl.

Popinok, nku, m. = obrganec. Phľd. XXIV.
482.

Poplet, u, m. = pramének. P. vlasů. Slov.
Nár. sbor. XI 11. Sr. Popletek v II. Přisp

Popletavý = nemotorný, nešikovný P.
ženská. Phľd. XXIV. 479

Popolllše, e, f. = popelice, plachta na zele-
ními. Slov. Nár. sbor. XI. 20. Sr. Trako-
vica.

Poposlední. Kostym p. mody. Zvon VI
415.

Popouštěč, e, m. = nástroj k nenáhlému
popouštění tyče při hloubení pomocí padáku.
Vz KP. XI 299.

Popraviti co: dobytek = obstarati. Us.

Poprávka, y, f. P. dobylka v chlévě. Us.
Rgl. Vz předcház.

Popravový. P. putna = popruhová, s po-
pruhy, se šandami. Vz Brt Sl.

Poprázdnější dobytek = pohubenělý. Rgl.

Poprčiti koho. Kozel kozu poprčí (ob-
řezí) Mor. Rgl.

Popřichoditi. Od strachu sotva p-li do-
mov. Sb. sl. VIII. 101.

Poprysk, u, m. = rozrytá země, půda, roz-
praskaná země. Č.

Popůlnoční polovačka. Zvon VI. 95

Pořad = málem, skoro. Já bych se byla p.
dala do smíchu. Úbočí. Rgl.

Porada. Dobrá p. — domu obrana. Sb.
sl. VIII. 83.

Pořádečky = pořád. Brt. Sl.

Pořádek, dku, m. Nehodzen sem s tobú
prisc na porádek (nemôžem s tebou vyjsť).
Mus. slov. VII. 90.

Pořádník, a, m. = pořadatel, vykonavatel
(vedle rychtáře). Rgl. — P. = šenkýř pro-
dávající po pořádce (střídavě pojiném). Vz
Wtr. Řem. 915.

Poraj, e, m. = por. Sb. sl. VIII. 136.

Pořbetník, u, m. = póhřbetník = řemen,
který jde koni přes záda. Hoš. Pol. II. 150.

Porcelánově bílý. Zvon VI. 210.

Porcelánovka, y, f. = dýmka z porce-
lánu, Čes. 1. XV. 341.

Pořezník, u, m., Schabhobel. Rgl.

Pořízení, n. Poslední p. Vz Testament.

Poříznutý. P. vydání knihy. Mus. 1905
349

Porostenstvo, a, n. = porůstání. To je
čas na p. obilí (že porůstá), Vz Brt. Sl.

Poroubčí, n., vz Roubka. Brt. Sl.

Porozprávční, n. Vydal se k p. s vo-
liči Tk. Pam. II. 70.

Portmonka, у, f., vz Kokoška rostl.

Porukomství, n. = poručenství. Brt. Sl.

Poruozno, vz Porůzno.

Porúz. Jenom ve rčení: na porúzi = na
ráně, pohotově Je to na p. Vz Brt Sl.

Porůzno. Ryby na poruozno prodávati
(po jedné, ne na džbery). 1525. Arch.
XXII. 69.

Pósa Duellant zaujímá pevnou pósu. Zl.
Pr. XXIII. 87. a j.

Posádka, y, f. = klec Wtr. Řem. 848.

Poseda, y, f. = posezení. Vz Brt. Sl.

Posekanvo, a, n. = rozsekané maso. Čas.
mus. V. 100.

Posér, a, m., z fr. Naivnosť našich p-rů.
Máj. IV. 14

Poshledat něco=jedno po druhém shle-
dati. Us.

Poskočitý. Zahraj p tú = do poskoku.
Brt. Sl.

Poskonina, y, f. = poskonné konopě, prvé
v květu. Phľd. XXIV. 813.

Poskřípit se = poškorpiti se. Brt. Sl.

Pösl Fr., spis. Sr. Poesie (předchází).

Poslednější. Kovář porazil krejčího, prv-
nější byl silnější, poslednější slabší — místo:
Kovář byl silnější, krejčí slabší. Věst. XIII. 2.

Poslužitelný. Aby uměním svým také
této obci p-ným byl. 1613. Listář 110.

Posměšek, šku, m. P-šky na Slov. Vz
Čas. mus. V. 26. nn.

Posnídávka, y, f Lákavá p. (posnídaní).
Máj. IV. 87.

Pospolierka, y, f. Slov. Nár. sbor. XI. 6.

Pospolina, y, f. = směska. Brt. Sl.

Posprostší člověk. Zvon V. 410.

Posteklej pes = vzteklý. Brt. Sl.

Postel, e, f. P. anglická, kuchyňská, sklá-
dací, skříňová, s plnými železnými stěnami.
Rgl. Její popis a vyobrazení vz v KP. XI.
170. nn.

Postihač, e, m, vz předcház. Ližník.

Postoj, e. m. P. značí postavení, hledíc
spolu k určitému držení těla. P. vzpřímený,
sehnutý, úpolnický. Rgl.

Postřehovací bystrosť. Zvon V. 301.



	652

	Pomliaždit со = pošlapati? Phľd. XXII. 670. Pomizi, pomytci, pomyjci, ablutores ve- stium, mužské prý pradleny. Wtr. Řem. 8. Pomněnkově modrý. Zvon V. 777. Pomněnkový. P. obloha (modrá). Zvon VI. 11. Pomoklina, y, f. Arch. XXII 190. Pomyjci, pomytci, vz předcház. Pomizi. Ponadvrhnouti co: 1656. Mus. 1905. 438. Ponadvýš = dále výš. Seděti p. Vz Brt. Sl. Ponarůzno ovce pásti. 1561 Arch. XXII. 189. Ponemocný = trochu nemocný. Vz Brt. Sl. Ponížílek, lka, m. = potúžený člověk, pato- lízal. Us. Rgl. Ponižní. P. hałúzky = při spodu. Brt. Sl. Ponumerovat niečo = spočítati. Phłd. XXII. 571. Poodprávať co: postel (odestýlati) Phľd. XXII. 227. Poodstrčiti. Us. Rgl. Popel. Kdybyste nás jako na popele a v posměchu nechati chtěli. 1598. Listař 34. Popelavě šedý, aschgrau. Us. Rgl. Popelivý. P. tvář. Zvon VI. 298. Popeněžné, ého, n. Aby kantorovi na každej tejden 3 gr. p-ného dáváno bylo. 1596. Listář 12. Popěvek, vku, m. P-vky na Bzenecku. Vz Čes. 1. XIV. 421. Popěvkář, e, m. = skladatel popěvků. Phľd. XXIII. 279., Máj. IV. 348. Popěvkovosť, i, f. Zvon VI 98. Popchnúť koňa = podúrit Phľd. XXIV. 482. Popinák, u, m. = řemen opasek. Brt. Sl. Popinok, nku, m. = obrganec. Phľd. XXIV. 482. Poplet, u, m. = pramének. P. vlasů. Slov. Nár. sbor. XI 11. Sr. Popletek v II. Přisp Popletavý = nemotorný, nešikovný P. ženská. Phľd. XXIV. 479 Popolllše, e, f. = popelice, plachta na zele- ními. Slov. Nár. sbor. XI. 20. Sr. Trako- vica. Poposlední. Kostym p. mody. Zvon VI 415. Popouštěč, e, m. = nástroj k nenáhlému popouštění tyče při hloubení pomocí padáku. Vz KP. XI 299. Popraviti co: dobytek = obstarati. Us. Poprávka, y, f. P. dobylka v chlévě. Us. Rgl. Vz předcház. Popravový. P. putna = popruhová, s po- pruhy, se šandami. Vz Brt Sl. Poprázdnější dobytek = pohubenělý. Rgl. Poprčiti koho. Kozel kozu poprčí (ob- řezí) Mor. Rgl. Popřichoditi. Od strachu sotva p-li do- mov. Sb. sl. VIII. 101. Poprysk, u, m. = rozrytá země, půda, roz- praskaná země. Č. Popůlnoční polovačka. Zvon VI. 95 Pořad = málem, skoro. Já bych se byla p. dala do smíchu. Úbočí. Rgl. Porada. Dobrá p. — domu obrana. Sb. sl. VIII. 83.	Pořádečky = pořád. Brt. Sl. Pořádek, dku, m. Nehodzen sem s tobú prisc na porádek (nemôžem s tebou vyjsť). Mus. slov. VII. 90. Pořádník, a, m. = pořadatel, vykonavatel (vedle rychtáře). Rgl. — P. = šenkýř pro- dávající po pořádce (střídavě pojiném). Vz Wtr. Řem. 915. Poraj, e, m. = por. Sb. sl. VIII. 136. Pořbetník, u, m. = póhřbetník = řemen, který jde koni přes záda. Hoš. Pol. II. 150. Porcelánově bílý. Zvon VI. 210. Porcelánovka, y, f. = dýmka z porce- lánu, Čes. 1. XV. 341. Pořezník, u, m., Schabhobel. Rgl. Pořízení, n. Poslední p. Vz Testament. Poříznutý. P. vydání knihy. Mus. 1905 349 Porostenstvo, a, n. = porůstání. To je čas na p. obilí (že porůstá), Vz Brt. Sl. Poroubčí, n., vz Roubka. Brt. Sl. Porozprávční, n. Vydal se k p. s vo- liči Tk. Pam. II. 70. Portmonka, у, f., vz Kokoška rostl. Porukomství, n. = poručenství. Brt. Sl. Poruozno, vz Porůzno. Porúz. Jenom ve rčení: na porúzi = na ráně, pohotově Je to na p. Vz Brt Sl. Porůzno. Ryby na poruozno prodávati (po jedné, ne na džbery). 1525. Arch. XXII. 69. Pósa Duellant zaujímá pevnou pósu. Zl. Pr. XXIII. 87. a j. Posádka, y, f. = klec Wtr. Řem. 848. Poseda, y, f. = posezení. Vz Brt. Sl. Posekanvo, a, n. = rozsekané maso. Čas. mus. V. 100. Posér, a, m., z fr. Naivnosť našich p-rů. Máj. IV. 14 Poshledat něco=jedno po druhém shle- dati. Us. Poskočitý. Zahraj p tú = do poskoku. Brt. Sl. Poskonina, y, f. = poskonné konopě, prvé v květu. Phľd. XXIV. 813. Poskřípit se = poškorpiti se. Brt. Sl. Pösl Fr., spis. Sr. Poesie (předchází). Poslednější. Kovář porazil krejčího, prv- nější byl silnější, poslednější slabší — místo: Kovář byl silnější, krejčí slabší. Věst. XIII. 2. Poslužitelný. Aby uměním svým také této obci p-ným byl. 1613. Listář 110. Posměšek, šku, m. P-šky na Slov. Vz Čas. mus. V. 26. nn. Posnídávka, y, f Lákavá p. (posnídaní). Máj. IV. 87. Pospolierka, y, f. Slov. Nár. sbor. XI. 6. Pospolina, y, f. = směska. Brt. Sl. Posprostší člověk. Zvon V. 410. Posteklej pes = vzteklý. Brt. Sl. Postel, e, f. P. anglická, kuchyňská, sklá- dací, skříňová, s plnými železnými stěnami. Rgl. Její popis a vyobrazení vz v KP. XI. 170. nn. Postihač, e, m, vz předcház. Ližník. Postoj, e. m. P. značí postavení, hledíc spolu k určitému držení těla. P. vzpřímený, sehnutý, úpolnický. Rgl. Postřehovací bystrosť. Zvon V. 301.