Obraz, u, obrázekO
braz, u, o
brázek, zku, o
brázeček, čku, m., od o, ob a raziti, prägen. Gl. 184. — O., čásť plochy na všech stranách omezená. Blř. — O., vyo
brazení, podobenství, podobizna, vy- podobnění, Bild, n., A
briss, m., Abbildung, Aehnlichkeit, f., Abdruck, m. Jg. Vyskytnuté znamení, o
braz. V. Znamení buď samo sebou něco vyznamenává a podobu znamenaného nese, kdež sluje o
braz. Marek. O. časový, Zeitbild, n. Dch. O. ze života obyčejného vzatý. Sš. II. 244. — O., způsoba, die Gestalt, Figur, das Bild. Jg. Bojí se smrti, jako ob- razu na stěně. Jg. V hrozném o
brazu před- stavuje se příroda v zimě. Jg. Zřítelnice oka v bělmě sedící zrcadlo jest, naproti posta- vených věcí o
brazy v se beroucí. Kom. Tvárný o
brazem (speciosus forma) mimo syny člověčie. Ž. kap. 44. 3. — O., jasné představení věci, das Bild, die Idee, Vorstellung. Aniž hned liter nějakých, jimiž by o. mysli své vynésti mohli, mají. Ler. O. v mysli urodilý. V. O. některé věci před očima míti. V. Smutný smutné vidí všude o
brazy. Jg. O. na mysli, vz Dojem. Obojí o. vhodně přiléhá k vylíčení muk pekelných. Sš. Mr. 43. — O., podoben- ství, das Ebenbild. O. a postavu člověčí míti. Bart. O. boží. V. K jeho o
brazu stvořeni jsme. Pešín. O. boží na sobě míti. Kram. Fiala jest o
braz skromnosti. Mluviti v o
brazích, o o
braze (o
brazně). Jg. O
brazem (o
brazně), prostředkem o
brazu nebo v o
braze představiti (vyo
braziti). Nz. Vz S. N. — O., das Bild, signum, viditelné představení jakékoli věci buď na ploše čarami a barvami nebo dílem vyvýšeným a vyhloubeným tím způsobem, že se látce nějaké udělí jistý tvar. S. N. Das Bild, Bildniss. O. na hlíně (malovaný), lícní (poprsní podobizna, Portraet), olejný (olejo- vými barvami malovaný, tištěný Oelfarben- druckbild), ovoce, miniaturní, noční (podnoční, Nacht-), na porculánu, přirozené velikosti (v přirozené velikosti), pastelový (suchobarev- ný, tužkobarevný), poboční (Seiten-), prvotní (prao
braz), rodinný, světelný (Licht-), stínový, zvukový, (Klangnguren), vzduchový (Luft-), Nz., kreslený, malovaný, plasticky vytvořený (vyřezaný, vytesaný, vydlabaný, uhnětený); o
braz odrazem nebo chemickým působením světla učiněný: v zrcadle, ve vodě, v oku, fotografický. S. N. O. mlhový, Nebelbild, Dch., vz KP. IL 153., tvarojevný, Photographie. Ck. O. modlitebný (jemuž se klaněti bylo). Pass. 817. O. dvojnásobný, vz KP. IL, 163., geometrický při čočkách, ib. 148., geome- trický v zrcadle, ib. 134., na sítnici oka, ib. 158., skutečný při čočkách, ib. 147., skutečný v zrcadle, ib. 134., v zrcadle dutém, ib. 134., v zrcadle rovném, ib. 129.; o. slunce na pro- stém slunci a za částečného zatmění slunce, ib. 151., o-zy zvukové Chladného, ib. 288., 289. O
braz ovšednělý, ušlechtilý, podlý, nízký, vypuklý (vypouchlý, vydutý, zhloubený); o. květin (Blumenstück), přejatý (Copie), ze ži- vota (všedního, genrový); o
braz přejati (co- piren). Nz. Totě pravý jeho o
braz. Nz. O. panny Marie, Krista ukřižovaného, zázračný, na plátně, rytý, řezaný, litý, sekaný, dřevěný, voskový, do kolenou, po pás, Jg., živý. Šm. O
brazy jsou krajiny, podobizny, o
brazy ze života (genry, životomalby) a malby dějinné. Pt. O. dělati, podobiti, malovati, V., rýsovati, barvami potahovati, dlabati, Kom., rýti, ře- zati, sekati, Us., o
brazy ctíti, rušiti. Jg. Kniha s o
brazy. Jg. O. se dobře povedl. Šm. To jest jeho o
braz. Nosí jeho o. na prsou. Jg. Litec o
brazů. Jg. Rozkázal o
brazy ztroskotati. V. Co do kapličky, v nížto o
brázku není. Vz Žena. Lb. — O., na penízi. Rázem jména a o
brazu jeho mince se bije. Har. O
braz kní- žete na minci vyraziti. Háj. Závaží střie
bra čistého o
braza obecného (probatae monetae publicae. (Gen. 23. 16.). BO. Přepúštějí, aby choval kov o
braza peněžitého ve své vlasti (facere percussuram proprii numismatis). BO. Zatrati v zemi rozličné o
brazy a do
brý peníz, točiúš groš, zarazi. Dal. 157. — O., die Münz- prägung. Potom v týž o. více mědi za našich otcóv přičinili, že 72 groše bylo za hřivnu stří
bra. Št. N. 161. — O., Abgabe für das Münzregale: plat od mlýnóv, od celního, od ob- razu peněžitého. Jg., Gl. 185. — O., příklad, vzor, Vorbild, Muster. Živý o. ctností. V. Pů- vodní o. D. Z o
brazu jiné o-zy dělati a pře- malovati. V. O
brazu Kristova nenásledovali. Jg. — U o
braza, u tří o
brazů (místo). Vz Tk. II. 543.