UsilovatiUsilovati = sílu vynakládati, snažiti se, úsilně pracovati, sich bemühen, sich anstren- gen, trachten, angreifen, sich bestreben. — abs. Bdíme, usilujeme, běháme. Rad. zv. Usiloval jsem volaje. Ž. wit. 68. 4. Nevelmi usiluj chtě
bohat býti. BO. Poďte ke mně všickni, kteříž usilujete a obtieženi jste. Hus II. 51. — čim: myslí. Jel. Matným hlučením o něco n. Dch. — čím v čem. Slunce v vlhkostech teplem usiluje a pra- cuje. Krab. — s inft. Usiluje ho na zem poraziti, V., mu škoditi. D. Usiluje zeď podvrátiti, Br., z
bohatnouti. Kom. Člověk někdy sobě chválu získat usiluje, když svú ščedrosť před jinými vyhlašuje. Mor. Tč. Každý člověk dobré mravy na iných miluje, dobré činí, jak sa jich též dostať usiluje; Usiluj sa živit z pracování tvého; Blázen srdco v ústách nosí, nechce ho zakryti, múdrý ústa usiluje do srdca zavríti. Na Slov. Tč. Tělo zkažené vůli boží se protiví a svou konati usiluje; Jen svou provoditiusilovní. BR. II. 499., 734. a. My jsme vše-možně u-li dohodnutí zjednati. Ddk. III.204. (192. ). O království české jej připra-viti usiloval. Dač. I. 38. Usiluje lid utlačiti.Hus III. 312. — aby. Usiloval, aby zkazilzdi. Ben. V. — oč (jak). U. o něčí bez-hrdlí. Kom., V., Žer. Záp. II. 86. Že zřídkakterý člověk tak usiluje o spásu duše, jakti usilovali o uzdravení těla. Sš. Sk. 59. V dobrém úmyslu usilujte o věci dobré vezdy. Sš. II. 49. Vší snažností, vší svou ne- šlechetností o něco u. Troj., Pešín. Někteří z vlastních jeho kanovníků usilovali toho roku o sesazení biskupa. Ddk. III. 48. (II. 91., 182., 351., III. 195., VI. 121. — Tč. ). U. oč. Chč. 306. Společně o dobré králov- stvie usilujeme. Let. 128. Usilovati někoho o dcerku. Dh. Volá k sobě všecky, kteří usilují o své spasenie. Hus II. 51. — sobě. Jede člověk z pola, z role, usiluje sobě, jeho ženka z krčmy idě, poskakuje sobě. Sš. P. 670. — proč (jak). Pro vyrovnání potýkavosti této nejedněmi cestami usilo- váno. Sš. Sk. 158. (Hý. ). Jenž tak pro ny usiloval. Smil v. 253. — po čem: po cti. D. — proti komu. Jel. — na koho = tlačiti, doléhati: 2. na někoho úsilně praco- vati, k jeho prospěchu, Ctib., Kat. 150., J. tr.. Č. Bětka přestala na ni u. Sá. Oni tím hřmotněji u-li na Pilata. Sš. L. 207. — na koho oč: o narovnání. J. tr. — se. Veru sa budem u. Dbš. Sl. pov. I. 39. — se k čemu. Usiluj sa ku dobrému podla vtipu tvého. Na Slov. Tč. — se nač: na ducho- venstvo (připravovati se). Jg.