KusKus = málo. MV. Po slovesech zápor- ných gt. kusa. Bž. 80. Nemá kusa citu. Dch., Hrts. To vše bez kusa důvodu. Šf. III. 318. — K. = část celého. Veliký kus ně- čeho (chleba atd.): štramfál, lán, Iáf, lamfán, behdál, hýpan, hýpanec, kusanec. Us. K. cesty, kyčelní (masa), das Hüftenstück, oděvu, das Kleidungsstück, Mour., práce. N
drf. Má hubu na 50 kusů = je mluvka. U Lužan. Kšť. Byl to perný k. práce. Sá. Pro kus chleba zapře pravdu. Us. Spíja, až je k. na deň. Mor. Brt. Pracovati o kuse (úředním). J. tr. Člověk za to dá kus peněz (hodně p.) a je to lehotina. U Vsetína. Vck. Je to kus osla (veliký osel)! Brt. D. 225. Má nohavice na kusy (roztrhané). Sl. ps. 89. Lepší dnes k., jako zajtra hus. Phld. VII. 151. — K. o netělesných věcech. Tiein ku- sem (způsobem) potupeni sú. Exc. Ten s tím nadělá kusů, der macht Wesens da- mit; Jaké pak s tím kusy, was für Ge- schichten damit; Ta povodeň nám dělá kusy, eine schöne Wirthschaft! Us. Dch. To je kus darebáka, lumpa, zloděje (veliký lump)! Us. Brt. D., N
drf., Sd. Dokázati veliký kus, Grosses zuwege bringen. Kos. Tiem kusem povie, že ... . NB. Tč. 177. Tím kusem chtěl na mně vysúditi ves; Tu mě jest odvedl od práva tím kusem, že oni měli sobě voliti dva a já dva. Puh. II. 271., 391. Tenť jest v tom kusu opatrný. 15. stol. Také v tom kusu blúdie. Hus II. 191. — K. = článek etc. Jednací k. Pr. Když se to stane, v tom kusu práv bude učiněn. NB. Tč. 177. Nálezu ve všech kusiech dosti učiniti. Vš. 83. A tak máš první kus, že. . Hus I. 419. — K. = celek atd. V jednom kuši (bez přestání) pět duí pršelo. Brt. D. 225. V jednom kuse se jí loupala. Sá. Na kus (na cucek = zcela) zmotaný. U Hostýna. Zmeškal. — K. = umělecké dílo. K. na odiv, Schaustück, n. Nz. K. (divadelní) dá- vati, provozovati. Us. Dch. — K. — kukus, tříza. Zhlk. — K., a, m., os. jm. Tk. V. 82.