354

Povychodit, povyjiti. Povychoditi z izby
za svojou robotou. Phľd. XXII. 214.

Povykľúcať koho = tančiti s ním. Sb.
sl. VIII. 109. Sr. Povykroutiti.

Povyrábaný = vybraný. Ty bane sú už
p-né. 8b. sl. VIII. 101.

Pozadováděti si (s někým). Máj IV. 150.

Pozakarpatský. P. vlasť. Sb. sl. VIII. 67.

Pozamkýnať = pozamykati. — co:
kasne. Phľd. XXII. 218.

Pozbavení, n. P. cti. Čel. Priv. I. 342.

Pozbihnouti = pozdvihnouti. — co:
křidličky. Hoš. Pol. II. 104.

Pozdějac = pozdejc, později. Hoš. Pol.
II. 6.

Pozděkvětka, y. f., druh jablek. Brt. Sl.

Pozedný, ého, m. = kdo pečuje o zdi.
1525. Arch. XXII. 59.

Pozemský mlýn. Vz Pobřežní zde.

Pozlevčit = nadzdvihnouti co. Brt. Sl.

Pozniknouti. Když křásty (zelí) po-
zniknou (poodrostou). Hoš Pol II. 56

Pozobýžďat = pozobjížděti. Vz Po-
břežní zde.

Pozopíjati se. Vz Brt. Sl.

Požární telegrafie. Ott. XXV. 182.

Požertovati se na čem: na mysli = po-
másti. 1561. Arch. XXII. 193.

Požižčat = půjčiti. Brt. Sl.

Pracovny. P. ústrojí mlýnského slo-
žení (koš nasýpací, vřeteno s mlýnskými
kameny). Vz Čes. 1. XV. 231.

Prádelník, u, m. P. s vyobrazením. Vz
KP. XI 160.

Prádlo, a, n. Strojidlo nebo prádlo
v mlýnské lednici = místnosť za vodnmi
koly, kde snětivá pšenice v kádi byla vy-
pírána. Čes. 1. XV. 188.

Praelatura, y, f. Byli jsme při obědě
(s opatem) v praelatuře, jiní pak v re-
fektáři (s převorem). Tk. Pam. II. 366.

Prahanebně někomu na cti utrhati. Slád.
Jindř. 95.

Prahloupoučký. P. hlouposť. Rais
Lid 44.

Prachář, e, m. = sanitrník. Slov. čes. 1.
XIV. 488.

Prachov, a, m. Na Prachově = louky a
pastviny u Pacova. Čes. 1. XIV. 440., 443.

Prajalový. P. debata. Nár. list. 1905.
349 2

Praještěr, a, m. Vz Zl. Pr. XXIII. 117.

Prajzčák, u, m., druh bramborů. Brt. Sl.

Prakař, e, m. P. hotovil praky. Wtr
Řem. 146.

Pranázor, u, m. List. fil. 1905, 365.

Prapor, u, m. Prapory cechovní. Vz Wtr.
Řem. 633. nn.

Práporať m. plápolať. Mor. Sr. Huj.
Progr. 10.

Prasátka, pl., n. = podzemní hlízy
ocúnu. Brt. Sl.

Prasek Vinc, nar. 1843., řed. gymn. a
spis. Sr. Slám. Put. 436. s podob. na str.
440.

Praseodym, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XIV. 411.

Praskavě. Oheň p. plápolal. Zl. Pr.
XXIII. 194.

Praskavka, y, f. = mohutný balvan
z boků skalních pojednou odskočivší s ve-
likým hřmotem. Čes. I. XIV. 450.

Praskavý = cín. V zlodej. ml. Čes. 1.
XV. 47.

Praslovo, a, n. = náměstka. Klc. 94.

Prasnút = puknouti; hoditi. Phľd. XXIV.
482.

Praščence, e, n. = prasátko. Brt. Sl.

Prášek, šku, m. Jména léčivých prášků
v Starej Pazove na Slov. Vz Čas. mus.
VI. 7.

Prášiti. Tehdy prášilo = chumelilo se.
Hoš. Pol II. 90.

Prašivka, y, f. = hora na Těšínsku.
Vz Slám. Put. 221

Praštěnky. To maso je tuhé jako staré
p. Máj. IV. 329.

Pratať. Pes a kočka naučia gazdinú
p. Sb. sl. VIII 169.

Pravda, y, f. Není pravdy nebo pravdou,
že jsem o tom věděl, chybně místo: není
pravda. Věst. XIII. 5. To je p. jako stará
hradba (ironicky). Šum. Rgl. Buď kdo-
kolvek, nedbaj na to, ak má pravdu, prijmi
za to. Sb. sl. VIII. 83. Je zapotřebí mnoho
lží, aby se zaclonila p. Máj. IV. 293 — P.
Front. (V. Hlinka). Vz Mus. 1905. 374.
(dokonč. ), Zvon V. 209. -210. — Pravda
Ant, prof. a spis., nar. 30/2. 1846. Vz Zl.
Pr. XXIII. 251. s podobz.

Právněplatný způsob držení Moravy.
Dvoř. Mor. 107.

Právo. Sr. Čel. Priv. I. 781., II. 1260.

Pravomoc, i, f. P. komory nad svo-
bodníky, krajská, panská, patrimoniální,
rychtářská, vrchnostenská. Svobd. 149.

Pravovarečnictví, n. Arch. XXII. 165.

Prázdný. Lesu v myslivosti prázdni
buďte. 1540. Arch. XXII. 106.

Prázno = prázdno. Jel s práznem
(s prazdným vozem). Hoš. Pol. I. 120 pozn.

Prazřídlo, a, n. Škod. II². II. 33.

Pražec, žce, m. P. u tkadlcovského stavu.
Brt. Sl.

Prcka, y, f. = tele. Prcka, na! Phľd.
XXIV. 482. — P. = švestkové ovoce. Brt. Sl.

Prděľka, y, f. = něco malého (šátek,
sukně). Brt. Sl.

Přebíračka, y, f. To s tím máte p-ku
(práci). Čes. 1. XV. 143.

Přeblknout = přeběhnouti, rychle pře-
čísti. Brt. Sl.

Prebolený. P. hoře (které již přestalo
bolet). Zvon V. 413.

Preclík, u, m. Vz Wtr. Řem. 881.

Přečiahnuť niečo = obemknouti. Phľd.
XXII. 35.

Přečišťovací káď. Nár. list. 1905.
354., 14.

Přečumit něco. Přečumil sem celou noc
(přečkal). Úbočí. Rgl.

Prečút sa = přeslechnouti se. Brt. Sl.

Před. Vz Brt. Sl.

Předečně = předkem, predevším. Vz
Brt. Sl.

Předečník, a, m. = primář, kdo hraje
na první housle. Brt. Sl.

Předědo, a, m. = praděd. Brt. Sl.