678

Vychovaný čeho. Te děfčata bele domá-
cího pořádku dobře v-ny. Brt. Sl.

Vyjałovjévac Krava bude v. = bude
méně a méně dojit a zůstane jalová. Brt. Sl.

Vyjmluvník, a, m. = výminkář. Chod.
Čes 1. XV. 77.

Výklestek, stku, m. Sr. Jespa zde.

Vykoukanec, nce, m. Starý v. Nár. list.
inser. Sr. Vykoukaný.

Vykouti co = vynalézti. Slád. Rich. II.
126..

Vykřáhnouti komu. Vykřáhlo mu = vy-
mrzl. Čes. 1. XV. 143.

Vykrámit se = vypraviti se. Brt. Sl.

Vykřámit se. Nůž se vykřámil = vylomil
z okladiny. Vz Brt. Sl.

Vykrásti se odkud = tajně odejiti. 1491.
Arch. XXII. 32.

Vykřemesliť co = pracně, uměle zhoto-
viti. Brt. Sl.

Výkružník u, dvojkružník, dvékružník, u,
m. = druh kola spodáku (na spodní vodě
na větších řekách). Vz Čes. 1 XV. 229.

Vykružovadlo, a, n. = vykružovací ná-
stroj. Vz KP. XL 300 nn.

Vykundať se = vypraviti se někam. Vz
Brt. SI.

Vykypnúť odkud = vystříknouti. Vz
Brt. SI.

Vyłágat někomu = vybiti Brt. SI. 176.
Sr. Lágat.

Vyléčitelný. V. nemoc. Nár. list. 1906.
34. 13.

Vyľevit v práci = poleviti, někdy i:
ustati. Vz Brt. Sl.

Výlezek, zku, m. = přelízek (v plotě). Čes.
1. XV. 44.

Vylítostit se = lítosti zbýti. Vz Brt. Sl.

Vylízlý = vylízaný, tlustý a červený. Brt. Sl.

Výmelné, ého, n. Arch. XXII. 161. Sr.
Mýto.

Výmitka y, f. Vorhand ve hře v karty.
Kdo je na v-tce? Brt. Sl.

Vynaháčiť koho = obrati do naha. Brt. Sl.

Vyníčat co = hájiti. Vz Brt. Sl.

Výnosný = bohatý; pyšný. Vz Brt. S).

Vyopíchaný v práci = zběhlý, zkušený.
Brt. Sl.

Vypáliti odkud = rychle odjeti, utéci.
Brt. Sl.

Vyparátiť = nenadále něco nemístného vy-
konati. Liptov. Sb. sl. IX. 47.

Vypěnkovat co = pěnkou (pozlátkem)
polepiti. Vz Brt. Sl.

Vypletkovat co = vypůjčiti si s úmyslem
nevrátiti nic. Vz Brt. Sl.

Vyplsat na strom = vylézti. Brt. Sl.

Vypřezděti (vypřevzděti) komu = vy-
nadati. Máj. IV. 328.

Vypříkopovat les = nadělati v něm pří-
kopy. Brt. Sl.

Vyrevaniť se = vypraviti se z domu.
Brt. Sl.

Vyrukování, n. V. židů z vězení. Čel.
Priv. I. 519., 587.

Vysokavý = ne hrubě vysoký. Brt. Sl.
Výstižnosť, i, f. Zvon VI. 382.
Vystrák, vz Výstroj ník (násl. )

Výstřelky = ryby, Ausschüssling. Arch.
XXII. 426.

Vystříľat komu = vybiti. Brt. Sl.

Vystrojník, vystrák, dvéstrojník u, m. =
mlýnské ústrojí, složeni s dvojími koly. Vz
Čes. 1. XV. 230.

Výstruhový= falcovaný. V. dvéře. Brt. Sl.

Výstupník, a, m. =člověk jednající proti
právu. 1580. Arch. XXII. 271.

Vyščagovať vodu. Brt. Sl. Vz Vyščakati.

Vyščechraný = vyprázdněný. V. z peněz.
Brt. Sl.

Vyšejízdný Zeus (vysoko ve vzduchu
jezdící). Škod. II² II. 126.

Vyšenkovati Příchozího tovaryše v. —
na další cestu podporou vypraviti. Wtr. Řem.
765.

Vyšidařiti co. Máj. IV. 189.

Vyšívání v XIV. a XV. stol. Vz Wtr.
Řem. 299 nn., 818. Sr. Čes. 1. XV. 319 nn.
353. - 374., Nár. věst. I. 103.

Vyšťouchati co čím: jez kamením (vy-
plniti). 1588. Arch. XXII. 310.

Vyšupanka y, f. = vymrskané pole. Čes.
1. XV. 278.

Vytiehnouti — vytáhnouti. 1432. Arch.

XXII. 40.

Výtonník, a, m. = mýtný u výtonu (vý-
toni). Wtr. Řem 932.

Vytrvalec, lce, m. Máj. IV. 188.

Vyučiti. Je vyučen řemeslem kominář-
ským.

Vyvádět o něčem = vypravovati. Mor.
Čes. 1. XV. 392.

Vývinozpytný. V. věda. Zl. Pr. XXIII.. 66.

Vývoz, u, m. Obchodní vývoz z Čech
v XV. stol. Vz Wtr. Řem. 940.

Vyzdřipolo = vyžerpole. Brt. Sl.

Vyzigliť = vymazati. V. viks. Brt. Sl.

Vyzobkládat komu čím: obuškem =
natlouci. Brt. Sl.

Vyzpytovat komu = vyzvěděti, co
myslí; čemu = dohádati se. Vz Brt. Sl.

Vyztužení, n V. či zavětrování stěn
věžních; V. stolice střešní. Vz KP. XI.
359, 441.

Vzácnota, y, f. = vzácnosť. Vz Brt. Sl

Vzatek, tku, m. = úroda na stojatě. Vz

Brt. Sl

Vzjedný = zlostný. Vz. Brt. Sl

Vznícenosť, i, f. Horečná v. Zvon VI.
332.

Vznosivosť, i, f. Nár. list. 1906. 34. 13.

Vzpěra, y, f. Vzpěry při stavbách. Vz
KP. XI. 317.

Vzpěradlo, a, n. V-dla při stavbách střech.
Vz KP. XI. 323 nn.

Vzpruha, y, f. Nár. list. 1906. 20. 17.

Vzúpělý. Vykřikla vz-lým hlasem. Zl. Pr.

XXIII. 242.

Woldřich J. N. Dr., prof. a spis. 15. /6.
1834. —3-/2. 1906. Vz Nár. list. 1906. 34. 2.
a jiné listy z též doby; Zl. Pr. XXIII. 215.

Wolfram, u, m. Sr. Vstnk. XIV. 476.



	678

	Vychovaný čeho. Te děfčata bele domá- cího pořádku dobře v-ny. Brt. Sl. Vyjałovjévac Krava bude v. = bude méně a méně dojit a zůstane jalová. Brt. Sl. Vyjmluvník, a, m. = výminkář. Chod. Čes 1. XV. 77. Výklestek, stku, m. Sr. Jespa zde. Vykoukanec, nce, m. Starý v. Nár. list. inser. Sr. Vykoukaný. Vykouti co = vynalézti. Slád. Rich. II. 126.. Vykřáhnouti komu. Vykřáhlo mu = vy- mrzl. Čes. 1. XV. 143. Vykrámit se = vypraviti se. Brt. Sl. Vykřámit se. Nůž se vykřámil = vylomil z okladiny. Vz Brt. Sl. Vykrásti se odkud = tajně odejiti. 1491. Arch. XXII. 32. Vykřemesliť co = pracně, uměle zhoto- viti. Brt. Sl. Výkružník u, dvojkružník, dvékružník, u, m. = druh kola spodáku (na spodní vodě na větších řekách). Vz Čes. 1 XV. 229. Vykružovadlo, a, n. = vykružovací ná- stroj. Vz KP. XL 300 nn. Vykundať se = vypraviti se někam. Vz Brt. SI. Vykypnúť odkud = vystříknouti. Vz Brt. SI. Vyłágat někomu = vybiti Brt. SI. 176. Sr. Lágat. Vyléčitelný. V. nemoc. Nár. list. 1906. 34. 13. Vyľevit v práci = poleviti, někdy i: ustati. Vz Brt. Sl. Výlezek, zku, m. = přelízek (v plotě). Čes. 1. XV. 44. Vylítostit se = lítosti zbýti. Vz Brt. Sl. Vylízlý = vylízaný, tlustý a červený. Brt. Sl. Výmelné, ého, n. Arch. XXII. 161. Sr. Mýto. Výmitka y, f. Vorhand ve hře v karty. Kdo je na v-tce? Brt. Sl. Vynaháčiť koho = obrati do naha. Brt. Sl. Vyníčat co = hájiti. Vz Brt. Sl. Výnosný = bohatý; pyšný. Vz Brt. S). Vyopíchaný v práci = zběhlý, zkušený. Brt. Sl. Vypáliti odkud = rychle odjeti, utéci. Brt. Sl. Vyparátiť = nenadále něco nemístného vy- konati. Liptov. Sb. sl. IX. 47. Vypěnkovat co = pěnkou (pozlátkem) polepiti. Vz Brt. Sl. Vypletkovat co = vypůjčiti si s úmyslem nevrátiti nic. Vz Brt. Sl. Vyplsat na strom = vylézti. Brt. Sl. Vypřezděti (vypřevzděti) komu = vy- nadati. Máj. IV. 328. Vypříkopovat les = nadělati v něm pří- kopy. Brt. Sl. Vyrevaniť se = vypraviti se z domu. Brt. Sl. Vyrukování, n. V. židů z vězení. Čel. Priv. I. 519., 587. Vysokavý = ne hrubě vysoký. Brt. Sl. Výstižnosť, i, f. Zvon VI. 382. Vystrák, vz Výstroj ník (násl. )	Výstřelky = ryby, Ausschüssling. Arch. XXII. 426. Vystříľat komu = vybiti. Brt. Sl. Vystrojník, vystrák, dvéstrojník u, m. = mlýnské ústrojí, složeni s dvojími koly. Vz Čes. 1. XV. 230. Výstruhový= falcovaný. V. dvéře. Brt. Sl. Výstupník, a, m. =člověk jednající proti právu. 1580. Arch. XXII. 271. Vyščagovať vodu. Brt. Sl. Vz Vyščakati. Vyščechraný = vyprázdněný. V. z peněz. Brt. Sl. Vyšejízdný Zeus (vysoko ve vzduchu jezdící). Škod. II² II. 126. Vyšenkovati Příchozího tovaryše v. — na další cestu podporou vypraviti. Wtr. Řem. 765. Vyšidařiti co. Máj. IV. 189. Vyšívání v XIV. a XV. stol. Vz Wtr. Řem. 299 nn., 818. Sr. Čes. 1. XV. 319 nn. 353. - 374., Nár. věst. I. 103. Vyšťouchati co čím: jez kamením (vy- plniti). 1588. Arch. XXII. 310. Vyšupanka y, f. = vymrskané pole. Čes. 1. XV. 278. Vytiehnouti — vytáhnouti. 1432. Arch. XXII. 40. Výtonník, a, m. = mýtný u výtonu (vý- toni). Wtr. Řem 932. Vytrvalec, lce, m. Máj. IV. 188. Vyučiti. Je vyučen řemeslem kominář- ským. Vyvádět o něčem = vypravovati. Mor. Čes. 1. XV. 392. Vývinozpytný. V. věda. Zl. Pr. XXIII.. 66. Vývoz, u, m. Obchodní vývoz z Čech v XV. stol. Vz Wtr. Řem. 940. Vyzdřipolo = vyžerpole. Brt. Sl. Vyzigliť = vymazati. V. viks. Brt. Sl. Vyzobkládat komu čím: obuškem = natlouci. Brt. Sl. Vyzpytovat komu = vyzvěděti, co myslí; čemu = dohádati se. Vz Brt. Sl. Vyztužení, n V. či zavětrování stěn věžních; V. stolice střešní. Vz KP. XI. 359, 441. Vzácnota, y, f. = vzácnosť. Vz Brt. Sl Vzatek, tku, m. = úroda na stojatě. Vz Brt. Sl Vzjedný = zlostný. Vz. Brt. Sl Vznícenosť, i, f. Horečná v. Zvon VI. 332. Vznosivosť, i, f. Nár. list. 1906. 34. 13. Vzpěra, y, f. Vzpěry při stavbách. Vz KP. XI. 317. Vzpěradlo, a, n. V-dla při stavbách střech. Vz KP. XI. 323 nn. Vzpruha, y, f. Nár. list. 1906. 20. 17. Vzúpělý. Vykřikla vz-lým hlasem. Zl. Pr. XXIII. 242.
		w. Woldřich J. N. Dr., prof. a spis. 15. /6. 1834. —3-/2. 1906. Vz Nár. list. 1906. 34. 2. a jiné listy z též doby; Zl. Pr. XXIII. 215. Wolfram, u, m. Sr. Vstnk. XIV. 476.