Brav
Brav. Vz Schd. II. 432., Mkl. Etym. 19. Něm. také Kleinvieh. V MV. nepravá glossa. Pa. B., pecus. 1380. B. = ovce a kozy. BO. Kat, vzved jima bradu jako bravu, děťátkoma stě bradaticiú hlavu. Dal. 98. Budeť (řezník) kupovati bravy chtě z nich utěžiti stravy. Hr. rk. 405. — B., brávek = (vyřezaný) kanec. Mor., slez. a slov. Ssk., Brt., Klš., Mtl. Krmíme, zabiji jsme brávka; Brávek měl málo sádla. Šd. Brávek dycky leží, když mu nese žrádlo, třá ho zhurdať. Slez. Šd. — B. = prase. Slov. Ssk.