Broditel
Broditel, e, m. = brodič. Broditi. Cf. Mkl. Etym. 20.— co. Hly- boký potůčku, nebudu fa brodiť. Sl. ps. Teče voda studená, nesmím koně b. Sš. P. 289. — se kde: v krvi. Bart. Koně v řekách na památku něčí b. Sš. P. 760. — jak. Ve krvi až do sedel brodiechu. Výb. II. 11. — (co) kde. V zločinech ruce b. Osv. V. 759. Ktož ve cti, v zboží brodí. Smil. v. 1782. Ten móž v sv. písmě b. Št. Kn. š. 142. — kudy. Po černé roli, zem kypříce, brodí vesničané. Osv. V. 636. Co pak's tam robilo, dyž's po vodince b-lo? Sš. P. 157. Nožky po rosičce brodí. Sš. P. 362., 583 — se proč. Kdyby sa poctivosť na vodě rodila, nejedna by panna pro ňu sa brodila. Sš. P. 498. — se kudy kam. V ráj se brodiť krví. Kká. K sl. j. 214. Přes bystrou vodičku mám-li k tobě b.? Sš. P. 309. Brodivý. B. ptáci, grallae. Sl. les. Brodný koráb = rychlý, &oóc. Vký. Brodovina, y, f. = mělčina. Slov. Ssk. Brodský, ého, m., os. jm. Mns. 1880. 254. B. Simon. 1573. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 538., Jir. Ruk. I. 102. B. Adam. Jir. Ruk. I. 102. B. Jan. Vz Blk. Kfsk. 957. — Brodské zahrady, Böhmischbroder Garten, několik domků u Čes. Brodu.