657

Prodarebačit něco = promarniti. Brt.
Slov.

Prodrahnit cestu = dráhu na ni
upraviti. Vz Brt. Sl.

Progécat majetek = prohospodařiti.
Brt. Sl.

Programmový. P. píseň. Zvon VI. 86

Prohlížka, y, f. = prohlídka. Vz
Brt. Sl.

Prohnětený = prokletý. Brt. Sl.

Prohvězděný večer. Máj. IV. 198.

Prochvělý. Hovoří p-lou mluvou. Nár
list. 1906. 34., 13.

Projemnělý. Zvon V. 605

Projetí, n. P cla. Cel. Priv. II. 1262.

Projímač, e, m. = náčiní kolářské. Wtr.
Řem. 850.

Proletarisovati se. Dnešní havíř se
rychle p-suje. Čes. 1. XIV. 449.

Prolhaný jak: od kořene. Slád. Rich.
II. 94

Prolízavý. P. jeskyně = kterou lze pro-
lézati. Brt. Sl.

Prolna = druh bramborů krabatých.
Brt. Sl.

Proměnce, ete, n. = podhodek. Brt. Sl.

Prominút sa = pominouti se. Vz Brt. Sl.

Promluvení, n. Tam jsem došel k p.
s ním. Tk. Pam. II. 485.

Promyselný = moudrý, rozšafný. Vz
Brt. Sl.

Pronajmouti co: pivovár = vermiethen,
ale chybně ve smyslu miethen, najmouti.
Věst. XIII. 4.

Propad. Na P-dě = pole u Pacova.
Čes. 1. XIV. 440.

Propadnutí, n. Tam se mi přihodilo p.
postele. Tk. Pam. II. 290.

Proposlouchati koho kde. Lékař p-chal
nemocného na zádech. Máj. IV. 538.

Proramčica, e, f. = košile ženská.
Brt. Sl.

Prořídlosť, i, f. Byla tam p. lidí (způ-
sobená válkami). Dvoř. Mor. 287.

Prořizovati se, vz Proříditi se v II.
Přisp.

Prorubati = prosekati. V zimě mají
rybníky prorubovati. 1546. Arch. XXII. 137.

Proskova, y, f. = kůlna. V zloděj. ml.
Čes. 1. XV. 47.

Prosluněný čím. Duše p-ná radostí.
Zvon V. 412.

Prosperita, y, f., z lat. = zdar, prospěch.
Finanční p. Nár. list. 1905. 229., 2.

Prosředek, dku, m. = prostředek. Pat.
Zim. 71.

Prostěradlo u postele = záclona. Hoš.
Pol. II. 62.

Prostodušně jímavá řeč. Zvon VI. 30.
Vz Prostoduše v III. Přisp.

Prostořeký hovorem. Škod II². II. 223.

Prostředek, dku, m. Vyslali k němu
osoby z p-dku svého (ze sebe). 1613. Arcb.
XXII. 320.

Prostříkaný čím. Rosa p-ná zlatými
kvítky. Zvon VI. 10.

Prosvíčat koho = přesvědčovati. Brt. Sl.

Prošloufný = prozrazený, překažený. P.
krádež. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

Prošlufnout co: mozorad = prozraditi,
překaziti krádež. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 47.

Proštipovati co: jízdné lístky drah.
Zvon V. 377.

Protektionářství, n. Nár. list. 1905.
229. 1.

Protemniti co. Smutek p-nil modř jeho
očí. Zvon V. 686.

Proteplený čím: vzduch požárem slunce.
Zvon V. 12.

Protibožský vzdor. Zvon VI. 370.

Protiha, y, f, tecoma, rostl. Sr. Ott.
XXV. 142.

Provanuti, n. Umělecké p. Nár. list.
1905. 354. 13.

Provésti něco, lépe: skončiti, spraviti,
vykonati, vyplniti, zavŕšiť. Vz Phľd. XXIV.
811.

Provět, provějat = provanouti. Vz Brt. Sl.

Provlhnouti co. Bláto provlhne boty
špatně místo: provlhčí. Věst. XIII. 4.

Provolovať = provolávati. Brt. Sl. 343.

Provroucnělosť, i, f. Slova s p-stí pro-
nésti. Zvon V. 701.

Provroucnělý pohled. Zvon V 619.

Prozápasit co. P-sil svůj básnický život

o formu. Zvon VI. 321.

Prožehnutí, n. Umělecké p. Zvon VI. 31.

Prožíhnouti. Od šlapek nahoru přes boky
až k hlavě prožíhlo ji závratné horko. Zvon
VI. 186.

Prožitosť, i, f. Črta, z jejíž každé řádky
hlásila se p. a dýchal hluboce zvířený cit.
Zvon V. 711.

Prplati = prpliti. Phľd. XXIV. 482.

Prplavý. P. robota = vyžadující pozor-
nosť a trpělivost Phľd. XXIV. 482.

Prskati. Junci prskali (vyhazovali) sňah
raticami. Phľd. XXIII. 595. — nač. Na za-
jíce prsknouti = střelili. Us.

Pršačka, y, f. = druh švestkového ovoce.
Brt. Sl.

Prščit = prsknouti. Vz Brt. Sl.

Prta, prtiak, a, m. = muž vykonávající

i práce ženské, práce sebe nedůstojné. Phľd.
XXIV. 482.

Průbní řeč (docenta). Tk. Pam. II. 213.

Prudčeji, lépe: prudšeji od prudší. Hoš.
Pol. II. 157.

Pruha, y, f. = pruh. Brt. Sl.

Průkles, u, m. = alej v lese prosekaná.
Brt. SI.

Prula, y, f. = druh bramborů kulatých.
Brt. Sl.

Průlinka, y, f. Vyplňování průlinek (pór)
ve dřevě. Vz KP. XI. 417.

Průmyslový. P. učitelka. Tk. Pam. II.
337. Na str. 440.: industriální.

Průpišnice, e, f. = malý otvor v hlavní
desce šicího stroje. Ott. XXIV. 602.

Pruska, y, f. = prusská tůna (ryb). Wtr.
Řem. 927.

Pruskofrancouzský. P. válka atd. Zvon
VI. 121.

Průvěrec, rce, m. = pověrec, pověrčivý
Brt. Sl.

Průvěrectví, n. = pověrečnosť. Brt. Sl.