Odraziti
Odraziti. Odraz = táhni sirky, jdi pryč. Us. Dhn. Vojsko o-lo. Dch. — co: sek, bod, ránu, vojsko. Us. O. vodu = otepliti: vymočiti se. Us. Rgl. — co, se odkud čím, s čím (kam). O. od cesty někam, einen Abstecher machen. Dch Bílé stěny od zeleni tmavé se odrážely. Kká. O. (sra- ziti) někomu něco ze mzdy. Šp. Na obzoru odrážel se les temný svými vrcholky od oblohy. Osv. I. 379. O. s loďmi od břehu na širé moře. Lpř. — co, se kde (jak). Na plotně něco o. (zahřáti). U Kr. Hradce. Bvř. Potud odráží se celek v každém jed- notlivci. Dk. Aesth. 463. Světlo se v zr- cadle odráží. Posp. Hmoty pružné odrážejí se v též rovině a týmž úhlem, ve které a kterým na stěnu narážejí. Mj. 172 — co jak. Klenby hlas mocným echem o-žely. Vrch. Koule odrazí se touž rychlostí a pod týmž úhlem, pod kterým dopadla; Plocha, která světlo pravidelné o-ží; Dokonalé zr- cadlo o-ží rovnoběžné paprsky opět rovno- běžně. ZČ. I. 260., III. 35., 43. Útok ne- přátel vítězně o. Us. — se čím. Zrcadlem se o-žeti. Dch. — se oč. Vlna o břeh se o-ží. Osv. V. 758. — se kde odkud kdy. Od svých služebníků v lese raným jitrem se odrazil. Výb. II. 1331. — kdy proč kam. Na druhý týden musím pro dosti- učinění naučením mi daným na Rosice o. Žer. L. III. 136 — se kam. Odrazte se naň do Kroměřiža. Brt. D. 239.