Hospodář
Hospodář, e, m. Hospodaří., hospodin, hospodt; hospodyně. Na Slov. gazda, rus. gosudarb. Stran odvození vz Gl. 69. — H. vlastně = pán, Herr. Můj h-ři nejmilejší (k manželi královna). Biancof. Žaludek je všeho těla h-řem. Jg. — Myš v tobolce, had v lůně, oheň v podolku zvyklí jsou h-řům svým škodu činiti. Vz Trn. Lb. — Kat. 82f). — H. = otec čelední, pán domu i čeládky, der Wirth, Hauswirth, Hausherr. H. = kdo vlastní hospodářství má, o svém chlebí, pater familias. Tak se jmenoval každý i zeman, měl-li vlastní domácnosť; nyní jméno zůstalo jen při stavu selském. Brandl. Kn. drn. 131. Pán a h. v domě. V. Dobrý h. o nejmenší věci sám věděti chce. L. Jaký hospodář, taková čeládka (chasa). Lb., V., Č. H. shání nájemníka (= dáví se. Vz Dávení). Č. V domě nemohou všichni býti h-dáři, nad to v obci páni. Pr. Zle tomu hospodáři, u něhož se myši a kočky spřátelují; H. má páchnouti větrem a hospodyně dýmem; Kůň jezdcem, vojsko vůdcem, poddaní králem, statek ho- spodářem stojí. Pk. H-ři často třeba býti hluchým a slepým. Šp. H. polní. Podobno jest království nebeské člověku hospodáři. Mat. — Vz Rb. str. 266. — H. = nejvyšší sudí. O tom pak žádný nepochyboval, že bez nejvyššího sudího jakožto hospodáře soudu soud držán býti nemůže. Žer. Vz Gl. 68. — H. = purkmistr (primas) pražského starého a nového města. Vz Gl. 68. — H. kníže země. Aby jel do Prahy jako h. (císař Zikmund). Mus. 1827. IV. 92. Cf. Hospodár Valašský. — H. = hlava rodin panských, Haupt der alten Herrenstandsfamilien. Vz Gl. 68. — H. = domácí pán, der Hausherr. Mus. 1840. (Gl. 69. ). — H. = člověk šetrný. Jest to dobrý h. Us. Bude z něho h., co z kozla zahradník. Vz Marnotratný. Lb., Jg. Není h ten člověk. Us. — H., přijímající hosti. H., kterýž hody dělá. V. Host od h-ře není bez- pečen. Kom. Pozvaní hosté od hospodáře do večeřadla uvedeni bývají. Kom. — H. = krčmář, hospodský, Gastwirth. Počet ten byl bez h-ře = mylný. H. nevěstek. Jg. Vz Gl. 69. — H. městský, Anwalt, h. šatlavní n. vězňův (šerha). V. — H. = klíčník. Zříz. Ferd. — H. (správce) špitalu; h. kostelní (Kirchenvater); h. obecných pastvišť, domů, koupadel atd. Gl. 69. — H. = manžel, der Gatte. Pass. — H. domu. Než kterýžby pán n. rytířský člověk měl v svém domě h-ře, tehdy ten h. na jeho místě to činiti má. Pr. 1861. str. 26.