Vinohrad
Vinohrad, u, vinohrady, pl., m., vino- hradí, n., vinohrádek, dku, m. = vinice, der Weinberg. V. Víno z vlastních v-dů. Us. Dch. V tom Tuček, jakožto odpovída- tel, v-dy prodal. NB. Tč. 28. Já pohlédám na Velehrad, na ten maměnčin vinohrad; Poprodej v-dy, vyplať mě, milá, z vojny; Toto je ten chodníček přes ty v-dy, co sem já jím chodíval k milej na mezvědy. Sš. P. 190., 581., 796. Našla sem oříšek mezi v-dy. Brt. P. 50. Pole vinohrádky ře- čené, jež v sobě 27 čtvrtí vinohradních od jednej zákopy ke druhej úplně zavierá. List z r. 1478. Vpadl jí ve dva v-dy ve bohutické hoře. Půh. II. 89. V-du netřeba modlitby ale motyky. Prov. Tč. — V., ves ve Frýdecku ve Slezsku; Weinberg, ves u Brna; Winohrad, ves u Místka, PL.; jm. lesa a polí u Moštenic na Mor. Pk. — Vz Vinohrady.