Čtice
Čtice. Tštice m. teštice (tesk-nota) — čtice, odtud tšti — čtí (= teskný, prázdný) a čti- troba i štitroba m. čtí útroba = prázdná útroba, lačný žaludek. Gb. Hl. 102. Jakož každý důstojen bude odpočinutí anebo čticě. Št. Aby člověk vzal odplatu za své skutky v těle i v duši: za zlé čtici a hoře; Dojdú s ďábly věčné,čtice; V pekle věčnú čtici budú jmieti; Ó hrozná č. srdce mého, že jsem byl snažen u marnosti! St. Kn. š. 28., 122., 176., 273. Čtiči, lopoť a jiné nesnad- nosti trpěti budú. Št. N. 76. Z niežto (stud- nice) sú všichni svatie poživnosť měli při svej pracnej čsici. Pravn. 2035. Cf. Výb. I. 733. 21., 1133., 1128. 28.