Teplý
Teplý; (zastr. tepl), a, o; kompar. teplejší; teploučký, teplounký. Strsl. teplí, vedle topkb, calidus, stind. tap, tápati; příp. -lb. Mkl. aL. 11., B. 94., 96. (Hý. ). Cf. lat. tepere. Bž. 227. U Opavy teplý. Klš. Teplb, skr. koř. tap calefacere, urere, lat. tep-idus. Schl. T. = nestudený, warm, lau. Velmi, mírně t.; teplým býti, teplým udělati. V. T. oheň (mírný). Db. Po celý den nic t-ho v těle nemíti (= žádného teplého pokrmu). Dch. T. jako louh. Us. Brt. Dnes je o kožich tepleji. Us. Dř. Teplé-li jest či studené co, dotýkáním shledáš. Kom. T. voda, pivo, víno, sklep (Jungkeller, Šk. )7 Us., brada (panště). D. Buď s tím ticho jako s teplýmkoláčem. Us. T. krev teče. Rkk. Netřebamně maštal teplá, ani tobě panna pěkná.Sš. P. 532. T. vřídla česká. Vz KP. III. 60.Teplý říjen, studený únor. Er. P. 91. — T. = horlivý, eifrig, nicht gleichgiltig Aniteplý ani studený. Vz Nepotřebný. Č. — T. = jemuž teplo jest, erwärmt. Syt chleba neodhoď a tepl jsa rúcha. Prov. — Teplou rukou = za života, bei Lebzeiten. — T. = bohatý, reich, vermögend, warm sitzend. Také na Mor. Brt. Ten strýc jest teplý, neb má 2 svobodné lány v pšeničné půdě. Sych. Oženil se s teplou babou. L. Má teplé nohy (vše se mu daří). L. — T. = teplo působící, Wärme erzeugend. T. vrch = pří-, krý. Na Slov. — Teplá, vz Teplá. — T., osob. jm. T. Jan, spisovatel, nar. 29/6 1780. Vz Jg. H. 1. 640.