653

Postřibřování, n. P. v ohni, roztíráním,
namáčením, platováním, galvanické. Vz Ott.
XXIV. 241.

Postřižený. P. sukno. Wtr. Řem. 72.

Postupný. P. zkouška (na postoupenou,
ve školách). Věst. XIII. 356.

Posváčený prstének = snubný. Slov. Nár.
sbor. XI 21.

Posvětový. P. stolice = na řezání po-
světů (draček). Brt. Sl.

Posvršky, m. = svršky, háby. Rais. Lid.
27.

Pošáblý = chatrný. P. oblek. Brt. 81.
Pošepný, český geolog, Zl. Pr. XXIII.
321. s podobz.

Pošívání, n. P. šňůrkami, Aufnäh-
arbeit. Rgl.

Poškárat stěnu = poškrábati. Brt. Sl.
423.

Poškrabanče, e, n. = postruhník z po-
škrábaného cesta (těsta). Phľd. XXIV. 482.

Pošpatný. Je p. (špatně vypadá, bídný)
Brt. Sl.

Poštárka, y, f. = poštmistrová. Phľd.
XXII. 355.

Poštekliť. Srieň (sníh) padal mu i na
šiju poštekliac ho studenosťou. Phľd. XXIII.
602.

Poštiříkati = pozpívati. Ptáček p-ká.
Rais. Lid. 45. Sr. Štiříkati.

Pošturchať = popíchati. — koho čím:
kohúta ožehom. Phľd. 1902. 388.

Pošuchaněc, ňce, m = pytač. Phľd. XXIV.
482.

Pošuchrať dlane (dlaně) Čas. mus. V. 19.

Pošústeka, y, f. = moučné jídlo. Čas.
mus. V. 24.

Potackať = targať sa. Phľd. XXIV. 544.

Poťaršenie, n. = potížení, těžkost'. Gas.
mus. VI. 4.

Potazník, a, m. = kdo se stran něčeho v obci
se sousedy potazoval. Vz Brt. Sl.

Po té = potom. Po té se vrať. Škod.
II². II. 71.

Potiti se jak: jak mezek. Šum. Rgl.

Potítko, a, n., Schweissblatt - lappen.
Us. Rgl.

Potkaný, contextus (od tkáti). P. sukně
(tkaná). Pat. Zim. 50b. 35.

Potkúriť= zakúriť. Phľd. XXIV. 481.

Potmítat se = povalovati se. Brt. Sl.

Potočnice, e, f. P. lékařská, nasturtium
officiuale: jeřicha, křezice, řeřicha vodní
(potoční), rukev, vodní chřen. Vz Čes. 1.
XIV. 373.

Potomnosť, i, f., novissimum. Pat. Zim.
28b. 10.

Potos = poď sem. Vz Brt. Sl.

Potravinář, e, m. = obchodník s po-
travinami. Wtr. Řem. 397., 907.

Potřeba, y, f. Potreba zákon ruší. Phľd.
XXIII. 595.

Potrhati, potrhovati. — čím: kupcem
(tahati ho a tak mu koupi vnucovati). XV.
stol. Zvon V. 274.

Potrusky = otrusiny z krmu, které
statku (dobytku) vypadávajú z pysků na
zem. Phľd. XXIV. 813.

Potuhnouti. P-hla kroku = přidala do
kroku. Brt. Sl.

Potupaný. Od much p. Zvon IV. 88.

Potvarohovati co = tvarohem pomazati.
Brt. SI.

Potvorstvo, a. n. = šibalstvo. Brt. Sl.

Potyk, u, m. = styk. Národ prichodí do
p-ku so súsedmi. Phľd. XXII. 634.

Potýkaná, é, f. Jíti a kým na p-nou —
zápasit. Brt. Sl.

Poúčat = poučiti. Brt. Sl.

Pouček, čku, m. = blána. To dítě se
narodilo v póčko (v košuli). — P. — míč.
Brt. Sl.

Pouch, u, m. P. ve mlýně. Arch. XXII.
310.

Pouchový. P. sloup stavidel se zálibami.
Vz Čes. 1. XV. 227.

Poukavka, y, f. = bouchačka. Vz Brt. Sl.

Poupa, y, f. = kroupa (v dětské řeči).
Taky jez poupy (a ne jenom mlíčko). Hoš.
Pol. II. 110.

Poupouštěti, ěl, ění. e z pilnosti své
někdy se poupouštěl (ji zanedbával). 1605.
Listář 76. Vz Poupustiti.

Pouzdrník, a, m. = pouzdrař. Wtr.
Řem. 142.

Poval, u, m. Stavěti chalupu od povalů
(od základů) aneb na kamenou podezdívku.
Čes. 1. XV. 34.

Povázka, y, f., vz Lnička rostl.

Pověra, y, f. Povery v Terchovej; P.
ľudu zvolenskotekovského; P. z Jamníka
na Slov. Vz Čas. mus. IV. 48., 62., 31., V.
23. nn., VI. 8. nn. Sr. Cáry, Zvyky. Pověra
je stínem víry. Zvon V. 459.

Pověžný, ého, m. = kdo pozoruje vše
z věže. 1525. Arch. XXII. 59.

Povlečka, y, f. P. na smyčec. Slád.
Jindř. 57.

Povídati. Myslil, že je zaženou. Povídali
(marná naděje, nezaženou)! Slám. Put. 286.

Povidla: vařené trnky, smažené trnky,
smažené slivky, lekvar, kotloviny, kolivarka,
krédlich. Vz Brt. Sl.

Povinnosť, i, f. P. berňová, branná,
korunní potahová (s potahem), povoznická,
svobodnická, veřejná, vojenská, zemská.
Svobd. 149.

Povodí v VII. d. 395. polož za: Po-
vodění.

Povodník, u, m. = mlýn na velké řece,
na spodní vodě, jehož celý stroj při malé
vodě snížen, při velké vodě vyzdvižen
býval, tak že při každé výši vody mohl
pracovati. Čes. 1. XV. 187.

Povodňový. P. vlny. Nár. list. 1906.
72., 2.

Povoľé, povoľá = zvůle, volnosť. Vz
Brt. Sl.

Povozný, ého, m. = kolář. V zloděj. ml.
Čes. 1. XV. 47.

Povrchlí, n. = výšina, malý kopec. Vz
Brt. Sl.

Povříslo, a, n Krátke povrieslo — ľahký
snop. Sb. sl. VIII. 87.

Povsinka, y, f. = kdo se po vsi toulá,
tulák. Brt. Sl.