ObrátitiO
brátiti, o
brať, tě (tíc), il, cen, ení; o
braceti, 3. pl. — cejí, cej, ceje, (íc), el, en, ení; o
bra- covati. O. m. obvrátiti, vz V. — O. = do kola zatočiti, zatáčeti, umwenden, herumwenden, herumdrehen, in die Runde drehen; spodek na horu dáti, umwenden; orati, ackern; co zadu bylo, napřed otočiti, wenden, umwenden, umkehren; polepšiti se, změniti se, sich än- dern ; směr nějaký dáti, Richtung geben, wenden, leiten, richten, lenken; na sebe vzta- hovati, etwas auf sich ziehen; naložiti, vy- naložiti, an-, verwenden; proměniti, změniti, verwandeln; překládati, übersetzen; od zlého k do
brému přivésti, napraviti, polepšiti, be- kehren. Jg. — abs. Kočí o
brátil. Jg. Domů o. Jg. O
brať (polepši se, změň se). Us. Jestvšecken o
brácen (na jiné myšlénky, mravy přiveden). D. O
brátil, er machte Kenrt-um. Dch. — co, koho: pečeni, Us., oči sem i tam o
braceti, V., kámen, seno, obilí, listy; kabát, vůz, loď; hříšníka, Jg., voj (jinak mluviti), D., běh zpátkem o., V., řeku jinam o.
Br. Skoupý několikrát peníz o
brátí, než jej z ruky dá. Ros. Dal si kabát o. Us. O
brať to. Oči vzhůru o. Kom. O. hřbet, záda, plece = 1. postaviti se, aby tváři viděti nebylo. 2. Odejíti. Sotva záda o
brátím, již je váda. Když ti nejlíp kostka padá, tehdy honem o
brať záda. Č. ?42. 3. Utíkati. Zemští o
bráncové o
brátili plece, když nepřítel město obsadil. Sych. O. zboží, umsetzen. Skř. — co, se kde: obilí na poli, na sýpce, na mlatě o
braceti. Jg. Na cestě o. (vrátiti se). Jg. Na půl cestě o
brátili. Ml. Pečeni na pekáči o. Jg. — koho, se, co na co, na koho (jak, kam). Kabát na ruby. V. Vše zvrub na líc o. D. Na levo, na pravo se o. Na útěky o. (zahnati). Th. Zřetel jiných na sebe o. D. Neboť zmeškání jednoho na škodu druhého nemá býti o
bráceno. CJB. 311. Aby se neo
bracoval na naše ustanovenie v Praze. Hl. Na obecné do
bré zemské díl toho o
brátiti měl. Zř. F. I. Peníze na užitek o. Zř. F. I. O. něco na obecné do
bré vší země. Vl. Zř. 21. Na běh se o. BO. Peníze na něco, na sebe o. (verwenden). Us. na mor. Zlinsku.
Brt. O. se na útěk, šp. prý m.: dáti se na útěk, oddati se na utíkání; ale ona frase jest do
bra, vz následující větu z V. Někoho na utíkání o. V. Mluvil jsem, aby mi ten desátek dal, na to se neo
bracel. Půh.
brn. 1459. Páni na smiech o
brátichu sen knězě svého. Dal. 17. Nač jsou tu jednotu o
brátili, toho se dočteš. Bart.l. 3. Neo
braceti se na něčí vůli a rozkázání v ničem, na něčí psaní. Bart. 3. 3.; 3. 4. Svět neo
brátí se na to. Chč. 616. Na žádné pohrůžky se neo
brátil (jich nedbal). Bart. 2. 15. Neo
brátit' se na to, že ty repceš. Chč. 445. O. se na vieru křesťanskou. Anth. I. Vz O. co čím. Zlato na kostely, na boží duom o
brátil. Pass. 804., 818. Ta jest povaha lidu obecného, že dadí sebou o
brátiti na každou stranu. Bart. Kdo jej (Lu- káše) na víru křesťanskou o
brátil, neví se. Sš. L. 1. O
brať ruhotu naši na jich hlavu BO. Něco na do
brou stránku o. Ros. Něco na jiné místo o., oči na někoho o. V. Řeč na něco, Jg., něčí řeč na co (na sebe) o. Ml. Sílu, peníze nač o., něčí slova na sebe o. (potahovati). D.,
Br. Někoho na víru o. Ros. Se na soudce. D. O
brátím to naň. Šm. Pláštík na ruby o
braceti (mysl měniti). Troj. Mysl něčí někam n. na něco o. Jakžkoli jsou pevná tvá slova, však se mnozí na ně neo
brátí. St. Nepřítele na útěk o. Ml. Něčí pozornosť na sebe o. Ml. Řeč na divadlo o. Ml. — čeho nač: peněz na stavbu, šp. gt. místo akkus.
Brt. — co komu (na co). Mají to sirotkům na užitky o. Er. Co zbude, budou moci přátelé na užitky sirotkům o. Er. Svým vrahóm pleci o. BO. O
brátili sú tobě svoji pleci. BO. O
brátili chrámu hřbet. BO. — co, se do čeho. Do hospody o. (jíti), se o. Ros. Do jiného jazyka něco o. V. Cestu svou do M. o
brátiti. V. — (co) čím: vozem. Jg. Mlčením o. člověka, kam chce. Jg. Mlčením o
brátíš, kam chceš koli; promluvíc neo
brátíš, byť bylo široko v poli. Rým. Peníze obchodem o. Nz. Čáry svými něco na jiný stav o. Kat. 2958. Tváří k někomu o
brácený. Č. Hrnčíř nohama o
bracie kolečka (rotam). BO . O
brátil vodu jako dvěma rozory (
brázdami) okolo oltáře. Bj. Myslí svou k obecnému vzdělání církve zření své o
brátil. V. — se čím jak (ke komu). Vše vzhůru nohami se o
brací = nepořádně se děje. Ros. Hřbetem, zadem, zády k někomu se o. D., V. Slovy k někomu se o. Jg. O. se někam svou prosbou. Th. Cestou někam se o. Jg. Jablko nerádo daleko od jabloně padá, paklif padne, rádo se zase špičkou o
brátí. Prov., Jg. Teď aby se člověk při vás čertem (jako čert) o
bracel. Us. u Rychn. Ať se prut o
brátí hadem. BO. Strachem se o
brátil (instr. příčiny). Anth. 271. O. se pohrdlivým čelem. Jg. I. 25. Zloba zlým se vždy o
brátí. Výb. I. 1104. O. se na někoho haněním. Chč. 607. — co, se proti komu, proti čemu. O
brať tvář svou proti synům jeho.
Br. Řeč proti někomu o.
Br. — co, koho, se k čemu n. ke komu (kam). (Křesťané) k niej (k matce boží) svá umdlá zraky o
bracechu. Rkk. 52. Se k pracem o. V. Věrným srdcem ku Kristu se o. Kat. 2299. K vám, přátelé, řeč o
bracím. Skl. V. 135. Protož to povědění k jinému rozumu nemůž o
bráceno býti. Bart. Ke cti a chvále boží něco o. Bart. 1. 9. Něco k svému horšímu o. St. N. 153. O. někoho k Bohu. Kat. 3235. O
bratiž Hospodin tvář svou k tobě.
Br. K pe- nězům celý svět tváří o
brácen. A všichni se o
brátichu pro jeho řeč v tu hodinu k Jesu Kristu. Kat. 2630. Těch nápadů pán gruntu nemá k užitku svému o
braceti. Nar. o h. a k. Zboží sirotků k své vóli o
brátiti. O. z. D. Všechen úmysl k Bohu o
brátiti. V. Všecka myšlení svá k někomu o. V. Statek chudého k sobě o. Reš. K někomu svou prosbu o. Šm. K své vuoli mě o
brátili. BN. K čemu jsem úmysl svůj o
brátil. Bart. Později tepruv řeč svou k nepřátelům o
brátil. Sš. L. 205. K nim (očitým svědkům) tedy zření své o
brátil. Sš. L. 3. O
brátíme-li výrok ten k evangeliím a jmenovitě k jich hodnověrnosti a celitosti a k odporům proti oběma za dnů našich strojeným, neshledáme v něm velmi lichotivé svědectví o vrstevnících svých. Sš. L. předm. K tobě tvář svou o
bracejí. BO. O
brátich se k vratóm domovým. BO. Se k pokání o. D., Srn. Někoho k víře o. Har. Něco k svému užitku. D.,
Br. O
brací to k potřebám, k po- hodlí. Kom. Bůh to o
brať k do
brému, k lep- šímu. D., V. Vítr se o
brací k východu. D. Mysl, zřetel k něčemu o. I)., Rk. Svou péči k něčemu o. Eus. Magnet k půlnoci se o
brací. Kom., Ml. Byť pak někdy z bodláčí včela vzala, o
brátí to k medu. ?l. Zády k někomu se o. Ml. K Bohu pokáním se o. Št. O. se k umění (oddati se mu). Kom. Káď zřídlem o
bracováše k slunci. GR. — se (ke komu oč) s čím: K někomu s prosbou oč se o. J.tr. S velikou škodou pryč se o
brátili. Har. — se oč. Se někam o pokoj o. Kram. O byt k němu se o
brátil. — co, koho od čeho n. od koho. Oči od někoho o. Jel. Slunce od východu přes poledne k západu s prud- kostí k víře nepodobnou se o
brací. Kom. — co, koho, se (komu) v co. Něco v do
bré o., v nic, v niveč, se v zemi. V. Bůh to o
brať v do
bré. Jg. V tuk a krev, v užitek, v sku- tečnosť něco o. Šm. Město v popel, Troj., něco v drť. Kom. Radosť v zármutek se o
brací. D., Kom. O. co v smích. Us. To v prach, v kouř se o
brátilo. D. Všeliké neštěstí v do
bré se o
brátilo. V. Knihy v český jazyk o. Berg., Reg. zdr. Neb jsi prach a v prach se o
brátíš. Kom. Není nic tak zlého, by se neo
brátilo někdy v něco do
brého. Prov. Jg. To v blud se o
brátilo. Lk. Zvíme, več to jeho svatost' o. ráčí. Bs. Přílišnosť v hřích se o
brací. Jel. V nepřítele se mu o
brátil. Jg. Žalosť v radost o. Us. Města vaše v púšti o
brátím. BO. O
brátilo se jest v přísloví. Bj. O
brať smutek náš u veselé. BO. V plesání pláč mi o
brátil. Kom. Všecko v drť o
brátiti. Vod. Donadž se v prsť neo
brátíš. BO. To zase nálezem v nic o. ráčil. Nál. 15G. Aby ty věci v do
bré o
bráceny byly. III. Zá- pisy moříme, kazíme a v nic o
bracíme. Vl. Zř. 469. Polovice u pýř sě jest o
brátila; Ob- rátil sě jest dóm v trosku; Žena se o
brátila v solnú sochu. BO. Smiech váš ve lkánie sě o
brať. ZN. Všecku svou službu v hadry ob- rátí (šaty za ni koupí). Us. u Solnice. Dům můj v chrám o
brátil. Sš. L. 4. Něco v nic o. Bart. 1. 9. I o
bráti v smiech svój hněv. Dal. 79. O. něco ve zlé. Chč. 605. O. něco v smích, v lehkost', Chč. 375., v zmaření. Bart. 2. 23. O. něco týlem v předek. Výb. I. 1124. Ob- rátím púšť v jezera vodná; Kámen rozplulý horkostí u mosaz sě o
bracije. BO. Člověk se u popel o
brátí. BO. To se přirození našemu v zvyk o
brátilo. Kom. — co z čeho. Z la- tinské řeči v českou o
braceti. Kon. — co, se v čem, kde, kdy. V posteli. D. Listy v knize o. Jg., Rk. Kartu ve hře. D. V něčem o., in einer Angelegenheit zum Rückzug blasen. Dch. O
braceti se v síti. Chč. 307. Kdyby se trefilo, že by někteří z úředníků jinam o
bráceni v tak pilných potřebách byli. Zř. F. B. XL. Pod peřinou se o. Us. Jakou duchnu máš, tak lehni, tak pod ní se o
brať, stěhni. Reš. O. se okolo koho. Šm. Plk. Hroudy při orbě (oraje) ob- racel. Šp. — co dle čeho. Nadace dle od- kazu o. Apol. — se = otočiti, otáčeti se, sich wenden, umdrehen, Wendung bekommen; oč dbáti, sich wornach kehren; oddati se, sich er- geben, widmen; proměniti se, sich verwandeln; napraviti se, sich bekehren. Jg. Vojáci se ob- racejí. D. Když ležíš, neo
bracuj se (přestávej na štěstí). Mus. Lístek, karta se o
brací. D. Slon se těžce o
brací. Snadné se o. Jg. Ob- racej se (spěchej). Ros. Vítr se o
brátil. D. Štěstí se o
brátilo. Jg. Nevím, kam se o
brátiti mám. Jg. Jinam se o
brátiti. V. O
bracijí sě vlny. BO. Mosíte sa dobře o
bracat, chcete-li být hotoví. Na mor. Zlinsku.
Brt. — se čím v co (kam). O. se týlem u předek (uprch- nouti). Výb. I. koho, se po kom, po čem. O
brací se mysl po něčem. Kom. Mnoho lidí po sobě o
brátil (si získal).
Br. Že ho po své víře o
brátiti nemůže. Výb. I. O. něco po svém tělu. Št. N. 210. Po Bozě lidi o
brátil. Alx. 1099. Mnoho lidí po sobě o
brátíš. Smil.