Předchozí (662)  Strana:663  Další (664) |
|
|||
663
|
|||
|
|||
Sklenný čím, Oko sklenné slzami. Slád.
Rich. II. 49. Sklikatiti se. Pramen (vor) se rozlomí
a s-tí. Máj. IV. 204. Sklo, a, n. Sr. KP. IX. 274.
Sklomený = sehnutý. Brt. Sl.
Sklonnosť, i, f. Potřásal mu ruku se
s-tí vznešenou. Zvon. VI. 51. Sklopka u nočního stolku. KP. XI. 271.
Sklouhnout = sklouznouti. Vz Brt. Sl.
Skokanství, n. Politické s. (nestálosť).
Nár. list. 1905. 299. 1. Skopčí. Obličej jeho nabyl s-Ôího vze-
zření. Zvon VI. 242. Skorný = obilí. Vz Skejš, Stopka.
Skorpy = boty. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 48. Skoufky = střevíce. V zloděj. ml. Ces. 1.
XV. 48. Skrček, čka, m. Pohřebiště skrčků. Nár.
list. 1906. 41., 13. Sr. Skrčený. Skřipčice, druh houslí. Val. Čes. 1. XV.
262. Skříš, e, f. = skrýš. Vz Brt. Sl.
Skřítek vyobrazený. Vz Čes. 1. XV. 128.
Skuhýňat, inten. slovesa skuhnět, sku-
hrat. Brt. Sl. Skumelit = skučeti. Vz Brt. Sl.
Skuřit se = utéci, zmizeti. Brt Sl.
Slabý jak. S. jako pěnice. Šum. Rgl.
Sľačat nač = nedočkavě po něčem chti-
vým zrakem pohlížeti. Vz Brt. Sl. Sládek Jos. V. Vz Zl. Pr. XXIII. 25.
s podobz. a 33 nn., Máj. IV. 97. nn. Sladkavý = med. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 47. Sladoven, vně, f. Aby na jich s-vních
jim slady dělali. 1538. Arch. XXII. 91. Sľepcovati se s čím = po nocích do
slepoty šiti. Brt. Sl. Sľépčí = slepičí. Brt. Sl.
Slepice = voják. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 48. Sr. Balbachara. Slévač, e, m. = zalehlý, zalitý mlýnský
kámen = příliš hustý. Čes. 1. XV. 292. Sleváč v III. díle oprav v: Slévač. Sľévala, y, m. = ožralec. Brt. Sl.
Slivjé, n. = slivkové stromoví. Vz Brt. Sl.
Slivka, y, f. = hora v Těšínsku. Slám.
Put. 352. Sloupec, pce, m. S. zdiva. Vz KP. XI.
330. Slovo. A kteraké proneseš, takové slovo
zas na to slechneš. Škod. II2. 163. Složiti koho. Súd boží každého zlo-
činca složí (dostihne). Sb. sl. VIII. 85, Słúpek, pku, m. = stéblo. Vz Brt. Sl.
Slušno. Že jest s., expedit. Pat. Zim.
48a. 28. Smáti se jak: jak Filip na jelita. Us.
Rgl. Smazné, ého, n. Po každém úroce má
dáti peniez s-ného. 1460. Arch. XXII. 16. Smeclište, n. = smetiště. Slov. Nár. sbor.
XI. 15. Smějenkat se = smáti se (v dětské
řeči). Brt. Slov. Smelka, y, f. S. spodního mlýnského
kamene. Čes. 1. XV. 294. |
Směscic se = směstnati se. Brt. Sl.
Směstný = kdo se všude směstí, s každým
se srovná. Brt. Sl. Smetana Bedřich. Sr. Vstnk. XV. 283. nn.
Smetanka, y, f., taraxacum, rostl. Vz
Ott. XXV. 90. Smetiprach, a, m. 1588. Arch. XXII. 309.
Smichlý = Němec. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 48. Smilování, n. Čeká na to jako na s.
Us. Rgl. Smítat ve vinohradě = výplivky zulamo-
vati. Brt. Sl. Smít se = smáti se Vz Brt. Sl.
Smldinec, nce, m., tamus, rostl. Vz Ott.
XXV. 68. Smochlivý čas = deštivý. Brt. Sl.
Smotlacha, y, f. = ohnice, rostl. Brt. Sl.
434. Smrda, y, m. i f. = darebák, darebnice.
Brt. Sl. Smrdlouský. S. tělo. Čes. 1. XV. 349.
Smrečany, ves v liptovské stolici na
Slov. Vz Sb. sl. VIII. 47. Smrečianka, y, f., potok v Liptovsku
na Slov. Mus. slov. IV. 23. Smrť. S. zlo jest nejhorší a chce svůj
den. Slád. Rich. II. 72. Úmorník ho chytil (umírá). Mus. slov. V. 42. — Onedlho pojdze do hliníka (umře). Mus. slov. VII. 91. — Pôjde, kde loj kopú (umře). Mus. slov. IV. 10. — Dostal se do hlinskýho (zemřel). Brt. Slov. 96. Pasie morke; Škrábe mrkvu; Mrkvu škrabe, zem hryzie (zemřel, je pochován). Phld. XXIV. 341. Smúh, U, m. černý pruh na bílém. Brt. Sl.
Snášelivý. Byl k jinověrcům s. Dvoř.
Mor. 191. Sněgoň, a, m. = slivoň. Brt. Sl.
Sněhule = brambory. Čes. 1. XV. 143.
Snejna, y, f. = síra. V zloděj. ml.
Čes. 1. XV. 48. Snímanka, y, f. = snímaná pečeně. Us
Snísti co jak. Snědl vše, jen to luplo.
Us. Rgl. Snobistický. S. rafinovanosť. Zvon VI.
159. Sr. Snob v III. Přisp. Snopkář, e, m. Škod. II2 II. 138.
Snovadlice, e, f. S. tkadlcovského stavu
s vyobraz. Vz Brt. Sl. 397. Snovadlo vyobraz. Vz Brt. Sl. 397.
Snovař, e, m. = tkadlec. Wtr. Řem. 434.
Snovati se. Sem tam se s. = přecházeti.
Brt. Sl. Sobiti = sázeti; plemeniti. S. vinohrad;
králíky. Vz Brt. Sl. 388. Socialně U nás nejen s., ale i národ-
nostně mrazí. Zvon VI. 120. Solava, y, f. = solnice. Wtr. Řem. 917.
Solisko, a, n. = místo, kam se ovcím
sypala sůl k lízání. Čes. 1. XV. 172. Solňák, a, m. = kdo prodává sůl. Brt. Sl.
Solokapr, a, m. = sensační zpráva v ně-
kterých novinách, která není v jiných. Máj. IV. 93. Soscinkovať co čím: rubáč bílými
nitěmi. Slov. Nár. sbor. XI. 13. Sotolář, e, m. = podomní obchodník. V
Brt. Sl. |
||
|
|||
Předchozí (662)  Strana:663  Další (664) |