Číslovka
Číslovka. Vz Šrc. 415.—464., Listy filo- log. 11. 122. Č-ky jsou slova, jimiž ozna- čujeme počet osob neb věcí, řadu, která jim ve prostoru místném nebo časovém dle hodností jejich atd. přísluší, anebo vytý- káme jimi i jiné podobné poměry složi- tosti a to buď určitě nebo vůbec (všeobecně, neurčitě). Bž. 138. — Str. 188. a. ř. 3. sh. za Dal.: To sě sta ot narozenie syna bo- žieho lieta po tisiuci po stu osmého Jir. Anth. I. 3. vyd. 76. Cf. Bž. 143. — Ib. str. 22. zd. za Číslo přidej: Ale i jednotky před desítkami dosti zhusta se objevují: 32 let. Nál. 215. Připojil jsem pečeť svú k listu o pět a třidceti kop gr. Půh. II. 132. 52 spolků to slove hluk; Provazec rybníkářský má 22 loket. Hájek. Komorníku právo dáti 32 haléřóv. Kn. rož. 2. Bydliv v núzi viece než 32 let. Hus I. 44. Cf. Pŕekaza. Naopak: Met má 32 měřice. 1490. Jak se čtou roz- ličné číslovky, o tom vz také v Brs. 2 v. 16. — Str. 188. b. ř. 22. sh. za desetkrát přidej: f) Č. podílné (n. distributiva): po jednom, po dvou atd. — g) Č. substantivní: jednotka, dvojka (dvé), trojka (tré) atd. Č. základní dělíme v jednoduché či prosté (1—10, sto tisíc, milion) a složené (všecky ostatní). Bž. 140. — Spojíme-li číslovky řadové stř. rodu s předložkami po, za, kla- deme je příslovečně na označenou, po koli- kráte se co děje. Bž. 144. Č. zlomečné lze též tvořiti od řadových, spojírne-li je s díl: třetí díl. Bž. 146. — O č-kách (také strč.) vz ještě: S. N. (v článku Numeralia, VIII. 673.), Bž. 138.-147., Jir. Nákres 5., 162.-171., 305., Mus. 1884. 324. a násl. (Jir.), Št III. 615.—651. O č. ve slováckém nářečí na Mor. vz v Mtc. 1878. 16. a o č. na Mor. vůbec v Brt. D. 24., 27., 32., 35., 36., 37., 38., 39., 42., 44., 82., 89., 93., 136.