1. Brániti1.
Brániti. Mkl. Etym. 18. — abs. To je věru, až Bůh
braň. Us. Dch. Dala sem se potřebovať, až Bůh
braň. Us. Kšk. — komu co. Balvan mu
bránil přístup k sluji. Vrch. Než póhon znovu jemu nemá
bráněn býti. O. z D. — čeho. B. dvoru, země. Dal. 21., 57., 176. Snáze bylo jedné strany b. než obú. Let. 59. Také móž syn b. mateře. Arch. I. 468., Kn. rož. čl. 134. I musil jsem toho roz
broje na mostě b. NB. Tč. 19. Jan nemá b. žádných cest starých do mých le- suov. Půh. II. 400. To jsem musel učiniti
bráně svého života. Výb. I. 617. Chtí b. práva kostelního; Shledal sem, že sprostní kněži a chudí laikové a ženy statečněji pravdy
brání než doktorové sv. písma; Pán zlé krotí a do
brých
brání. Hus I. 426., 455 , II. 258. — před kým. A kterak jeho
brání před kacíři. Chč. P. 23. a. Před násilím b. kněží, vdov. St. Kn. š. 162. (154.) Mocný móž také vzácnú almužnu učiniti
bráně před násilím lidí upřiemých. Št. 251. — v čem. Pakli se hněváš a odmlouváš a ovšem
bráníš se v hřiechu. Hus I. 247. V do
brém skutku ne
braň. Pk. — čím. B. se zuby nehty. Us. Dch. Musíme vlasti naší mečem a oděním b. Výb. I. 569. Své země životem b. Dal. 180.
Braň se, synečku, obuškem, já tě za- stinu fěrtuškem. Sš. P. 586. B. se právem. NB. Tč. 149. Muožeš-li tě viery pravým roz- umem b. Pass. 537. Výmluvou biskupa b. Hus I. 419. — komu čeho. Když jim
brá- něno bylo mostu u Stínavy, oni nalezše na blízku
brod možný, přepluli tam přes řeku. Pal. Děj. III. 3. 51.
Braňte mně mojej hla- věnky; Otec mně
brání synečka. Sš. P. 442., 603. Páni jim toho
brání. NB. Tč. 89. (207.). Jeden druhému
brání pokory pořádné. Št. Kn. š. 91. Chtěli mu toho pole b.; Sladov- níci
bránili svobody vaření piva sousedům. Let. 40., 246. Kratochvíle jí poctivé s do
brými lidmi
bránil. BN. Má jim trhů
bráněno býti. Tov. Že mi svobodných cest
brání. Půh. II. 396.
Brání jim duch boží utisknutie neb sáhnutie proti lásce. Hus 1. 165. Každý hospodář má b. všie necti i všeho zlého své čeledi. Št. 98. — koho, komu od čeho. Ne
brance (ne
braňte) mi od teho šuhaja. Sl. ps. 95. Chtě nás b. rád od národu zlého. Pís. 1526. Kto vás bude od vlkov
brániť? Sl. sp. 25., Mus. 1864. 389. A toho místa od skoku a případu nepřátel pilně b-li. Let. 40. Jenžto
brání meči svému ote krve. BO. Tebe od ďábla
brání. Hus II. 7. — komu. Která múdrá máti, ne
braňuj díťati. Sš. P. 94. — se komu, čemu: psům. Dh. Jir. Tvému bezpraví mienim se b. Výb. II. 42., Bls. 34. B. se skutku tělesnému, tělesné žá- dosti, myšlení zlému, hříchům. Št. Kn. š. 70., 82., 111., 182. (Město) b. se j'mu po- mysli. Alx. Anth. Jir. I. 3. vyd. 37. — kde. By jich
bránil na zboží. Hus. — se čeho.
Bráně se toho. Let. 60. — jak A ještě viece
bránie práva pod velikú pokutú knězi, aby... Št. Kn. š. 84. — kdy. Toho, což
bránie kněžie na kázání neb na zpovědi, bude se střieci. Št. Kn. š. 97. — proti komu (jak). S prospěchem proti někomu se b. J. Lpř.
Bráně jich proti právu. Půh. II. 410. Měl se b. proti Žižkovi. Pč. 29. — na koho. Tot se ví, že vždy na Matýska b-la. Sá. v Osv. 1873. 33. Když na pastvě naň b-la. U Ještěda. Sá. — čeho jak dlouho.
Braň pravdy až do smrti. Hus I. 7. — s infinit. Mně hrdosť
brání odpovídat silou. Osv. I. 593. Sočiti
braňte svému jazyku. BO. Moju Aničku
brániá mi lúbiti. Koll. Zp. I. 161. Také vám ne
bráním hádati. NB. Tč. 40. Ale had
bránieše jí odjíti i vece k ní. 1450. Mus. 1884. 242. Obě straně jarobujnú silú druha druze postúpati
brání. Rkk.
Brániece po- slúchati člověka, když co proti Bohu velí. Hus I. 89. Ale snad se vyrazie někteří
brá- niece odvázati té hřiešné oslicě; To, což pán činiti
brání. Hus II. 130 , III. 223. Věci, ješto viera věřiti
brání; Tři Bohy neb pány věřiti nám
brání. Št. Kn. š. 8., 14. Deváté přikázánie
brání žádati bližnieho svého ženy. Št. N. 300. Vz Z
brániti. — Pozn. Při in- finitivu není záporu. — aby-ne.
Bráníš, aby knih múchy nezcídily, aby jich neoblily. Hus I. 81. A
bránie jim, aby nečtli. Hus I. 57. Sr. ještě: Odraditi, Pochybovati, Pomi- nouti, Překaza, Překaziti, Zakázati, Zapírati, Zápor (Listy filol. 1883. 273.),
Brs. 2. vyd. 80., Věta podstatná spojková. Cf. 'Anajo^M óoi fiij v.ivbiúd-cu. Xen. Cyr. I. 4. 10. Vz více v Niederlově řec. mluvnici. §. 779.