Bob
Bob, u, bobek, bku, m. B. = lat. faba, něm. Bolme, ledvinkový n. turecký hrách, v ob. mluvě také fisole, fizole, fasole. B. obecný koňský n. sviňský, nízký, červený, zelený, dlouhý, vlaský, aegyptský či vodní, vlčí, vi- kový, kamenný (tyčná vika). Jg., planý, bílý, holandský, salátový, strakatý, knížecí, muškátový, perlový, sv. Ignáce, tonkový. Kh. Ani bobu nedal bych za něho. (Vz Ne- potřebný). Č. Vz Krpěti. — B. = strom, vz Vavřín, Bobek. — B. = brambor. Us. v Krkonoš. — Boby = jádra kourův, Hoden Der Hähne. Us. — B. koňský = po- dlouhlý, černý důlek s nažlutlým kroužkem na koruně zubů koňských až do 6 roků, jádro, registro (podlé nich poznávají stáří koní). Jg.