677

Vlkodlak, a, m. Sr. Čes. 1. XV. 238.

Vnímací ústrojí mlýnské = na které
síla elementární (vody, větru) nebo i ani-
mální tvora (tvora) bezprostředně působí
(t. j. kola). Vz Čes. 1. XV. 227.

Vňut, vnitřák, a, m. = vňutr v I. Přisp.,
Brt. SI. 565.

Voděrky, ů, m. V. mlýnské. Arch. XXII.
201. Sr. Voděry ve IV. d.

Vodotečina, y, f. 1525. Arch. XXII. 68.
Sr Vodotočina

Vodotečný. V. struha. 1525. Arch.
XXII. 70.

Vodotisk, u, m. V. v papíře. Mus. 1906.
284.

Vodovoz, a, m. = rozvážeč vody. Wtr.
Řem. 564.

Voitlová Bož., spis.

Voj (oj). Vyhazuje za voj (z kopýtka).
Máj IV. 396.

Vokřastaný. Ten je jož trocho v. =
okřesaný, poněkud již zjemněl. Brt. Sl.
162. Sr. Křastat.

Vokrdí, n. = pruh mezi záhony na poli
nezoranýí) Čes. 1. XV. 278.

Volař, e, m. = kdo pracuje s voly. 1556.
Arch. XXII. 161.

Volesek, rybník v Blatech. Máj IV. 2.

Volšovec, vce, m., Lungenwurzel, rostl.
Čes. 1. XV. 349.

Vonichléb, a, m. = smrdirobota; kdo
rád jí, ale nerad pracuje. Brt. Sl.

Vopilka, y, m. = opilec. Čes. 1. XV. 144.

Vopselý = mlsný. Čes. 1. XV. 143.

Vopůlník, u, m. = mužský kožich po pás
(do půli) dlouhý. Brt. Sl.

Vosičina, y, f. = misto, kde rostou osyky.
Ces. 1. XV. 279.

Voskování nábytku. Vz KP. XL 433.

Vostrov, a, m. = loupež. V zloděj. ml.
Čes. 1. XV. 48.

Votec, tce, m. = otec. 1492. Arch. XXII. 41.

Vozacko, a, n. = klouzačka na ledě.
Brt. Sl.

Vozák, a, m. V. dělal celý vůz (kolář).
Wtr. Řem. 146.

Vozek, zka, m. = vozka svatební. Vz
Brt. Sl.

Vozník, u, m. = kůlna na vůz. Vz Brt. Sl.

Vrabečnice, e, f, thymelaea, rostl. Vz
Ott. XXV. 48.

Vrablina, y, f. = samice vrabčí. Brt. SI.

Vracazas (vrať sa zas) = báječná bylina.
Vz Brt. Sl.

Vrána, y, f. Všeco sebere, jen co v.
vocasem schodí (každou snítku). čes. 1.
XV. 143. Seděl jako v. na úhoře (tiše).
Máj IV. 263.

Vrata. Úprava vrat. Vz KP. XI. 376.
V. jezová. Vz Čes. 1. XV. 226.

Vratič, e, m., tanacetum, rostl. Vz Ott.
XXV. 69.

Vraždět = naléhavě prositi. Vz Brt. Sl.

Vřed, u, m. Sr. Brt. Sl.

Vrhovat = vrhem běžeti. Vz Brt. Sl.

Vrch, u, m. Sr. Brt. Sl. Za vrch někoho
uhoditi (do hlavy). 1538. Arch. XXII. 96. -
V. = vazba střechy. Slov. Nár. věest. I. 68.

Vrchárka, y, f. Sr. Vrchář. Čes. 1. XV
259.

Vrcholák, u, m., terminalia, rostl. Ott.
XXV. 255.

Vrkoč, e, m. V. na střechách z došků
upletený, kryje hřeben střechy. Slov. Nár.
věst. I. 68.

Vrňuchat, inten. slov. vrnět. Vz Brt. Sl.

Vrták, u, m. = nebozez ku zkoumání
spodku půdy. V. talířový, lžičkový, torbový.
KP. XI 296., 298.

Vrtík, u, m. = dřevo, v němž se čep vrat
n. dveří otáčí. Brt. Sl.

Vrzigat = vrzati. Vz Brt. Sl.

Vŕznit na koho = neuraziti, láti. Vz
Brt. Sl.

Vrzugýňat = škaredě vrzati Brt. Sl.

Vrž, e, f. = vržanina, vrhnuté, zorané
pole. Brt. Sl.

Všekazi, termiti, hmyz. Vz Ott. XXV.
256.

Všina, y, f. = vséně. Brt. Sl.

Vtěšiti se. Jen dobře se v to nové
jaro v. Slád. Rich. II. 115.

Vtíravě k někomu se připojiti. Máj
IV. 126.

Vůle. Sr. Brt. Sl. Poslední v. Sr. Te-
stament.

Vůneček, čku, m. Vz Brt. Sl.

Vůz. Podrobný popis s vyobrazením vz
v Brt. Sl.

Vyběrák, u, m. V. k vybírání kalu
z úpatí vývrtu. KP. XL 299.

Vybývati. Vybývá 5 gr. = zbývá. Brt. Sl.

Vyciziti co odkud. (Nevhodné) ovce ze
stáda v. (prodati). 1561. Arch. XXII. 189.

Vycvekovat zz cvekama (cvočky) vybiti.
Brt. Sl.

Vyčápat co. Déšť cestu v-pal (vyhlodal).
Sr. Brt. Sl.

Vyčapět někde = vyseděti nečinně.
Brt. Sl.

Vyčichrati co: sudy = učiniti, aby vy-
čichly. 1588. Areh. XXII. 313. Sr. Vy-
čichrovati ve IV. d.

Vyčiňovat = obdělávat. Brt. Sl.

Vyčtlý = vyčtený. Už to mám vyčtlé.
Brt. SI.

Vydavajka, y, f. = ženská, která by se
ráda vdala. Brt. Sl.

Výděrka, y, f. = výběrka, kus houně na
vytírání prachu ze srsti koňům. Vz Brt. Sl.

Výdoba, y, f. zz obraz vzoru svému zcela
podobný. List. fil. 1905. 365.

Vydryanec, nce, m. = podmáslí. Val.
Čes. 1. XV. 266.

Vygľajdaný = rozviklaný. Vz Brt. Sl.

Vyhampasovat = pracně dobyti. Vz
Brt. Sl.

Vyhlédati jak. Vyhlíží jako dej mu kus
chleba (vyhublý, nuzný). Máj IV. 263.

Vyhledčí = lidé, kteří jdou něco pro-
hlednouti na komiss. Brt. Sl.

Vyhloubíti co čím. V-li si hrob slzí
záplavou. Slád. Rich. II. 84.

Vyhnanecký svět = cizí, v němž kdo
žije jako vyhnanec. Slád. Rich. II. 24.

Výhon, u, m. Ovčí v. (vyhánění na pastvu).
1561. Arch. XXII. 190.