674

Třímillionový jazyk = vorové přístavišti
na Smíchově (stálo prý 3, 000. 000 zl. ).

Tříska. Má peněz jako třísek. Máj. IV.
242.

Trmati. Příklad uvedený v IV. d. jest z:
Arch. XXII. 71. (z r. 1525. ).

Třmenky, pl., m. = tahouny na botách.
Vz Brt. Sl.

Trochejský. Řady t-ské; O trocheji a
kolech trochejských vůbec. Vz Král. Metr. I.
25 nn. T-ské systemy a strofy; Jednotlivá
kola a metra t-ská. Vz Král. Metr. I. 276.,
257 nn.

Troky, m. = necky. T. na ryby. Čel. Priv.
I. 572.

Troškar, a, m. — pasák, který pase svou
trošku (své stádečko); opos. pastýř obecního
stáda. Brt. Sl.

Trouchel, chle, f. = troucheň. Máj. IV.
211.

Trpaslík, a, m. Vz Čes. 1. XV. 131. nu

Trubač, e, m. T. robil trouby hudební.
Wtr. Řem. 484.

Trudovačka, y, f. Když trnky (švestky)
ještě zelené přejde ruda, sežloutnou, naduří
se do široka, potom opadají. Takovým strou-
dovatelým švestkám říká se: dlažky, gágory,
gaígany, gangale, grmany, hósery, husary,
chrastinky, kocary, kocury, kokáše, kor-
bany, korbéle, kostrbale, kozáky, lusky,
macúrky, piporce, pipory, rópe, rampy, rupy,
tašky. Vz Brt. Sl. Sr. Puchr.

Trudozvučný. T. bitva. Škod. II². II. 17.
v II. Přisp.: Trudnozvučný.

Truhlář Jos. Vz Zl. Pr. XXIII. 71. s po-
dobiz.

Truhličí. Truhla t. (s truhličkami). Wtr.
Řem. 846.

Truhličník, a, m. T. dělal truhlice. Wtr.
Řem. 450.

Třúkraľka, y, f. = zima tříkrálová. Brt.
Slov.

Trusňák, vz Trusňok v III. Přisp. 453.

Trutovník, u, m. = truskavec Brt. Sl.

Trysk, u, m. = běh. Kdo náhle v t. se
vydává, schvátí se. Slád. Rich. II. 36.

Tržní řády v XIV. a XV. stol. Vz Wtr.
Ěen>. 921. nn.

Tuhota, y, f. = silné pálené. Vz Brt. Sl.

Tuky. Vz KP. XI 422.

Tulač, e, m. = tulák. 1603. Arch. XXII.
355.

Tunchéř, e, m., vz Tynchéř. T-ři (dyn-
chéři) lepili zdi a obmítali je. Wtr. Řem.
169.

Tunný. T. ryby: sledi, slanečci, ryby jiné
slané, uzené, sušené. Wtr. Řem. 329.

Tupý čím. Byl t. bolestí. Zr. Plojhar I.
123.

Turenka, y, f. = angrešt. Brt. SK

Tušový. T. kresba. Nár list. 1905. 354 13.

Ťuyk, a, m. = tuhýk. Brt. Sl.

Ťuýkať = pískati jako ťuýk. Brt. Sl.

Tužej komp. adv. tuho. Brt. Sl.

Tvář. Hned se vydá tváří, co se v srdci
vaří. Máj. IV. 217.

Tvořídlník, a, m. T. hotovil dřevěná
pouzdra (tvořídka). Wtr. Řem. 144.

Tvrdý jak. T. jako košťál. Čes. 1. XV.
143.

Tyl J. K. Vz Nár. list. 1906. 125. 2.

Tymian, u, m., vz Thymian.

Typografie, e, f., z řec. Vz Wtr. Řem. 520.

Tyran. To je t. tyranská. Máj. IV. 294.

Tysanec, nce, m. = sota rukou do hřbeta.
Brt. Sl.

Úbilí, n. = obilí 1540. Arch. XXII. 105.

Ubľvat někoho = ukřičeti. Brt. Sl.

Ubohosť, i, f. U. člověka. Us.

Ubožácký služebník. Us.

Ubrychati v IV. d. 266 Dle Brt. Sl.:
Ubrychtati.

Úbytě (vysychání míchy), tabes dorsalis.
Vz Ott. XXV. 7.

Ucerák, u, m. = utěrák. Slov. Nár. sbor.
XI. 20.

Ucloumaný medvěd. Slád. Jindř. 12.

Ucvekovat = upěchovati. Brt. Sl.

Učení-se. Zůstala u nás za příčinou
učení-se v šití. Tk. Para. II. 280

Učitel. Bitím řezník získá, ne u. Máj.
IV. 283.

Učiti Učil děti na lístcích. Zvon VI. 410.

Učňák, a, m. = mladý volek, který se učí
tahat. Brt. Sl.

Údivně. Housle hrály ú. Zl. Pr. XXIII. 91.

Udýchati se čím: spěchem Us.

Ufajnosť, i, f. = naděje. Vz Brt. Sl.

Ufnukanec, nce, m. = kdo stále fňuká.
Brt Sl.

Uglintěný = slinami, pěnou potřísněný.
Brt. Sl.

Uhachati se = udříti se. Člověk se tak
neuhachá. Čes. 1. XV. 143.

Uhlásit koho = překřičeti. Brt. Sl.

Úhlavý strom (dub) hraniční, komolý,
jemuž koruna byla osečena. Vz více v Brt. Sl.

Úhorník, a, m. = zmije jedovatá. Brt. Sl.

Uhry v III. Přisp. 444. za Uherský polož
až za: Uhrovec.

Uchosloví, n., otologia, nauka o choro-
bách ušních. Nár. list. 1906. 62. 13.

Uchubľať co = pokrčiti. Brt. Sl.

Újemnica, e, f. = čarodejnice. Brt. Sl.

Ukáčkaný = ušubraný. Brt. Sl.

Úkaz, u, m. = podívaná. Ovoce na ú.
Brt. Sl.

Úkolní rej stra. 1525. Arch. XXII 72.

Úkolník, a, m = kdo pracuje na úkol.
1525. Arch. XXII. 58., 82.

Úkolnitý. Ú. práce = na úkol. Brt. Sl.

Ukopnutí, n. Bylo tam toho na u. = po
kousku na každodenní potřebu (v zahradě).
Brt. Sl.

Ukrotlý. Nemohu se vychloubati tak
u-tlou trpělivostí. Slád. Rich. II. 7.

Ukrutník Ty u-če ukrutánská. Máj. IV.
294.

Ukúpiti, vz Ukoupiti.

Ulebeznit se = uvelebiti se. Brt. Sl.

Uléchat koho = utišiti. Brt. Sl. 180.

Ulík (hulík, holék), u, m. = úzká prostora;
otevřená kůlna dřevěná s hasičským nářa-
dím. Brt. Sl.