StříbroStří
bro, a, n., místo sre
bro, lit. sida
bras, goth. siluber, lat. argentum. Schl. Strsl. s
bre
bro, příp. -ro; prus. sirablan, lett. sid- rabs. Mkl. B. 86., L. 112. V obecné mluvě: tří
bro, vz S. — S. = kov bílý, lesknoucí se, po zlatě nejtáhlejší, zvuk mající, das Silber. Vz Šfk. 346., Schd. II. 59., KP., IV. 263., S. N., Bř. 204., 205. S. ryzí, čisté, D., vz KP. IV. 223., samo s., dělané, min- cované, V., rudní, ze starých nádob; pěna od s-a, šestnáctilotové s.; s. čistiti, přepalo- vati, přepouštěti; s. se leskne. D. S. jiho- americké, lesknaté, listěné. Vz KP. IV. 288., 213., 225. Na s-e jídati. Us. Mnoho peněz míti na s-e. V. Nářadí od stří
bra (též jen: stří
bro). Us. Stůl od s-
bra. Chč. 627. S. tři- náctilotové, dvanáctilotové, jakosť s-a; s. ka- palné, přepálené, Blick-, přepalované; odhá- něti s., kupelliren. Nz. Roztok stří
bra. Us. Stří
bro bité (v plíšky rozkované k postři- břování dřeva a desek kněh). Vys. Komorník nad s-
bry, der Silberkämmerer. J. tr. S. kry- chelné, hexaedrisches o. gediegenes Silber. Nz. Je na to jako žid na staré s. Us. Msk. Koflíky a střie
bra mu pokradl a ujel s tiem pryč. Když jsme dělali v šachtách o stří
bro pracujíce. NB. Tč. 5., 272. Přehánění a Či- stění s-a. Sš. Db. 226. Mám křescjany vy- kupić toho dne s velikým veselím a ně stří
brem ně zlatem, svým nejdražším živo- tem ; A od stří
bra a od zlata cely se měhta; Co si tak bohata vod samýho s-
bra. Sš. P. 24., 549. (Tč.). Zlato čistotu rozumu duchov- nieho, s. zvuk výmluvnosti znamená; Vý- mluvnost božie, výmluvnost' čistá, s. ohněm zkušené. Hus III. 20., 40. S. nalézá se v ži- lách kamení prahor v podobě plechů, drátu, nitek a v kusech jinými nerosty porostlých; s. bílé, hnědé (v přírodě), kujné, tažné; s. míchá se se zlatem, mědí, železem. Vz Kov. Bř. Za přísadu dává se s-u něco mědi. Pt. Hřivna s-a. Us. Ta ruda má v sobě mnoho s-a. J. tr. — S. = peníze, Geld, Silbermünze. V. Sto zlatých na s-e. Sych. Nádavek na stří
bro, das Silberagio. J. tr. Nabyl mnoho s-a. V. S., zlato po
brachu. Rkk. Žádosť s-a. V. Peníze na s-e. J. tr. Půjčka ve s-e. Šp. — S. třaskavé, das Knallsilber. Vz KP. IV. 722., Šík. 421., 349., Pr. Chym. 268. — S. kočičí, das KatzensilbeR, Frauenglas; mečíř- ské, das Schwertfegersilber; malířské, plát- kové, das Malersilber, Silberblättchen. Jg. — S. nové, Neusilber, n. Vz Schd. II. 54., KP. IV. 127., čínské, vz KP. IV. 288. — S. živé = rtuť, das Quecksilber, argentum vivum. Vrtký jako živé s. Plk. Má živé s. v hlavě (o nestálém). Na Slov. Jsi jako živé s. (ne- poseda). Us. Mtl. — S. = město v Plzeňsku, Mies. Vz S. N., Tk., I. 625., II. 549., III. 660. IV. 741., Tf. 392.