Bobonec
Bobonec, nce, m. = bobonek. Ale všichni jiní b-ci, kterýchž učení lékaři nedrží, leč žehnání, leč napsání, která na jablce atd. zapovědieni jsú kostelem. Št. Kn. š. 9. — B. A prosried cmitera slepec sedáva. Ty jeho nohy v bujnej zeline zarastlé až po kolená; bradou sa sivou b. vinie na vrch lisého temena. Č. čít. II. 145. Cf. Bobona.