Brániti. — absBrániti. — abs. Klel, až Bůh
bránil (mnoho). Us.
Brtv. — Slíbil jie od všie núze b. Výb. I. 474. — čeho (komu). Chtěl těch stran (křesťanských) Turkóm b. a ob- hajovati. Arch. X. 170. I
brání (lev) jeho (pastieře) všeho zvěře (gt. m.) Ezp. 2026. — aby — ne. Vz Z
brániti (tam do
bré pří- klady s inft.).