Ujma
Ujma (v Jg. Slov. ), ujma, y, f. = umen- šení, úbytek, die Abnahme, Verringerung, Schmälerung, der Abbruch, Abgang. Ujmu dělati (maliti); Měsíc ujmu nese na svém světle (zatměl se). V. Ujmu činiti. D. Bez ujmy mzdu někomu vyplatiti. U. moře, die Ebbe Roter. Otčen. Dnové ujmy (postní), die Abbruchtage. Dch. — U. těla = sou- chotiny, die Schwindsucht, Dürrsucht, Ab- zehrung, das Zehrfieber, Čern., V.; mze, die Mitesser. Us. — U. = škoda, pohoršení věci, skrácení, křivda, der Nachtheil, Eintrag, Schaden, Abbruch, die Beeinträchtigung. V. Na cti a slávě úhonu a ujmu nésti; ujmu na zdraví trpěti; bez škody a ujmy; na ujmu svobody. V. To beze vší ujmy pravdy státi se mohlo. BR. II. 6. a. Že tito pro- středkové království našemu nejsou k ujmě; Kteréž by (obdarování) nebylo k ujmě a ku škodě svobod a práv království českého; Pro takové škody žádné škody ani ujmy na statku ani na cti míti nemají. Zr. F. I. A. X. 5., A. XXXVIII., B. XXIX. U-mu někomu činiti; On si v ničem nečiní u-mu. Dch. Ú. na výdělku, Entgang am Erwerbe. J. tr. Stala se mu u. Us. Šd. Proto chceme, aby tyto naše milosti jim dané byly kaž- dému bez ujmy na jeho spravedlnosti. Pam. Val. Mez. 233. Lítosť maje ujmy té, kterou pokoj a dobrá pověsť národu trpěly. Pal. Dj. IV. 1. 93. Já vím, že ste měl ujmu. Us. Vk. Fojte, tu se nám neřád děje a křivda obci i újma. NB. Tč. Však on v tom nemá žádné ujmy. Us. A v pravdě nežádám, abyste s jakou jeho křivdou aneb ujmou měli mi jaké přátelství tu učiniti. Arch. II. 158. Že tu nenie nalezeno, co by jich cti škoda anebo ujma měla býti. ib. IV. 309. Bez ujmy (něčí) někomu něco vyplniti. Chč. 449. Vojenská česť knížete nemalé ujmy (m.: ne- malou ujmu) byla jest vzala. Ddk. II. 351. Tím se nečiní u. důstojnosti křestu; Jimž (stříbrníkům) u. se stávala v zisku. Sš. I. 165., II. 76. Takové počínání jest na ujmu vašemu blahu; Rušení míru nemálo bylo zá- měrům Kunrata na ujmu; Národních zvlášt- ností šetřeno na ujmu jednotné součinnosti. Ddk. III. 100., 145., VI. 59. (Tč. ). Každé stvořenie tiem hřiechem na člověku vzalo újmu; A tak sem položil ve čtení, aniž jest újma; A tak každá bude plna, bez újmy královstvie nebeského. Hus I. 201., II. 335., III. 269. (Tč. ). Aniž to které z nich na ujmu poctivosti bylo. Har. U. ve výdělku, Ent- gang am Gewinne. Bez ujmy půjčené vrá- titi; bez ujmy svobody. Kom. Ujmu bráti, vzíti; zemi na ujmu (na škodu). D. Nemá jim býti k ujmě jich dobré pověsti. Apol. Jest mi to na ujmu poctivosti. Har. Na ujmu obecnému dobru býti. Klat. Bez ujmy práva mého. Ros. Důchodům obecním k ujmě; na ujmu někomu býti; k ujmě na zdraví býti. J. tr. To k žádné ujmě na statku ani na cti býti nemá. Er. Jednání jeho bylo mi velmi na ujmu. Bs. — O své ujmě = o své moci, sám od sebe, o sobě, eigenmächtig, aus eigener Willkühr o. Macht, aus eigenem Antriebe, eigenwillig, nach Belieben. O své ujme spisy vydávati; o své ujmě se vzdálil. Kom. Nesměli tudíž o své ujmě ničeho vy- konati. Ddk. IV. 198. Nebude mluviti něco sám o své ujmě. BR II. 365. b. Bezpečněji bude pánům stavům opavským, když sami o své ujmě v nic hluboce se pouštěti ne- budou. Žer. 323. Aby nikdo se neodvážil o své újmě s Polskem vyjednávati. Ddk. II. 83. O své ujmě začíti. V. O své ujmě něco učiniti, zjinačiti, vězně pustiti. Sych. Peníze štědře o své ujmě rozdávali. Apol. O své ujmě sobě pomoci, eigenmächtig. J. tr. — Cf. Pěsť, Úkor.