ObrazitiO
braziti, raz, il, žen, ení; o
brážeti, el, en a ín, ení; o
bražovati = raniti, anstossen, ver- letzen; uraziti, beleidigen; něčím obklíčiti, umgeben; otřásti, erschüttern; odraziti, ab-, wegschlagen; o
braz činiti, vyo
braziti, Bild prägen, ausprägen. Jg. Vz O
braziti se. — co, koho: žílu (porušiti), Zlob., řeči (poraziti), Záv., stehno. Bibl. Více zrak o
bráží než osvě- cuje.
Br. O
brážeti úkory. Jg. S
br. sp. 1841. 213. O. někoho = uraziti. Na mor. Zlinsku.
Brt. — koho na co, v co. Koho, se v nohu, na nohu. Ros., Rk. — co komu (čím): si nohu dřevcem, dřevem. Us. Někomu křídla o
braziti, aby tak prudce nelítal. Prov., Jg. O. kopím štít. Alx. 1122. — co, se oč: nohu o kámen. Jg. Vítr o plachty se o
bráží. D. Slunce o hory se o
bráží, Ros., vlna o loď n. o břeh, D., jek o skály. Jel. A stín mocné Páně berly o
bráží se o lunu. Sš. Bs. 32. — co, se čím. Slunce bleskem o
bráží hory (obleskuje). Ros. Slunce jasnými paprsky oči o
bráží.
Br. Se řádem o. Kom. Tu jazykem o
brážejí, věrným v službě překážejí. Kat. 53. Všecko bleskem oči o
bráželo. Ler. — V.
Br. — co kde. Vznešení předmětové dlouhé stíny za sebou o
brážejí. Šf. — se — udeřiti se, uraziti se, sich anschlagen, anstossen; zpát- kem práti, ab-, zurückprallen; ukázati se jako o
braz, erscheinen, vorschweben, zu Bild werden. Jg. Hlas se o
bráží. Světlo se o
bráží. Jel. O
brazie sě paprslek. Št. — se kde. V mysli mé se mi ten nový svět o
bráží. Ler. V dětech se budoucnost o
bráží. Sš. L. 13. Hlas na vrchu se o
bráží. Ben. Hlas po lese se o
bráží, po ulicích. Jel. Zvuk kladiva ob- ráží se v uších jeho. Ben. V. Světlo se ve svatyni o
bráželo.
Br. O
brazilo se mi to v mysli (ukázalo se mi to jako o
braz, vzpo- menul jsem si na to). Ros. O. v cizí řeči, v řemesle = prospěch nějaký učiniti. Kb. V zrcadle se o
brážeti. Dch.— se od čeho. Kdo přenáší kamení, o
bráží se od něho. Ben. V.