Braň
Braň, ě, n., i, f, braňka, braněčka. Vz Zbraň. Die Wehr, Waffe. Braň: meč, šavle, oštěp atd. B. při boku. V. B. i odění proti nepříteli vzíti. Troj. B. nositi. Rkk. Byli bez zbrani. Jel. Na někoho zbraně dobyti. Jg. B. na někoho obnažiti. Háj. Chopiti se braně. Us. B. od sebe odvrci, odložiti, V., složiti, položiti, od sebe řítiti. L. Braní ně- koho opatřiti. V. K Brani sáhnouti, B. cho- piti. V. Stráž Do bráně volati. L. — V. pře- kládá lat. telum = zbraň, braň; arma = zbroj. — Brán, bráně, hraní u rybníka. Od udě- lání nových braní, aby ryby proti vodě z rybníka nevycházely. Gl. — B.= bašta, pevnost. V. — Vz Zbraň.