662

Sbíječka, y, f. = hůlka, jíž se na stavě
stojatém niti sbíjejí; později užívali člunku.
Škod. II². II. 204.

Sdřepiti kolena. Zvon VI. 201.

Se. Od sloves zvratných tvoří se pod-
statná jména bez náměstky se. Na ženění
máš času dost. Shledání naše bylo radostné.
Brt. ve Věst. XIII. 1. Sr. Brt. Sl.

Sebezapomenutí, n. Šťastné s. Zvon
VI. 255.

Sebraný = seseknutý. Trám na konci
s-ný. Čes. 1. XV. 34.

Secesse, style nouveau. S., cecessně, se-
cessní. Sr. Čes. 1. XV. 113.

Seč chybně místo co při superlativu. To
směřuje k tomu, aby do vojska seč nej-
nejméně českých důstojníků vcházelo (co
nejméně). Brt. ve Věst. XIII. 2.

Sečený. S. robota (na které se seklo).
Brt. Sl.

Sečný. S. robota. 1525. Arch. XXII. 64.

Sedla, y, f. = selka. Brt. Sl.

Sedláček Jos. Vojt. Vz Mus. 1906.
297. nn.

Sedlovat = sedlati. Brt. Sl.

Sedlový S. střecha, kryjí-li stavení dvě
roviny šikmé, které se kloní na zevní
strany. Vz KP. XI. 333.

Sedmikročka, y, f. = druh tance.
Brt. Sl.

Seichel, chlu, m. = rozum. V zloděj. ml.
Čes. 1. XV. 48.

Sekerné, ého, n., vz Pařezné.

Sekernický. Zvon VI. 176.

Sekobota, y, f. = rybářské náčiní k chy-
tání ryb. Mtc. 1905. 384.

Selen, u, m, v lučbě. Vz Vstnk. XIV.
470.

Serafický. S. čistota. Zvon VI. 355

Servítka, y, f. = jemný obrúsek (šátek)
na hlavu. Slov. Nár. sbor. XI. 18.

Sestehovaný = sešitý. Ubrousky k sobě
s-né. Slád. Jindř. 107.

Sesurovělost mravů. Dvoř. Mor. 287.

Sevšednělý zjev. Slád. Jindř. 86.

Seťa, pl., n. = doba setí, Brt. Sl.

Seťák, u, m. = druh velikých bramboiů.
Brt. Sl.

Setidlo, a, u. = světidlo, dračka. Brt. Sl.

Sezdatněti, ěl, ční = zdatným se státi.
Umělecky s. Nár. list. 1906. 20., 13.

Seznamový. S. práce. Nár, list. 1905.
319., 13.

Sezubatěti, ěl, ění = zubatým se státi.
Meč mu s-těl. Slád. Jindř. 54.

Sežebračelý. Slád. Jindř. 108.

Sfandrholiti se = zblázniti se. Když se
holka s-lí. Čes. 1. XV. 143.

Shánělka, y, f., vz Běhna.

Shnojiti se čím. Ubrusy se více shnojí
znečišťováním než užíváním. Arch. XXII.
158.

Schabrať něco = pomalu posbírati, ne-
dbale snésti, spojiti. Brt. Sl.

Scházeti. Oves už schází místo: vzchází,
klíčí. Hoš. Pol. II. 55.

Schladiti něco = tajně vzíti, ukrásti.
Brt. Sl.

Schlapčilosť, i, f. Sr. Zvon VI. 411.

Schlapštělosf, i, f. Hrdý majestát
uvedl jsem v s. Slád. Rich. II. 103.

Scheyer Jan, fin. úřed. a spis. f 16. /1.
1905.

Schľouplý = schlípený. Brt. Sl.

Schody. Sr. KP. XL 369.

Schozek, zku, m. = súžený konec pole.
Brt. Sl.

Schrtiť co = pro sebe sebrati jako chrt.
Brt. Sl.

Schublat = pokrčiti, zmotati. Brt. Sl.

Schulzová Anežka, spis. f 4. /11. 1905.
Vz Zl. Pr. XXIII. 60., Máj. IV. 141.

Schvátiti koho. Zvon VI. 101.

Schwarz Fr., spis. Sr. Zl. Pr. XXIII.
153. s podobiz. na str. 165. — S. Fr. Vend.
f 21. /12. 1905. maje 57 let, spis. Vz Nár.
list. 1905. 351., 2. — S. Frant., řed. kance-
láře okresního zastupitelstva, spis., 8. /5.
1840. —7. /5 1906. Vz Nár. list. 1906. 125.,
2. a jiné listy z též doby; Máj. IV. 557.

Schystati něco. 1525. Arch. XXII. 71.

Sikać = stříkati. Brt. Sl.

Síkora = policajt. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 48.

Sikovec, vce, m. (místo: Osikovec),
rybník osykový. Hoš. Pol. II. 131.

Silnice, e, f. Sr. Čel. Priv. II. 1271.

Silnodechý Zefyr. Škod. II². II. 214.

Silnokrký kůň. Škod. II². II. 111

Silnoplátý pancíř. Škod. II². II. 152.

Sinobarvý kov. Škod. II². II. 216.

Sinutý = ztrápený. Brt. Sl.

Sion hora. Vz Petřín.

Sipkat = kostel. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 48.

Síra. Sr. Vstnk. XIV. 464.

Sirečnica, e, f. = schránka na sirky.
Brt. Sl.

Siroba, y, f. S by den rovné odnímá
dítěti družstvo. Vz více ve Škod. II². II.
205. v. 490.

Sivastý = sivý. Brt. Sl.

Sivosiný. S. hladina rybníka. Máj.
IV. 25

Sizogtit = koupiti. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 48.

Sjednocenost síly dodává. Škod. Il²
II. 8.

Sjednocovatel, e, m. Nár. list. 1905.
359., 21.

Skákati. Povstavšího sluší poslouchati
a v řeč jemu skákat slušno není, neboť
jest to také cvičenému na obtíž. Při hluku
ohromném jak muž poslouchati někdo neb
řečnit? Řečník se ruší sebe víc třeba
hlasný. Škod. II². II. 143.

Skalit = otráviti. V zloděj. ml. Čes. 1.
XY. 48.

Skázati. Má svému pánu úroky zaručiti,
anebo na svého soukupa s. (převésti). 1460.
Arch. XXII. 14.

Skejš, e, f. = obilí. Sr. Skejška, Stopka,
Skorný. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

Sklad, u, m. Nucený s. zboží, depositio,
Niederlage. Vz Wtr. Řem. 340. Vz násl.

Skládka, y, f. Nucená s. zboží. Sr. Wtr.
Řem. 936., Sklad.