BránaBrána, od
bránění. Vz S. N., Mkl. Etym. 18. B-ny městské. Vz Tk. I. 603. B. čestné, vítězné atd. u Římanů. Vz Vlšk. 488.
Brány a věže v hradech. Vz Sdl. Hrd. I. 233. B. hlavní, vedlejší (kleine Pforte), zevnější, das Aussenthor, do pevnosti, Festungsthor, Čsk., slavnostní. Us.
Brány věčné! du lieber Himmel! Dch. Jíti za
bránu, vors Thor. Dch. Otvoři mu
bránu přes Vltavu. Rkk. 31. Široká jest
brána do pekla. Bž. Chytni za provázek, spadne ti řeťázek, tak se ta
bránečka otvíra. Sš. P. 310. — B. moře, vz Moře. — B., ves v již. Čech. 1379. Reg. Rožm. č. 75.