Blána
Blána = mázdra. Vz Kk. L., 5., 53. V MV. nepravá glossa. Pa. B. buněčná, das Haut- gewebe, die Zollwand. Kk. 2. vyd. 6., Schd. II. 154., Rosc. 18., 20., cévnatá, ozubní, rohová, vz Schd. II. 349., 328., 350., kapal- ného povrchu. ZČ. I. 355. B. létací, die Flug- haut, slizna (sliznice), die Schleimhaut (Schd. II. 349.), Rosc. 22., mozková, panenská (hymen, Slov. zdrav. 29.), semenná, Samen- Haut, ovčí, das Amnion, zárodková, inte- gumentum nuclei, die Samenknospenhülle, bubínková, die Trommelhaut (v uchu), příční (bránice), das Zwerchfell, b. cev zevní či přídatná, adventitia, Sl. les.; rozhraničná vnitřní, membrana limitans interna, zevnější (v oku), Osv. I. 146., bílá (v oku, nejzev- nější b. oční, Šv. 61.) = rohovka, die Horn- haut, Sl. les., vz KP. II. 156., duhová, Schd. II. 349., tvrdá (v oku). Schd. II. 349., KP. II. 156., Čs. Ik. III. 355., 318., VIII. 349., IX. 144. B. Reissnerova, Schneiderova, va- ječná. Vz Slov. zdrav. 29. B. žloutková. Ves. I. 71. — Ad B. = kůže. BO., Sv. ruk. 314. Čtyři a osmdesáte blan. Půh. II. 185. Narodí-li se dítě v košuli (bláně), nechala- liby se na něm, bude míti sílu nadpřiro- zenou. Us. na Mor. Brt. — Ad B. ve dřevě — lýko, lýčí, der Bast, Sl. les., běl, závlač, der Splint. Sp. Po bláně dříví štípati, se- kati, hoblovati. U N. Kdyně. Rgl.