656

Priednovek, vku, m. =? P-vku nemu-
sila by se báť. Phľd. XXII. 35.

Priechod, u, m. Zkade (odkud) si?
Z P-da, kam čerti na vohľady chodia. Vz
Sbor. slov. VIII. 105.

Prieteke = předbíhání o závod. Phľd.
XXIV. 482.

Priezračistý =namaštěný. P. papier.
Čas. mus. V. 64.

Prigňaviť = udláviť. Mus. slov. V. 93.

Prihorený = připeklý. P. kaša. Phľd.
XXIII. 742.

Přihrádek, dku, m. Čeleď, která leží
dole (v zámku) na p-dku. 1525. Arch.

XXII. 58.

Přihrdliti = něco těžkého přinésti.
Brt. Sl.

Přihrůžať = prstem hroziti. Brt Sl.

Příchova, y, f. = přichované dobytče.
Brt Sl.

Přichvěti. Přichvívala se v mé objetí.
Zvon VI. 371.

Příjemnosť, i, f. Krása bez p-sti nepřivábí
mnoho hostí. Máj. IV. 312.

Přijíti, přiít, přít, přiísť, přinsć. Vz Brt.
Sl.

Příjmový. P. registra, 1525. Arch. XXII.
63., zdroj. Nár. list. 1905. 359., 22.

Přiklekavá = druh tance. Brt. Sl.

ťřikliditi co kam. Dříví (klády) do
údolí p = dopraviti. Slám. Put. 358.

Přikluckati = přiklusati ? Čas. mus.
IV. 63.

Příkopy v Praze. Zvon V. 483. Na
Příkopě. Tk. Pam. II. 150.

Příloh, u, m. = přéloh, úhor. Arch.
XXII 24.

Příložka, y, f = nástavka dřeva hra-
něného. KP. XI. 285.

Primitivně idyllický, z lat. Zvon VI.
137.

Přimrznouti kde kam. Ať jazyk můj
v ústech k patru primrzne! Slád. Rich.
II. 120.

Přimučování, n. Bez p. něco činiti.
1540. Arch. XXII. 118.

Přmus, u, m. = nucený přístup do spolku,
Zunftzwang. Vz Wtr. Řem. 51.

Přinucení, n. Mračil se jako nevěsta z p.
Máj. IV. 217.

Přiopraviti komu čeho: ovčáku služby =
přilepšiti. 1561. Arch. XXII. 189.

Přiostřele mluviti. Zvon V. 200.

Přiostřelý nůž. Us. P. rys tváře. Zl. Pr

XXIII. 134.

Přiošatit koho čím. Us.

Případnosť, i, f. = příjem. Ale v to
také mé p-sti přitroušeny jsou. 1622 Listář
157.

Připadnutý čím. Stromy sněhem p-té
(přikryté). Phľd XXIV. 721.

Případný. P. voda = náhlá povodeň.
1525. Arch. XXII. 68.

Připáliti koho. Trošičku p-lil červa
(napil se kořalky). Čes. 1. XV. 144.

Přípecek, cka, m. = pecnář. Wtr. Řem.
881.

Připecný chléb = pecnářský. Wtr. Řem.
924.

Příramkový. P. skruž kola mlýnského.
Čes. I. XV. 230. Sr. Příramek.

Přísahaný. P-nou povinnosť zanedbati.
Slád. Rich. II. 11.

Přísivek, vku, m. = setí na svém poli
cizímu. 1525. Arch. XXII. 22., 71., 86. Sr.
Brt. Sl.

Prisknouti. Vz Vycvrkať.

Přislípati komu. Že jim, troupi' p-li.
1608. Listář 81.

Přisloužiti. Kamenu (mlýnskému) p.
(měl-ii drobněji mlíti). Čes. 1. XV. 294.

Příslup, a, m, hora v Těšínsku. Slám.
Put. 358.

Přismyšlenství, n, parabola. Pat. Zim.
26b. 23.

Přísnět, u, m. = přínět. Brt. Sl.

Přistati. Ona by mne ani repristala =
nechtěla za muže. Phľd. XXII. 37.

Přistáti někde = do služby vstoupiti.
1499. Arch. XXII. 35. Vz násl.

Přistaviti někde = do služby vstoupiti.
1499. Arch. XXII. 36. Sr. Přistáti.

Přístřešný. P. prkno. Čes. 1. XV. 35

Přisuć, suju = přisypati, přidati. Vz
Brt. Sl.

Přiščiknúti koho kde: na loskách =
dopadnouti. Brt. Sl

Přišeřenosť, i, f. P. barev. Zvon V. 694.

Příšernosť, i, f. Hřbitovní p. Zvon
VI. 66.

Přišikovniť sa = šikovně se nastrojiti.
Brt. Sl.

Přišotořiť se = přiloudati se. Vz Brt. Sl.

Přišprtati se kam odkud. P-tal se tam
z Uher = přišel. Čes. 1. XV. 219.

Přiťolópit se, přiťalúpit se = při-
jíti z nenadáni.

Přitřásknouti dveřmi. Zl. Pr. XXIII. 14.

Přitrckat = drobným krokem přiběhnouti.
Brt. Sl.

Přitrpkle mluviti. Zvon V. 540.

Přítruhlík, u, m. P. u stavu tkadlcov-
ského. Vz Brt. Sl. 397.

Přívalní voda 1563. Arch. XXII. 87.

Přivčas. Bylo to p. = v pravý čas.

Phľd. XXII. 38.

Prividno. Bylo ještě p. (světlo). Phľd.
XXIV. 51.

Privilegi-um, a, n. = výsada. P-gia
měst pražských a jiných. Vyd. Dr Jar. Čela-
kovský.

Přívozný. P. pivo = dovážené. 1489.
Privileg. mě. Blatné.

Přízný. Přízné, n. = daň za zpracování
lnu a konopí na plátno. Vz Brt. Sl.

Príživkár, a, m. = kdo se priživuje,
parasit. Phľd. XXIV. 433. a j.

Přižrat se = zvyknouti zobu. Vz Brt. Sl.

Prkenný. B. poklona. Zvon VI. 359.

Prkotina, y, f. = prk, prčina = kozí
zápach. Brt. Sl..

Prlení n., vz předcház. Kabelna.

Prlíč, e, m., gentigna, rostl. Brt. Sl.

Probarvený čím. Mluva p-ná krkonoš-
ským podřečím. Zvon VI. 95.

Procme = proč jsme P. utekli. Hoš. Pol,
II. 86.