Hřeb
Hřeb, u, hřebík, u, hřebíček, čku. Stran původu vz Mz. 93. Der Nagel. Hřeb dřevěný, železný, tesařský, zákolní (zákolník u vozu), V., branní (u bran, v branách), latní (tesařský), šínový, D., podkovní (podkovník), hlavatý, zaražený, trámový, hákový, šindelní, prkenný, (prkeňák, prkeník), k zámku, k oknům, k trubám, k měchům, střihovací, na voji (na váhy), svorní (svorník u vozu), D., hlohový (kolík), Lk., podlažník, deškovník, deskovník, dlouhý celý prkeňák, polovičný prkeňák, poloprkeňák, poloupodlažník, drátový, kartá- čový, porcelánový, rovný, do podkovy (pod- kovák, podkovník), latní, laťový, šindelák, do houže, rákosový, do vrat, do kola, Šp.; hřebíky bednové, do křidlice, kované, kro- kevní, krycí, mašinové (malé, nadvelké, pro- střední, veliké), na lepenku, podkovní, polou- laťové, rámové, rákosní, upevňovací, vrátní, Kh., hřeb olověný Skarpův (vz Nástroje k operacím očním). Cn. Kujeme my to tři kolní hřebíky, to na Krista pána. Mor. Pís. Nohy hřeby proražené. Lom. Hřebem, hře- bíkem něco sraziti, přibiti, přiraziti. V. H. dotahuje, dobře drží, svírá; h. zatlouci; na hřeb něco pověsiti. D. Kdybys byl měl hřebík, byl bys neztratil podkovy; kdybys byl ne- ztratil podkovy, byl by ti neochroměl kůň. Šp. Kladivo na hřebíky; díra na h.; hlavička u hřebíku. Šp. Školní kapsu na hřebík po- věsiti (nechati učení). V. Na křivou díru křivý hřebík. Jg., Lb. Milý jest mi, jako hřebík v oku a kopí v boku. Č. Každý hřebík se před ním třese (= krade). Jg., Č. On ho má vždycky na hřebíku (užívá ho vždy, k čemu chce). Jg. Ženy mají pláč na hřebíku. Jg. Co hřebem v domě přibito, vápnem obvrženo a hlinou zamazáno jest. Co leží n. visí a hřebem upevněno jest. Co hřebem přibito v domu prodaném, kupujícímu náleží. Pr. měst. — H. do kola (dřevěné kolíky, jimiž se kolo sbíjí. Radnagel). Us. — H., bolesť hlavy (když se zdá, jakoby břebíkem v hlavě bodal) nad očima n. ve. skráni, Stechen im Kopfe, eine Art Migräne, L.; 2. hřeb v hlavě (bolení od pití). V. — H. v očích (nehet, povlaka, sukno, zástěra). Augennagel, -fell. Koukolová voda jest dobrá proti hřebíku v očích. Čern. Mo- drého lilia voda zahání hřebík v očích. Čern. Komu vyroste hřebík z oka, vezmi med jarých včel. Jád. — H., známka přivlastnění statku n. dědictví. K uvedení v dědictví ujetím hřebíka neb třístky dání bývá... dědictví mnohým věřitelům odhádání za hřebík, jenž německy slove Span. Brikc. (Gl. 73. ). — H. na Mor. = mol, starosť. Vrazils mi h. do hlavy. Vrazili mu h., má h. (starosť). Jg. Hřebík si do hlavy strká (daremné starosti si dělá). Kom. Má hřeb v hlavě. Jg. — H., zastr., los. Kn. Rož. Vz Gl. 73.