DobrýDo
brý. Bž. 27.,
Brt. D. 120., Mkl. Etym. 47. — D. = udatný. Za Dal. přidej: 47. Když ta dva do
brá druhy proti sobě hnásta. Výb. II. 44. — D. = urozený, šlechtický, adelig. Tov. k. 117. Pan Lev bude obsielati pány i jiné do
bré lidi k tomu sjezdu. 1477. ,Já jsem lepší než ty', Us. u Čechů při do- kazování slovutnosti a starožitnosti rodu svého v soudu zemském. Pal. Rdh. I. 178. D. družina. Ib. A to jsem jemu řekl z hněvu svého, že nejsi tak do
brý jako já. NB. Tč. 246. Vz D. = u juristu (ku konci) = D. = potřebný, užitečný, spolehlivý. D. firma. Us. Pdl. Debe byl co do
bryho, ďál by řemeslo. Mor. Neor. Dybys býł co do
brého, neděláł bys toho.
Brt. D. Do
bré se zlým promíšané tratí hodnosť svou. Mor. Tč. Krt v do
brých lukách rád ryje. Alx. V. (Anth. I. 3. vyd. 33.). Kak jest do
brá věc čísti písmo sv. Št. Kn. š. 3. D. vášně. Ib. 3. Bude ti ešče kdysi do
brý = budeš vyhledávati jeho rady, po- moci; Bude ti to do
bré.
Brt. D. 206. — nač. Dřevo jaborové na húsličky do
bré. Sš. P. 143. Obilí na mouku do
bré. Us. Žito je na slámu malé, ale na klas hrubě do
bré.
Brt. D. — k čemu. Skutek do
brý k spasení. Hus. Vz Rozum. — do čeho. Ten kůň je d. do tahu (do táhy. Vz Táha). Us. — jak. Dobir mi jest zákon úst tvých nad tisíce zlata. Ž. wit. 118. 72. — D. = dokonalý. D. vodič tepla. Us. Pdl. D. vychování, or- ganisace, Us. Pdl., seno. Sl. les. Do
brý do
bre žije, od zlého sa kryje. Slov. Tč. Do
brý má do
brú náděj ze života svého; Někdo od chudobných předků do
brý je potomek a někdy z vzácných rodičů darebný holomek; Zlý vícej nežli do
brý v světě lásky mává (mívá); To do
brému je za do
bré, čo je do
bré v sobě a ten zlosť má za do
brú, kdo je zlý v osobě; Do
brý v ščastí i v neščastí do
broty nezmění; Do
brý klamstva nemá v skutku a luhárstva v řeči. Glč. II. 109., 124, 301., 308., 309. Do
brého si založenie. Anth. I. 3. v. 34. V do
bré víře skončiti. Výb. II. 18. Nic tak dobře do
brému nesluší jako žádnému neškoditi a, komužkoli móž, dobře činiti. Vš. 9. Nevidí se nám, by to do
bré bylo. Pass. 14. stol. D. muž chtěl každému dáti do
brý příklad; D. dřevo, ovoce; Nenie sama v sobě do
bra nikdy lež. Št. Kn. š. 32., 33., 44. Do
brý do
brým se obchodí; Do
brý do-
brého se snaží. Bž. Co do
brého jest, bývá také nesnadné. Sb. uč. Čo sa do
bré vidí, to čiň i u lidí. Tč. Ne to do
bré, co do
bré, ale
brž, co se komu líbí. Lpř. — D. = mravně dokonalý. D. skutky, Št Kn. š. 17., Pass. 14. stol., mravy. Alx., Vlč. — D. = laskavý, vlídný atd. K někomu d. Dch. Po do
brém s ním nic nespravili. Us. To je člověk nad míru do
brý. Us. Ten se nedá na do
brou (cestu i. e. nepolepší se). Us. Kšk. Je do
brý, jako boží chléb, Šmil., jako kuře, Pk., že by ho mosel pohledať, jako máslo,
Brt., jako léto. Hkš. Na výbor do
brý chlap (velmi do
brý). Val.
Brt. I). Beďte (buďte) na mě do
bra.
Brt. P. 121. Na toho musí člověk s do
brou. Us. Vk. Děkuji vám,
bratři milí, co ste na mne dobří byli, už musim od vás; Bývaj, mužu, byvaj do
brý, nechodívaj do hospody. Sš. P. 456., 668. Do
brý do
brou má odplatu. Sv. ruk. 231. Dobří lidé, d. milosť, d. myšlení; Protivenstvie s do
brú myslí trpěti; Čaká s do
brou myslí božieho smilo- vánie. Št. Kn. š. 2., 33., 78., 20., 50. Dobře čiň každému obzvláště do
brému. Tč. D. slova se nekupují; D. člověk
brzy se slituje. Bž. — Ironicky. Člověk pro zlosť do
brý, gut zum Aergern. Dch. — D. vůle = postoupení, cessio. Da einer dem andern Erbgründe o. sonst eine andere Gerechtigkeit mittels der Landtafel o. eines
Briefes, do
brá vůle ge- nannt, abtreten o. übergeben würde. Vern. LO. fol. 129. (Tov. 132.). Tov. 102., 129., Jir. Zř. zem. 32., 35., R. 2., O. 30., Tk. II. 322., Nál. 157. Z do
bré vóle. Št. Kn. š. 35., 115. Ktoby komu chtěl do
brú vůli na listy dáti. Vl. zř. 382. — D. vůle = hody týden po svatbě. Us. u Chrud., Počát., u Kr. Hrad. Kšť.,
Brv., Kš. Také pozvánky. Kšť. — D. vůle = postoupení, list postupný, die Cession. Sl. les. — D. = přející. Do
brý buď jinému ne sebe (sobě) samému. Glč. II. 281. — D. = hojný, veliký, znamenitý. Do
brá partie. Hrts. Někoho v do
bré cti míti. Šmil. I. 43. D. kus cesty ušel; Najedl se do do
bré chuti (dosyta); Do
brý (pilný) pozor dávati. Km. S do
brou nadějí se
bráše. Výb. II. 44. D. naděje. Št. Kn. š. 32. Tři sta zlatých uher- ských do
brých na zlalě i na váze. 1449. Mus. 1880. 404. — D. = vnitřně silný. Ještoj' sú s do
brým rozmyslem složili tuto vieru. Št. Kn. š. 13. — D. = Hledím, aby sem mu pod najlepšum dělal = co nejlépe. U Opav. Klš. D. knihy; Ani by bez viery jiné věci do
bré mohly býti; Berúc od nich do
brý příklad. Št. Kn. š. 3., 7., 27. Na poslední řádce za Mus. přidej: , Smil. — D. = mnohý, drahný. Do
bré půl hodiny zde byl. Dch. Už mu je do
brých 20 let. Us. A tu do
brú hodinu pobyv. Pass. 14. stol. D. úroda. Št. Kn. š. 22. — D. = příjemný, lahodný. Čo tu do
brého slýchať? Ht. Sl. ml. 210. Do
bró noc, do
bró noc, ale ne každému, jenom té maměnce, kerá mně dá dceru. Sš. P. 471. D. ovoce, bydlo. Št. Kn.š. 7., 35. — D. u ju- ristů. D. zdání znalců, der Befund. Šp. Pomoz, kdo do
brý (člověk = smírčí). Km. Já to naň provedu do
brými lidmi, kteříž při tom byli; Ten má odklad takový učiniti, kterak podlé Rady do
brých lidí umluveno bude; Jmá jej za d. člověka. NB. Té. 49., 101., 287. Mám d. lidí dosť; Mám naň stolík do
brých lidí, což mi k mému právu potřebí. Půh. 1. 297., II. 345. Vybeřte sedm d. mužů do
brého svědectvie. Pass. 14. stol. Dva do
bré člověky kdyžby na místě svém která osoba vyslala. Václ. IX. — Do
bré. Býti s někým za do
bré, mit Jem. auf gutem Fusse leben. Dch. D. osob soukromých, das Pri- vatinteresse. J. tr. Co chce býti lepším, bývá často nepřítelem do
brého. Dch. Teď je mi to k d-mu. D-ho pomalu, často a hodný kus. V Kunv. Msk. To ti nevyjde na do
bré. Us. Pík. To ti bude k d-mu. Us.
Brt. Nikdo mu to nemá za do
bré. Vk. Kněžna věděla, že to není s do
brým, dass es nicht mit rechten Dingen zugehe. Němc. V. 291. To máslo není s do
brým. Kld. Nejsou za do
bré; cf.: Nejsou spolu na jednom stání. Vz Stání. V do
brým sme se sešli, v do
brým se roze- jdem. Sš. P. 625. Účet k d-mu, počet k lep- šímu, die Gutrechnung; Někomu něco na příští rok k d-mu připsati. Šp. Též u vás muož věc některá slúžiti k obecnému do
brému a poctivému. NB. Tč. 267. Soudím, že by to s naším do
brým bylo. A
br. V. 348. To jest s do
brým toho sirotka. Žer. Svój život v do
brém vedúce. Výb. II. 18. Zdálo se jim za do
bré; usoudili za do
bré. V. Příhody ty vyšly v do
bré. Kom. Že s do
brým sirotka toho jest, aby ... Žer. Chceme všecko, což k do
brému a poctivému tohoto království jest, učiniti. Zř. Fr. I. B. VIII. Pro vaše lepšie d. dali jsme k věčnému jmění jejich kusy. 1495. Tč. Měl se mnú na do
bré přijíti, sich ausgleichen; Pro kostelní d.; Ten mi list vzal z truhly s mými klenoty a s mým do
brým. Půh. 1. 193, 195., II. 29. Chceli kto mieti odplatu, činiž do
bré dobře; Menšie d. pro lepšie d. má opuštieno býti. Hus I. 215., II. 171. Zloba zlým se vždy o
brátí, do
bré se do
brým vždy otplatí. Alx. V. 503. Viera jest kořen všeho d-ho; I dá nám (Bóh) nemoc pro naše do
bré; Do
brá milosť všecky věci o
brátí k d-mu tomu, ktož mi- luje Boha. K zemskému d-mu, pro obecné d. Št. Kn. š. 7, 9., 34., 156. D. světské, nebeské. Št. Kn. š. 22. Čiň dobře a d-ho naděj se; Raději málo d-ho, než mnoho špatného; Větší d. s větší prací přichází; Vrtké mysli i do
bré se znechutí. Lpř. D. nad zlým vítězí; D. se snadno zapomíná a zlé dlouho vzpomíná; Zlý na nic d-ho nemyslí. Bž. — D. v botan. D. mysl = do
bromysl obecná. Cf. Rstp. 1175., 1174., Hdk. C. 377., Sbtk. Rstl. 278., Mllr. 74., Do
bromysl. — D. Voda,
Brünnel, městečko u Kaplice v Buděj.; Do
brawoder Mühle, mlýn u Jesenic; Do
bra- woda, ves u Petrovic a u Pelhřimova (tato také: Gutwasser); mlýn u Plzně a samota u Mníška; Do
brawuda, vsi u Mnichova, u Ledče a Něm.
Brodu; Do
browod, ves u Teplé; Guten
brunn, ves u Chotěboře; Gutwasser, vsi u Budějovic, u Pacova, u Ústí nad Orlicí, u Březnice, u Klatov, u Telče, u Křížanova, u Sušice (také St. Günther); samota u Bu- dějovic, u Klenovic, u Ml. Boleslavě ; osada u Jihlavy; koupele u Jemnic a u Třebíče; D. Voda Hořejší, Ober-Gutwasser, D. Voda Dolejší. Unter-Gutwasser, vsi u Hořic. Cf. S. N., D. ol. VII. 115., IX. 3, 4., 107., Blk. Kfsk. 1298., Sdl. Hr. I. 127., 129., II. 276., III. 302., IV. 369., S. N. D. Voda, ves na Slov., kde jest J. Hollý pochován. Pokr. Pot. I. 34. D. Pole. Tk. V. 219., Sdl. Hr. I. 69., 97.