Brániti
Brániti, -ním, 3. os. pl. -ní, braň, bráně, (íc), -il, -ěn, -ění; bránívati = braní hájiti, chrániti, zabraňovati, zapovídati, překážeti; zpěčovati se — vertheidigen, schützen, ver- fechten; vor etwas bewahren, steuern, hin- dern, wehren, abwehren; sich weigern; b. se = sich wehren, widerstehen, sich widersetzen. Jg.; b. se, vz dole. — co: pevnosť, Har.; lépe s genitivem; vz doklady k genit. — čeho: svých životův, vlasti, žen i děti, statku. Troj. Král toho má b. (nepřipustiti). Arch. I. 62. — V., Br., Jel, Kom., Chč., Háj., Výb, D., Zk. — koho (gt.), se čeho před kým. Aby nás bránili před nepřátely na cestě. Br. Kuřátek před luňákem b. Št. Hájiti se před právem. Us. — Kom. — Pozn. Kde se nám pouhý genit. nejasným vidí, přičiňme, kde to možná, raději od, anoť jest původnějši a lepší předložky před. Brt. — koho v čem: v právě ( = před soudem za- stávati). Jg. Kdo sám sobě se líbí, vždy se chce vymluviti a ve všem se bráni. Chč. 622. — koho čím: zbraní, Us., mečem, Br.; vší mocí toho bránili. Troj. — komu čeho ( = překážky činiti). Ale tobě sem bránila tvého bludu. Kat. 1261. — Kom., Jel., Ros., Reš-, Solf., Bart. I. 4., J. tr., Zk. Proto jest ho- spodář pán v čeledi, aby jí bránil neslič- ného. Št. — koho, čeho od koho. Kostel- ních práv od zlých lidí Bránil. Pass. Od ne- přátel někoho B. V. - čeho vedlé čeho: své pře vedlé práv. Vš. — Pr. — komu, čemu = zabraňovati, zapovídati, překážeti. Káva bráni snu. Lk. B. ohni. Us. B. křivdě. Us. — Št, V., D., J. tr. Vz B. komu čeho. — čeho Čím s čím. Kdo s hrdou smělostí mocí a soudy umí svých věcí b. Chč. 382. — komu čím. Obě straně jarobujnú silú druha druzě postúpati brání. Rkk. 48. — se = braně se chápati, odpírati. Všichni více přejí tomu, kdož se bráni, než tomu, kdož na druhého počíná. Pr. Vz Vš. 564. Tíže jest se b. než žalovati. Vš. II. 17. — se čím. B. se někomu mečem. Výb. II. 67. B. se holí, Us., patami (utéci). Č. B. se léty. Arch. I.138. - Dal. — se komu, čemu (od- por činiti). B. se nepřátelům. Br. Myslivci 18. praporu statečně se Bránili Prusům u Po- dola (1866). Ml. Tvému bezpraví minim se B. Výb. II. 60. - Alx., Háj, Výb., Vš., Zk. — se kde: za zdí, za vozy, Let, 60., za hradbou. Us. Dobře jest za dveřmi se B. Pk. Bráně se na soudě. Brt. — se čeho. Zk. - se nad co: nad svou moc. Troj. — se s čím. Bránil se zmužile s svou škodou. Troj. Již s velikú núzí se Bránil. Výb. II. 60. — se, koho proti komu. Dítěte proti vlkům b. Ml. - Pass. — s infinit. Poznámky činiti nikdo nebráni. Kom. Nebraňte jim jiti ke mně. Br. Jakož Bůh brání koukole trhati. Chč. 443. Srozuměli sme, že bráníš lidem svým berni dáti. Arch. I.51. Nebraňte mu milo- srdnému býti. Zyg. Matička jí brání jíti. Er. P. 474. - V, Troj., Háj., D. Vz Brániti komu Čim. — komu pro koho. Bráni mně pro tebe, že nemáš pole. Er. P. 184. — aby ne. Braň mne, aby mne nepotloukl. Us. Kdož nám může b., abychom nekazili . . . Chč. — Pozn. Brániti, zabraňovati, ohrožo- vati, zdržovati atd.: po těchto slovesech klade se spojka a s konditionalem k vytčení úmyslu, aby se jmenovaná činnosť v skutek nepřiváděla. Odtud na jevě jest, že v příči- nách těch věta vedlejší záporná jest. Zk. Cf. Zdržoval ho, aby nechodil tak Daleko od vozu. Bl. Póvod se má pilně stříci, aby se v to nedával. Vš. Vz Konditional IV. 3. (Brt.) Srovnej ještě: Hájiti, Ne 11., Překážeti, Va- rovati se, Zabrániti, Zapověděti, Zdržeti, po nichž vždy stojí: aby ne, a nikdy pouhé ,abyí bez ne. Srovnej také: Bojím se, že otec přijde. Dám-li m. že: aby, kladu také aby ne: Bojím se, aby otec nepřišel. Chybně tedy: Hory jim zabraňují, aby se vespolek stýkali (má býti: nestýkali). — s adv. B. se hrdinsky, udatně, silně, zmužile. Us.