Brod
Brod, cf. něm. Furt. Gb. Hl. 125., Listy filolog. VII. 14., Mkl. Etym. 20., Bž. 44., MV. Neokusiv brodu nepouštěj se u vodu. Bž. Při vodě na brodě, tam sa Janko smeje, ovce kozy pase, perko sa mu trase. Koll. Zp. I. 138. — B., vsi u Sedlčan, u Zamle- kova, u Stříbra, u Budějovic a u Příbramě; samoty u Humpolce, u Březnice a u Plas; něm. Bruck, ves v Chebsku; Prode, ves u Jaroměře. Tf. Odp. 289. — Višňový Brod oprav v: Vyšní Brod (vz Vyšní) n. Vyšno- brod. Cf. S. N. B. Německý. Vz Tk. VII. 410., Tk. I. 603., II. 533., III. 643., V. 236. B. Uherský. Vz Žer. Záp. I. 181. B. Český. Cf. Tf. Odp. 385. O Brodech vz v Blk. Kfsk. 1288., Tk. Ž. 220., Sdl. Hrd. I. 146., II. 54., 125., IV. 236. — V Brodě Českém dělí se obyvatelstvo na přišlé a gothardskou vodou křtěné. Vz Sbtk. Krat. h. 269. V Brodě Že- lezném postavili šibenici jen pro domácí; také tam nerádi slyší slovo vůle. Proč? Ib. 17.