SvítatiSvítati. Mkl. Etym. 332. b. — kde. V korunách sosen s-lo ráno. Hrts. Svitneslnko nad Kriváněm. Hdk V mysli svitnehnutí jemnější. Kyt. Na západě svitloslunce jasné. Exc. — odkud komu kam. Z dálky město maličké svítá mi pod obrv. Osv. VI. 219. — jak. Stříbro
bledě s-tá. Vrch. — čím: loktem (má košili na lokti roztrhanou). Us. Vhl. — se = dohromady se uvítati. Tam se s-me. Orl. III. 76.