ZelenýZelený; zelen, a, o, grün. Z. tráva, V., bylina, píce, drn (trávník), žába, ještěrka, housenka, barva, sukno, Us., ratolesť, chroust, Ros., rozmarýn, lípa, les, háj, hora. Brt. Z. trh, šp. m. zelný, Kohlmarkt, m. Z. luh, grüne Aue, fizole (vařené s luskami), grüne Bohnen, hrášek (upravený jako jídlo), pryčka, Zeiserlwagen, sklepení v Drážďanech, das grüne Gewölbe. Dch. O z-ných věcech mlu- viti, die Sauglocke läuten. Us. Barva z-ná znamená naději. Sb. uč. Zeleným okom nás pozoruje (závistivým). Dvrs. Seš na to ze- lenej = nerozumíš tomu. U Držkova. Kodym. Z. seno, NA. IV. 85, víno (vz Víno), žláza (u říčného raka), Ves. IV. 130., hnojení, NA. IV. 77., borky (jalovcová zrnka), Slov. Šd., barvivo (
chromogen), SP. II. 101., z. papoušek, Us., šero. Šml. I. 50. Ten zelenej kapusty u nás jíst nebude (do té doby ne- vydrží n. zemře). Syt. Táb. 77. Má pod nosem zelenou kotačku, z-nou housenku (visí mu sopel). Mor. Šd. Ja jim ju něbudu menovať, ale jak baj v kostele uviďú robu ze z-num hytum, s černýma paskoma, to ju poznajú. Slez. Šd. Čija by byla, dyž sem sľúbila pod zeleným dubem, že my svoji budem. Ps. slez. Šd. Hôľky či holičky sú z-né, nedorastené slivy. Hrbn. Je mně z-no kolem žaludku (špatně: žertem). U Král. Hrad. Kšť. Rozloučení, což je to těžká věc, to je horší nežli jaká bolesť; od bolesti zelená zelinka (bylinka), od loučení je pravá ručinka. Ps. slez. Šd. Ej lúčka, lúčka, lúčka zelená, poznala som si na lúke lúčke môjho jelena. Klčk. VI. 95. Z-né sem sela, červené mi schodí; Za ten zelený jabor, a za ten nejzelenší. Brt. P. 22., 94. Kerý tě ponese přes zelené dúbí, přes zelený hájek. Ps. mor. Šd. Len bys ty také zelené řeči ne- táral (vz nahoře). Lipa I. 97. To sa chlapci, to sa, jak oltárne sviece; keď idú po háji, celý sa trbliece; košilky zelené, striebrom obrúbené, klobúčky obité, orlom podperené. Btt. Sp. 7. Z., kvetistá pažiť; Zaspievaj, vtáčatko, na z-nom kríčku. Phld. IV. 463. Vaša dievka svoj zelený vienok prehrala; Vyhnal ovečky na z-nou pašu Dbš. Sl. pov. VII. 30., VIII. 39. Zelený háj, kravičkám daj, dajže jim, daj. Dbš. Obyč. 166. Ja jsem byla v zeleném hájíčku, žala jsem si pro kravy travičku; Kúpil damašku z-ho, obinul lipky do něho; juž seš, Kačenko, juž seš má, juž se ta lipka zelená; Kolednice idú, koledovať budú, leluja, zemo zelena. Sš. P. 538., 692., 745. Jak která panenka v zele- ném věnečku (poctivá). Sl. ps. 19. Ej duby, duby, zelené duby, zelená dubina! Píše mi milý lístoček malý hore od Budína: Pod Muráňom stojí lipka zelená, pod tou lipkou tečie voda studená; kto tu vodu piť Bude, mrcha ženu mať bude. Sl. spv. I. 15., III. 119. Na východe zo Z-ho plesa (jezera) pra- mení sa rieka Váh; Otec tvôj nechce z hrobu vstať a z pod zelenej trávy a nevie, nevie tvoja mať, čo svet z tebä spraví. Č. Čt. I. 171., 241. Oj, si-li žena, daj koňom sena, sena zeleného a já tobě dám vína červe- ného; Puťari (pltaři), puťarí, na puťa sedajte, z-ho vínku po vodě hledajte; Už mi tak nebude, jak mi bylo kdysi, vykvetla mně růže na zelenej misi. Pck. Ps. 13., 22., 41. Podajte mi praporce z-ho, neb ta barva jest naděje každého dobrého. Výb. II. 44. Bielym kvitne, z-ným odvisne, červeným odpadne (jablko). Mt. S. I. 135. Bielo je, nie je deň; čierno je, nie je noc; zelenô je, nie je tráva; chvost má, nie je kráva(straka). Na Slov. Zelena jsem jako tráva,tráva nejsem, žlutá jak vosk a vosk nejsem,duši mám a člověk nejsem, ocas mám apes nejsem, hádej, co jsem (mrkev)? VeSlez. Šd. Olivově, kovově, zlatově, leskle,aksamitově z-ný. Stn. I. 42., Kk. Br. 20,22. Z. jako brčál, jako dětel, jako tráva,Us., jako čížek. D. Je to z né jako krušina(ku př. ovoce). Na mor. Val Vck. Je z-nýjako tráva (je mu špatně, špatně vypadá).Us. Kšť. Bol odrazu i bľadý jako smrť i ze-lený jako túz, i svetlý jako šata. Lipa I.71. Po dešti je tráva zelenější, po pláčiláska vždy vroucnější. Us. Kšf. Šel na ze-lenou louku (umřel; o židech). Tkč. Pasese na zelené louce (= zemřel). Bdl. Dostalse na zelenou ratolesť. Vz Šťastný. Lb., Us.Nemoci přijíti na zelenou louku (nezmocise). Us. Jdi na zelenou louku, geh, wo derPfeffer wächst. Dch. Zelený hrozen nenísladký a mladý člověk není stálý. Pk. Zazelena trhané bývá kyselé. Lb. Z-né vánoce,bílé velikonoce. Us. Šd. Vedlé suchéhodřeva i zelené shoří (dobrý od zlého senakazí). Prov. Šd. Ten už nebude zelenéhotrávníku šlapat (umře) Us. Brt. Je podz-ným (opilý). Šd. — Z. čtvrtek, der grüneDonnerstag. Háj., D. Květný pondělku, kdesklíče poděl ? Poděl sem je, poděl zelenýmštvrtkům. Sš. P. 769. Kdo sní na z. čtvrtekkousek krupice na hladový život, toho hadneuštkne. U Nov. Bydž. Kšť. Myrta na z.čtvrtek sázená dobře se ujme. Us. Kšť. Nazelený čtvrtek, kdy se při gloria naposledyvšemi zvony zvoní, chodí lidé do zahradya třesou stromy, aby hojně urodily. Kld.O pověrách o z. čtvrtku vz Mus. 1853. 493.,1854. 548. Z. neděle odtud, že se při boho-službě katol. užívá roucha zelené barvy.Jsou to 3., 4. a 5. po sv. Duchu. Dch. Z.matka boží, Marie Himmelfahrt. První pořezpo sv. Jiří a druhý po Zelenej matce boží(Krautweihe). Zř. selské v Loučanech 1.1525.Sd. — Z. krev. Dítě ze z. krve (= neman-želské, unehelich). Us. Dětí ze z. krve při-nášívají zřídka štěstí do domu. Sá. — Zelená. Z-nou někomu dělati (= mámiti, šáliti ho, Jem. Sand in die Augen streuen). Us. Šd., Tč., D., Sych. Stánek pod zelenou (u židův). D. Svátek pod zelenou, Lauben- hüttenfest, n. Šm., Dch. — Z., hospoda u Chrašťan; samota u Luštěnic. — Zelené matky boží den = nanebevzetí panny Marie. — Zelené do polívky. Šm. — Z. bouda, grüne Baude, myslivna u Brandýsa n. L.; Z. chalupa, samota u Uhlíř. Janovic; Z. hora, samota u Vodňan a myslivna u Zá- stavky; Z. hora, Grünberg, zámek u Ne- pomuk, Tk. IV. 22., 42., 45., Tf. Odp. 213., 270, Sdl. Hr. II. 228., Blk. Kfsk. CL.; Z. ves, Gründorf, ves u Pacova; Z. dolíky, Grünthal, hájovna u Renčova; Z. důl, Grün- thal, ves u Brandova a sam. u Čisté; Z. vrch, Grünberg, nad slez. městem Schön- berkem, Krč.; Z. palouky, sarn. u Jisteb- nice; Z. předměstí v Pardubicích; Z-ný, samota u Čimelic, myslivna u Královic; Z-né, ves u Přeštic; Z. domek, Grünhäusel, sarn. u Smíchova; Z. strom, Grünbaum, sam. u Vys. Mýta; Z. věnec, Pochet, hospoda u Nov. Jičína na Mor. — Z., ého, m., osob. jm Z. Jan z Počapel. Tk. III. 117. — Z. Václ. gymnas. ředitel a spisov., †. Vz Tf. H. 1. 163., 169., 171., Šb. H. 1. 309, S. N.