MasoMaso, sanskr. masa, arm. mis, got. mimza. Mkl. aL. 266. Cf. Masisko, masko, Schd. I. 412., Kram. Slov., Slov. z
drav., Rk. Sl., Mkl. Etym. 189. Masa prodávání. Sdl. Hr. IV. 234., 260. Masa spotřeba. Sdl. Hr. V. 31. M. k vaření, s křenem. Kren-, na pivě, Bier-. Dch. Má na sobě masa jako dříví (mnoho). U Žamb. Dbv. Bola pevná, po- tučná, ale nie zbytočne, v najlepšom mäse, jako Slováci hovoria. Sokl. II. 299. To je masa jako od rasa (jako dříví = mnoho). Us. Tkč. Žádný z ševců nemá koží na mase (na živém dobytku) zamlúvati. List. 1546. Zukal. Má hubu po mase (chuť na maso). U Kvasin. Z duše rozumné jsa a z masa člověčieho. St. Kn. š. 15. To m. jo dnes jako vrba (tvrdé). U Kr. Hrad. Kšť. V laciném mase se nejvíce projí. Us. Pkt. Z mäsa mäso (m. dělá maso; kdo jí maso, je tlustý). Zátur. Hádanka: 1. Po krajích m., v prostředku dřevo (oj mezi párem koní). Mor. Brt. D. — 2. Stojí lipa, na té lipě konopia, na konopi hlína, na hlině zelina, na zelině sviňa. (Lipový stůl, ubrus, misa, zelí, vepřové maso). Brt. Dt. 158. — M. Svaly brouků se obecné masem zovou. Kk. Br. 9. — M. divoké šp. m.: živé. Brt. S. 3. vyd. 179.